pečlivě vybíráme nemovitosti vhodné pro tento typ prezentačních aktivit. Se spolupracovníky následně vybíráme obrazy, plastiky, artefakty, které se do konkrétní nemovitosti hodí, které souzní s  místem. Vše podkreslíme vhodnou hudbou, prostor efektně nasvítíme a uvádíme společně se zajímavým programem, který vyvolává pozitivní emoce a pohladí duši. Každého nemusí oslovit nabízená nemovitost nebo obrazy, ale jak jsme zjistili, lidé tu velice rádi stráví čas, v  průměru tak dvě a půl hodiny, a mnohdy se nemohou rozloučit. Zatímco když jim jako makléř ukazuji prázdnou vilu, můžu s nimi hovořit tak půl hodiny, hodinu, a mnoha důležitých věcí se ani nedotknu, protože už někam spěchají. Tady je čas na vyprávění příběhu, který osvětluje skutečnosti o tom proč je to či ono navrženo tak a ne jinak. Je zde prostor, díky kterému se dostáváme ke genezi projektu. Sdělit tak lze spoustu zajímavých věcí právě o místě, na kterém se nacházíme a kde by mohli lidé najít svůj nový domov. Zpravidla se pak nějaký zájemce ozve za týden, za čtrnáct dní i za měsíc po akci. A to přitom půl roku nebo rok na nabízenou nemovitost nikdo nereagoval. Takže vždycky se dotkneme vyhraněného vkusu alespoň několika lidí a ti ostatní, kteří si ji nevyberou, přijdou příště a může jim vyhovovat jiná nemovitost. Když jste přišel s tímto nápadem spojit umění a obchod, čekal jste, že lidé budou takto reagovat a akt prodeje se také stane jistou společenskou událostí, nebo to měl být jen prostředek, jak zatraktivnit koupi špičkové nemovitosti? K  té otázce bych chtěl hlavně poznamenat, že je vždycky dobře, když to děláte převážně proto, že to máte rád. Nejprve je vhodné zjistit, jak co nejlépe a komu sloužit, teprve poté vydělávat. Umění, architektura a jejich prezentace veřejnosti mne naplňují a velmi těší. Na to, že by bylo možné spojit umění s  byznysem, jsem přišel, když jsem se přestěhoval do nového bytu a čekaly mě pusté prázdné stěny, ve kterých jsem chtěl v y t v o ř i t s v ů j n o v ý d o m o v. Z a č a l jsem shánět obrazy, nábytek a jiné umělecké předměty, které by ten p o cit vykouzlily, a přitom jsem si uvědomil starou pravdu, že my jako makléři často prodáváme kvalitní, ale prázdnou nezabydlenou nemovitost, zatímco příjemněji působí domy vybavené. Právě proto developeři zařizují vzorové byty, ve kterých se klienti mnohem lépe orientují. Takto nabízená nemovitost je osloví svou energií mnohem konkrétněji. Také jim napovídá či může navodit ten správný pocit, že je to právě to, co hledají. Navíc mě napadlo, že by takový byt nemusel být zařízen v  běžném slova smyslu, ale i jako galerie. V  tom mě u t v r d i l a i M e d a M l á d k o v á , k t e rá spolu s  manželem kupovala před asi 50 lety ve Washingtonu umělecká díla a zřizovala v prodávaných nemovitostech galerie. Musím říci, že jsem si sám nepředstavoval, kolik dá uskutečnění této myšlenky práce a obdivuji činnost galeristů. Jednou z  velkých otázek pro mě bylo zjistit, jak vnímají hodnotu nabízených uměleckých děl právě klienti. Nyní chápu, že se zdá mnohým cena některých obrazů přemrštěná. Jednoduše netuší, co se za tím vším skrývá práce. A upřímně, je to dobře. Právě na základě těchto zkušeností jsem koncept přepracoval a zjednodušil. Mou cestou je prodej umění za ceny, za které si jej mohou dovolit koupit i běžní lidé. Půl roku mi trvalo, než jsem zjistil, jak to udělat. Vždyť i v nemovitostech za 15 či 20 milionů lze vystavovat překrásná díla za dostupný cenový ekvivalent. Díky pochopení toho, proč to děláme a komu vlastně koncept značky Richard www.novebydleni.cz  |  7