- Page 1
- Page 2 - Page 3 - Page 4 - Page 5 - Page 6 - Page 7 - Page 8 - Page 9 - Page 10 - Page 11 - Page 12 - Page 13 - Page 14 - Page 15 - Page 16 - Page 17 - Page 18 - Page 19 - Page 20 - Page 21 - Page 22 - Page 23 - Page 24 - Page 25 - Page 26 - Page 27 - Page 28 - Page 29 - Page 30 - Page 31 - Page 32 - Page 33 - Page 34 - Page 35 - Page 36 - Page 37 - Page 38 - Page 39 - Page 40 - Page 41 - Page 42 - Page 43 - Page 44 - Page 45 - Page 46 - Page 47 - Page 48 - Page 49 - Page 50 - Page 51 - Page 52 - Page 53 - Page 54 - Page 55 - Page 56 - Page 57 - Page 58 - Page 59 - Page 60 - Page 61 - Page 62 - Page 63 - Page 64 - Page 65 - Page 66 - Page 67 - Page 68 - Page 69 - Page 70 - Page 71 - Page 72 - Page 73 - Page 74 - Page 75 - Page 76 - Page 77 - Page 78 - Page 79 - Page 80 - Page 81 - Page 82 - Page 83 - Page 84 - Page 85 - Page 86 - Page 87 - Page 88 - Page 89 - Page 90 - Page 91 - Page 92 - Page 93 - Page 94 - Page 95 - Page 96 - Page 97 - Page 98 - Page 99 - Page 100 - Page 101 - Page 102 - Page 103 - Page 104 - Page 105 - Page 106 - Page 107 - Page 108 - Page 109 - Page 110 - Page 111 - Page 112 - Page 113 - Page 114 - Page 115 - Page 116 - Page 117 - Page 118 - Page 119 - Page 120 - Page 121 - Page 122 - Page 123 - Page 124 - Page 125 - Page 126 - Page 127 - Page 128 - Page 129 - Page 130 - Page 131 - Page 132 - Page 133 - Page 134 - Page 135 - Page 136 - Page 137 - Page 138 - Page 139 - Page 140 - Page 141 - Page 142 - Page 143 - Page 144 - Page 145 - Page 146 - Page 147 - Page 148 - Page 149 - Page 150 - Page 151 - Page 152 - Page 153 - Page 154 - Page 155 - Page 156 - Page 157 - Page 158 - Page 159 - Page 160 - Page 161 - Page 162 - Page 163 - Page 164 - Page 165 - Page 166 - Page 167 - Page 168 - Page 169 - Page 170 - Page 171 - Page 172 - Page 173 - Page 174 - Page 175 - Page 176 - Page 177 - Page 178 - Page 179 - Page 180 - Flash version © UniFlip.com |
DRUHY TEPELNÝCH ČERPADEL
Zařízení se skládá z vnitřní a venkovní části, jejichž velkost a vzhled se odvíjí od způsobu získávání tepla. U nás patří k nejčastěji aplikovaným tepelná čerpadla země-voda, takzvané zemní plošné kolektory, jejichž realizace je snadná a nejméně náročná na investici. Je však nutné mít k dispozici dostatečně velký pozemek, který navíc musí být vyjmut z jakýchkoliv následných stavebních úprav včetně komunikací, protože zemní kolektory nesmějí být zakryty. Z technologického hlediska jde o zpracování energie naakumulované ve vrchních vrstvách půdy, proto kromě adekvátních termických vlastností pozemku jde také o konkrétní lokalizaci a polohu. Kolektor v podobě polyetylenového potrubí se pokládá do výkopů v nezámrzné hloubce (1,2–1,5 m). Vrty – geotermální vertikální sondy – nacházejí uplatnění tam, kde není k dispozici dostatečně rozlehlý pozemek. Realizace je sice finančně náročnější, zdroj je však naprosto nezávislý na vlivech klimatu, navíc vrty lze díky jejich konstantní teplotě (8–12°C) využít v létě pro chlazení interiéru. Hloubka vrtů se pohybuje v rozmezí 70–140 m, neměly by být od sebe dále než 10 m (u dvou lze vzdálenost zmenšit až na 7 m). U novostaveb lze nízkopotencionální energii získat k vytápění a chlazení (výhradně k obojímu využití) také s pomocí základů budov (energetické stěny, piloty), odkud se odvádí prostřednictvím potrubí s nemrznoucí kapalinou. Za nejkomplikovanější se považuje získávání tepla ze spodní vody. Prvním problémem může být kapacita vodního zdroje (spodní voda musí být k dispozici v množství cca 180 l ⁄ h na 1 kW výkonu tepelného čerpadla), druhým čistota vody (vylučuje znečištění kaly či pískem a použití příliš mineralizované a železité vody). Další omezení plyne z hloubky, z níž se má spodní voda čerpat (u běžných RD je u kopané nebo vrtané studny doporučena hloubka do 25 m). Voda ochlazená ve výměníku tepelného čerpadla se vypouští do vsakovací studny. Pro ověření vhodných
podmínek čerpání je nezbytná zkouška. K práci stačí tepelnému čerpadlu také povrchová voda: sluneční energii z ní zařízení získává pomocí polyetylenového potrubí plněného nemrznoucí směsí uloženého na dně rybníka, jezera nebo vodního toku. Realizace je podmíněna konzultací s příslušným povodím. Ke zdrojům nízkopotencionálního tepla patří také venkovní vzduch. Zařízení, jehož parametry je předurčují zejména k vyhřívání bazénů, lze umístit na zahradě, na terase či na střeše objektu, kde tolik nevadí jeho vyšší hlučnost (40-50 dB). Na trhu jsou i jednotky, jež lze instalovat dovnitř objektu, hlučnost lze účinně snížit i s pomocí tlumičů. K vytápění a ohřevu teplé vody však lze u moderních staveb s odpovídajícími parametry úspěšně využít i odpadní a větrací vzduch, jenž je dostatečným zdrojem pro speciální tepelná čerpadla. Na podobném principu pracují zařízení zabudovaná v bojlerech na teplou vodu.
72 | Stavba
|