Nemovitost namísto důchodové reformy K zajištění na stáří může dobře posloužit byt, dům, pozemek nebo hypoteční dluhopis. Je to praktičtější a méně rizikové než spořit v 2. pilíři důchodové reformy. Nemovitosti jsou spolehlivou dlouho dob ou investicí, která sice nepřináší horentní výnosy každý rok, ale v dlouhodobém horizontu většinou poráží inflaci. Na rozdíl od třicetiletého ukládání peněz do penzijního fondu, na jehož chod nemáme vůbec žádný vliv, nemůžeme zabránit jeho špatnému hospodaření či vytunelování, ani z  něj svoje peníze vyzvednout, nemovitost poskytuje mnohem větší možnosti. Můžeme si ji vybrat sami, užívat podle vlastního uvážení, prodat kdy se nám zachce a není to zdaleka tak nedostupná investice, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ukažme si pár příkladů, jak se s pomocí investice do nemovitosti zajistit na stáří. teplo, vodné stočné, odpad, úklid a správu domu pohltí měsíčně 2000 až 3000 korun? V malém vlastním bytě by na tom byla rozhodně lépe. Senioři, kteří žijí ve vlastním rodinném domě, musejí počítat s  náklady na údržbu a renovace. Proto se vyplatí před o dcho dem do p enze do domu investovat, opravit ho a  zateplit, aby vydržel dalších několik let. Rozumné je vybavit ho efektivním vytápěním a domácnost moderními úspornými elektrospotřebiči. Zajištění na stáří pořízením vlastního bydlení v přiměřeném  bytě nebo opraveném rodinném domě sice nezvýší naše příjmy, ale zato sníží budoucí výdaje. menší částku a výnos v poměru k investici může být i lepší než v Praze nebo Brně. Navíc cena naší nemovitosti poroste. I když už nepůjde o takové cenové s k o k y, j a k ý c h j s m e b y l i s v ě d k y v minulých letech, dlouhodobě to velmi pravděpodobně bude stačit k vyrovnání inflace. Po o dcho du do důcho du můžeme byt dál pronajímat a inkasovat rentu jako přilepšení k penzi, nebo ho prodat a z výnosu si užívat. A co třeba pozemek Ne každý má ale příjmy, které by mu dovolovaly koupit za hotové nebo na hypotéku byt, případně rodinný dům. Ale na důchod je možné se připravit i s daleko nižší částkou. Můžeme investovat například do pozemku. Ceny pozemků nepodléhají tak velkým výkyvům jako byty a rodinné domy, jejich ceny rostou pomaleji, ale stále a rovnoměrně. Když koupíme nezainventovanou parcelu na  území určeném k  zástavbě, postačí desítky tisíc korun. Zainvestovaná parcela je dražší, ale zase se mnohem lépe a rychleji prodá, až budeme potřebovat po odchodu do důchodu peníze. Výhodou pozemků je nejen stabilní a trvalý nárůst jejich cen, ale také nulové průběžné výdaje za údržbu, žádné starosti s  nájemníky a nízká daň z  nemovitosti. K  nákupu stavební parcely se dá využít i úvěr ze stavebního spoření nebo hypotéka. Jana Malá Ve třiceti je z čeho vybírat Říká se, že důchodová reforma je zejména pro dnešní třicátníky, kteří mají vyšší příjmy. Ti si ale mohou vybírat z mnoha jiných příležitostí, jak se zajistí na penzi. Pokud vsadí na nemovitosti, mají dost času kupovat pro sebe i na pronájem a mohou si dovolit udělat to i na dluh. Úrokové sazby hypoték se pohybují v průměru kolem 3,46 % a z  pronájmu bytu je možné získat i víc – ne vždy a ne všude, ale reálné to je. Ve velkých městech jsou byty dražší, ale větší poptávka dovoluje nastavit vyšší nájemné. V menších městech sice nemůžeme jít s  nájmem tak vysoko, protože není tolik zájemců a příjmy jsou nižší, ale zase byt pořídíme za mnohem Vlastní bydlení je jistota Velkou jistotou ve stáří je mít vlastní byt nebo rodinný domek. Vyprávět by o tom mohli dnešní důchodci, kterým nájem ukrajuje stále větší část jejich starobní penze. Kdyby bydleli ve vlastním, zvyšování nákladů na bydlení se sice nevyhnou, ale přece jen je to finančně tolik nezruinuje. Jaký nájem si může platit babička, jejíž důchod činí 9 000 korun, když jen platby za elektřinu, Hypoteční zástavní listy Investice do nemovitosti může mít ještě jednu podobu, a sice dluhopisů. Vydávají je některé banky a nazývají se hypoteční zástavní listy (HZL). To proto, že výnos z jejich prodeje banky využívají k poskytování dalších hypoték. HZL jsou podloženy nemovitostmi, které dávají hypoteční dlužníci bance do zástavy, a jde tedy o investici s nízkým rizikem. O HZL je velký zájem a ochotně je nakupují především velcí institucionální investoři, jiné banky, penzijní fondy, pojišťovny a podobně. Proto také bývá jejich nominální hodnota vysoká a minimální povinná investice se pohybuje v řádu stovek tisíc až milionů korun. Čas od času ale banky vydají i emisi HZL pro drobné investory s nominální hodnotou 1000 korun a minimální investicí nejčastěji 10 tisíc korun. Zajímavý na investici do HZL je předem známý výnos, ať už v podobě každoročně vypláceného kuponu nebo nižší nákupní ceny (tzv. diskontovaný dluhopis se kupuje na nižší cenu než je nominální hodnota a po určeném počtu let jeho platnosti se prodává za nominální cenu – rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou tvoří výnos investora). S nákupem a prodejem HZL nebývají spojeny zpravidla žádné poplatky, není nutné je nikde ukrývat, protože jsou tak zvaně zaknihované na jméno a nemají tedy listinnou podobu. Je však třeba nakoupit v předem určeném upisovacím období. Jednu z posledních emisí vydala například Raiffeisenbank. Minimální nákup byl stanoven na 10 tisíc korun, splatnost na 5 let a průměrný roční výnos činí 3,3 %, což předčí většinu běžných možností spoření. V krátkodobém horizontu mohou HZL zhodnotit i nevelké úspory na penzi, nebo je minimálně ochránit před inflací. www.novebydleni.cz  |  177