- Page 1
- Page 2 - Page 3 - Page 4 - Page 5 - Page 6 - Page 7 - Page 8 - Page 9 - Page 10 - Page 11 - Page 12 - Page 13 - Page 14 - Page 15 - Page 16 - Page 17 - Page 18 - Page 19 - Page 20 - Page 21 - Page 22 - Page 23 - Page 24 - Page 25 - Page 26 - Page 27 - Page 28 - Page 29 - Page 30 - Page 31 - Page 32 - Page 33 - Page 34 - Page 35 - Page 36 - Page 37 - Page 38 - Page 39 - Page 40 - Page 41 - Page 42 - Page 43 - Page 44 - Page 45 - Page 46 - Page 47 - Page 48 - Page 49 - Page 50 - Page 51 - Page 52 - Page 53 - Page 54 - Page 55 - Page 56 - Page 57 - Page 58 - Page 59 - Page 60 - Page 61 - Page 62 - Page 63 - Page 64 - Page 65 - Page 66 - Page 67 - Page 68 - Page 69 - Page 70 - Page 71 - Page 72 - Page 73 - Page 74 - Page 75 - Page 76 - Page 77 - Page 78 - Page 79 - Page 80 - Page 81 - Page 82 - Page 83 - Page 84 - Page 85 - Page 86 - Page 87 - Page 88 - Page 89 - Page 90 - Page 91 - Page 92 - Page 93 - Page 94 - Page 95 - Page 96 - Page 97 - Page 98 - Page 99 - Page 100 - Page 101 - Page 102 - Page 103 - Page 104 - Page 105 - Page 106 - Page 107 - Page 108 - Page 109 - Page 110 - Page 111 - Page 112 - Page 113 - Page 114 - Page 115 - Page 116 - Page 117 - Page 118 - Page 119 - Page 120 - Page 121 - Page 122 - Page 123 - Page 124 - Page 125 - Page 126 - Page 127 - Page 128 - Page 129 - Page 130 - Page 131 - Page 132 - Page 133 - Page 134 - Page 135 - Page 136 - Page 137 - Page 138 - Page 139 - Page 140 - Page 141 - Page 142 - Page 143 - Page 144 - Page 145 - Page 146 - Page 147 - Page 148 - Page 149 - Page 150 - Page 151 - Page 152 - Page 153 - Page 154 - Page 155 - Page 156 - Page 157 - Page 158 - Page 159 - Page 160 - Page 161 - Page 162 - Page 163 - Page 164 - Flash version © UniFlip.com |
povrchovou vrstvu dřeva, takže šedne, za zvednutými dřevními vlákny často ulpívají nečistoty, což znesnadňuje údržbu. Vlhkost vzduchu ovlivňuje změny objemu dřevní hmoty, stimuluje také mikrobiologický růst. Napadené dřevo modrá a opět rychle šedne, skvrny pronikají mnohdy hluboko pod povrch, proto je kvalitní péče o povrchovou úpravu dřevěných povrchů rozhodně nutná. Dřevo užité na dřevostavbách (a dalších dřevěných částech) svůj objem zvětšuje či zmenšuje s tím jak klesá nebo roste okolní vlhkost. Vhodné nátěry dovedou tento vliv zbrzdit. Velkou roli přitom hraje tloušťka nátěrového filmu a schopnost difuze vodních par. Nejlepší jsou přípravky schopné tyto páry propouštět z vnitřku dřeva ven. Kromě toho musí být nátěrový film na povrchu dostatečně pružný, aby byl schopen přenášet dilataci dřevěného dílu způsobenou vlivem teploty a vlhkosti, tedy se dřevem “žít“, umět s ním sesychat i bobtnat. Další problematickou oblastí je vliv UV záření: ve dřevě vyvolává fotochemický proces, při němž se odbourává důležitá dřevní stavební látka – lignin. Na ochranu dřevěných dílů vystavených přímému působení slunce proto nebude rozhodně stačit bezbarvý lak, jediným účinných ochranným filtrem jsou pigmenty. Díky ohřívání tmavě natřeného materiálu dochází k uvolňování smůly (pryskyřice) obsažené ve všech druzích dřevin. Jako dlouhodobá ochrana dřevěných konstrukcí se nedoporučují tenkovrstvé lazury.
DŮLEŽITÝ JE POSTUP ŠKŮDCI MAJÍ ZÁKAZ VSTUPU
Jak ochránit dřevo proti různorodými škůdci, to je otázka pro odborníky, kteří se nejlépe vyznají v rozsáhlém portfoliu příslušných prostředků. Aplikace nevhodného nebo nesprávného přípravku může mít následně těžko odstranitelné důsledky. Nejrozšířenější, typem ochranných nátěrů jsou prostředky chemické, rozpustné v lihu nebo vodě. Jejich působnost je však relativně krátkodobá, takže po nich musí rychle následovat povrchový nátěr. Chemikálie kombinované s oleji už samy o sobě zajišťují částečnou ochranu před povětrnostními vlivy, takže vydrží i delší dobu bez finální povrchové úpravy. Při aplikaci nátěrových hmot je třeba se držet předepsaného postupu, jinak natřené plochy nejen nebudou vypadat dobře, ale ani jejich životnost nebude dostatečná. Při výběru ochranných nátěrů nebo lazur se vyplatí počítat také s polohou ošetřované stavby: klimatická zátěž stěn na jih je například až pětkrát vyšší než na stěn na severní straně. Vzhledem k tomu, že dřevo je údržbový materiál, bude především o venkovní části dřevostaveb samozřejmě nutné pečovat opakovaně, v pravidelných intervalech. Jižní a západní stěny přitom obvykle potřebují údržbu dříve než stěny ostatní: například povrchy upravené lazurovacím lakem si o ni „řeknou“ každé tři roky až pět let. Pokud jde o interiéry dřevostaveb a srubů, nejkratší životnost mají vosky a oleje: vpijí se do dřeva a ztrácejí svůj ochranný efekt. Obnovu proto potřebují už za dva až tři roky. K interiérovým přípravkům s nejdelší životností (10 – 15 let) patří v běžných podmínkách tvrdé a odolné laky.
DŘEVO PÉČI ODMĚNÍ
Přírodní materiál – zejména u venkovních dřevěných ploch citlivě reaguje na okolní podmínky. Sluneční paprsky narušují
www.novebydleni.cz | 63
|