Do prostor s vyšší frekvencí užívání, kde je krytina vystavena vyššímu náporu na opotřebení a oděr, je důležité volit tvrdší druh dřeviny (hickory, javor, jarrah, jasan, dub, buk, třešeň nebo ořech). Každá dřevina nabízí kromě specifické barvy a tvrdosti také jedinečnou kresbu a strukturu v řezu. různých velikosti, s odlišnými délkami, šířkami a povrchovými úpravami – dlouhá i krátká, široká i úzká, drsná i hladká, s velkými či malými suky nebo se zářezy po pile – zpracovaná do nápaditého řešení podlahy s opotřebeným vzhledem. A protože prvky nejsou zcela rovné, vznikají mezi nimi mezery a štěrbiny, stejně jako je tomu u starých prkenných podlah. KRESBA A BAREVNOST Významný vliv na celkový design podlahové krytiny má i stupeň třídění použitého dřeva. Výrobci nabízejí nejen podlahy čisté a stylově prosté, s malými odchylkami v kresbě i barevném tónu dřeviny. Alternativou jsou živější dekory s výraznějšími odchylkami odstínů i přirozené kresby, podlaha přitom stále zůstává jakoby „v pozadí“ ostatního interiéru. Nabídku uzavírá paleta výrazných, často rustikálních kolekcí, které se samy o sobě stávají dominantou prostoru. U takovýchto dekorů je už nutné pečlivě zvážit koncept vybavení místnosti. Veškerý zmíněný efekt závisí na poměru jednotlivých složek dřeviny. Takzvané bělové dřevo – světlá vnější a nejmladší část kmene – obsahuje aktivní buňky s vodou. Jeho podíl se odvíjí od typu dřeviny (od několika letokruhů až po celý průřez). Jádrové dřevo (dřeň) – starší, centrální neaktivní dřevo s ukončenými fyziologickými procesy – je tmavší a bez propustnosti vody, má vyšší hustotou než bělové a nižší hodnoty sesychání a bobtnání. Dvojici doplňuje dřevo vyzrálé se strukturou obdobnou dřevu jádrovému. Od okolní běli se barevně neliší, je vodě 162  |  Interiér