- Page 1
- Page 2 - Page 3 - Page 4 - Page 5 - Page 6 - Page 7 - Page 8 - Page 9 - Page 10 - Page 11 - Page 12 - Page 13 - Page 14 - Page 15 - Page 16 - Page 17 - Page 18 - Page 19 - Page 20 - Page 21 - Page 22 - Page 23 - Page 24 - Page 25 - Page 26 - Page 27 - Page 28 - Page 29 - Page 30 - Page 31 - Page 32 - Page 33 - Page 34 - Page 35 - Page 36 - Page 37 - Page 38 - Page 39 - Page 40 - Page 41 - Page 42 - Page 43 - Page 44 - Page 45 - Page 46 - Page 47 - Page 48 - Page 49 - Page 50 - Page 51 - Page 52 - Page 53 - Page 54 - Page 55 - Page 56 - Page 57 - Page 58 - Page 59 - Page 60 - Page 61 - Page 62 - Page 63 - Page 64 - Page 65 - Page 66 - Page 67 - Page 68 - Page 69 - Page 70 - Page 71 - Page 72 - Page 73 - Page 74 - Page 75 - Page 76 - Page 77 - Page 78 - Page 79 - Page 80 - Page 81 - Page 82 - Page 83 - Page 84 - Page 85 - Page 86 - Page 87 - Page 88 - Page 89 - Page 90 - Page 91 - Page 92 - Page 93 - Page 94 - Page 95 - Page 96 - Page 97 - Page 98 - Page 99 - Page 100 - Page 101 - Page 102 - Page 103 - Page 104 - Page 105 - Page 106 - Page 107 - Page 108 - Page 109 - Page 110 - Page 111 - Page 112 - Page 113 - Page 114 - Page 115 - Page 116 - Page 117 - Page 118 - Page 119 - Page 120 - Page 121 - Page 122 - Page 123 - Page 124 - Page 125 - Page 126 - Page 127 - Page 128 - Page 129 - Page 130 - Page 131 - Page 132 - Page 133 - Page 134 - Page 135 - Page 136 - Page 137 - Page 138 - Page 139 - Page 140 - Page 141 - Page 142 - Page 143 - Page 144 - Page 145 - Page 146 - Page 147 - Page 148 - Page 149 - Page 150 - Page 151 - Page 152 - Page 153 - Page 154 - Page 155 - Page 156 - Page 157 - Page 158 - Page 159 - Page 160 - Page 161 - Page 162 - Page 163 - Page 164 - Flash version © UniFlip.com |
toho, jak se pracovalo v těch letech, která se zapsala i do dějin světové architektury. Jen máloco z toho, co jsme dnes vytvořili v oblasti bydlení, snese srovnání s tím, co vytvořili takoví světem uznávaní architekti jako Adolf Loos, Josef Gočár, Pavel Janák a další. Možná je to příliš náročné srovnání. Alespoň něco z toho bychom si ale mohli vzít, zejména co se týče návrhu bytových dispozic s rozdělením bytu na klidovou, společenskou, pracovní a přijímací zónu, jak jsme je navrhli u projektu Viladomu Nad Kundratkou. Také jsme se snažili na projektu pracovat až do úplného detailu tak, jak to dělali architekti té doby, kteří neprojektovali pouze dům a jeho vnitřní uspořádání, ale i každou maličkost včetně třeba klik dveří, svítidel a někteří navrhovali i nábytek. Měli však jednu výhodu, kterou dnes architekti nemají. Desetiprocentní podíl na zisku. Pak se opravdu mohli věnovat projektu s takovou důkladností. Takto jsem si mohl počínat i já, když jsem byl zároveň developerem. Ale když je dnes odměnou architektů jen podíl ve výši dvě až dva a půl procenta, pak musí architektonická kancelář hledat další a další projekt, a na výsledku to může být docela znát. Viladům Nad Kundratkou je ale projektem luxusního bydlení, kde se dá namítnout, že developer i architekt mají díky objemnějšímu balíku financí snadnější roli při projektování jak atraktivního exteriéru, tak většího prostoru interiéru, využití kvalitních materiálů a dokonalejších technologií. To se ale nedá říci u standardních projektů nižších kategorií. S tím nesouhlasím, protože i luxusní projekt se dá pokazit a existuje nemálo příkladů. V objemu financí to určitě není. Nezřídka se stává, že právě v této kategorii to svádí architekta i developera k vymýšlení různých extravagancí, kdy se zapomíná na vlastní smysl bydlení. Já tomu říkám obrácená pyramida, kdy se objekt staví místo na základnu na špičku, takže vidíte sousedovi s bytem níže do soukromí.
Také se navrhují exteriéry domu s různým efektním zakulacením nebo ostrými rohy, jako by architekti neznali, co je to pravý úhel. Žijeme ale v ortogonálním světě a veškerý sériový nábytek, až na výjimky, je pravoúhlý, což znamená, že takové byty se velmi obtížně zařizují. Nejen že si musíte pořídit nábytek na míru, ale ztrácíte i hodně na prostoru, který si platíte. Navíc, co se týče dispozic, naše vysoké školy produkují mladé architekty bez zkušeností, kteří se domnívají, že rozhodující je atraktivní vzhled objektu, ale jako by nevěděli, jak má vypadat dělení bytu do jednotlivých zón, a bohorovně navrhnou byt a developer to realizuje, že vstoupíte rovnou do jeho klidové části, zatímco by měla u každého bytu při vstupu existovat určitá přechodová čili rozptylová zóna. To jsou základní pravidla každého slušného bydlení, která se často nedodržují, a vůbec nezáleží na tom, jestli jde o luxusní, nebo standardní bydlení. Proč myslíte, že developer, a mnohdy i fundovaný developer přistoupí na taková řešení, která se nakonec z hlediska užívání bytu ukazují jako velmi nepraktická? U developera je to pro mě nepochopitelné. U lidí, kteří si chtějí koupit byt, tomu rozumím. Mám známé a přátele, kteří si chtějí pořídit nové bydlení a ptají se mě na radu. A já jim jako architekt kladu řadu otázek, o kterých je nenapadlo přemýšlet. Jaký je styl jejich života, jak bude vypadat provoz v jejich bytě, aby o sebe takříkajíc „nezakopávali“, jaké mají koníčky, ale také jak se bude jejich vztah či rodina vyvíjet. Dnes jsou dva a pomýšlejí na rodinu, budou se tedy rozšiřovat, nebo jsou rodina a děti odejdou z domu, zkrátka plno otázek, které je třeba brát v úvahu, když si kupuji byt a mám vědět, jaké budou jeho dispozice a co od něj mohu očekávat. Obdobné otázky by si měl klást developer. Tam ale místo toho často převládá ekonomický kalkul a na podstatné otázky kvalitního bydlení se nehledí. Mám stavět jen malé byty? Co když to nevyjde.
www.novebydleni.cz | 7
|