DŘEVOSTAVBY je nutné chránit a udržovat TRADICE V ČESKÉ KOTLINĚ PO DLOUHÁ DESETILETÍ VELELA POUŽÍVAT PRO PRO VÝSTAVBU RODINNÝCH DOMŮ NEJČASTĚJI BETON A CIHLY. MODERNÍ ARCHITEKTURA SE VŠAK S NÁVRATEM KE KOŘENŮM VRACÍ STÁLE ČASTĚJI KE DŘEVU: DŘEVOSTAVBY NEJRŮZNĚJŠÍHO TYPU SLUŠÍ ZEJMÉNA VENKOVU A PŘÍRODĚ, S NÍŽ JSOU V SOULADU. ABY VŠAK DŘEVO VYDRŽELO VEŠKERÉ VNĚJŠÍ I VNITŘNÍ VLIVY, POTŘEBUJE NEJEN SPRÁVNOU PŘÍPRAVU, ALE I ÚDRŽBU. T o, co k ošetřování dřeva stačilo našim předkům, však v dnešním světě kyselých dešťů a agresivnějšího životního prostředí už bohužel sotva obstojí. Ať už jsou dřevěné prvky určeny pro použití v interiéru nebo v exteriéru, musí být materiál vždy kvalitní, dobře vysušený, bez zjevných vzhledových vad. U stavebního dřeva je podstatná optimální vlhkost důležitá hlavně z hlediska jeho impregnace ochrannou penetrací s obsahem ochranných látek proti škůdcům, hmyzu, hnilobě a zamodrání. Nesmí být vyšší než 30 %, jinak totiž dřevo téměř žádný přípravek neabsorbuje. Materiál by neměl obsahovat žádné pryskyřice nebo vytékající hmoty, povrch dřeva by měl být jednolitý, nejlépe beze suků, protože ty při se po nátěru lazurou nebo lakem zabarvují jinak než okolní plochy a způsobují skvrny. Pro výslednou stejnobarevnost je nutné, aby šlo o totožný druh dřeviny, každý typ se totiž pod nátěrem chová trochu jinak. 62  |  Dřevostavby