- Page 1
- Page 2 - Page 3 - Page 4 - Page 5 - Page 6 - Page 7 - Page 8 - Page 9 - Page 10 - Page 11 - Page 12 - Page 13 - Page 14 - Page 15 - Page 16 - Page 17 - Page 18 - Page 19 - Page 20 - Page 21 - Page 22 - Page 23 - Page 24 - Page 25 - Page 26 - Page 27 - Page 28 - Page 29 - Page 30 - Page 31 - Page 32 - Page 33 - Page 34 - Page 35 - Page 36 - Page 37 - Page 38 - Page 39 - Page 40 - Page 41 - Page 42 - Page 43 - Page 44 - Page 45 - Page 46 - Page 47 - Page 48 - Page 49 - Page 50 - Page 51 - Page 52 - Page 53 - Page 54 - Page 55 - Page 56 - Page 57 - Page 58 - Page 59 - Page 60 - Page 61 - Page 62 - Page 63 - Page 64 - Page 65 - Page 66 - Page 67 - Page 68 - Page 69 - Page 70 - Page 71 - Page 72 - Page 73 - Page 74 - Page 75 - Page 76 - Page 77 - Page 78 - Page 79 - Page 80 - Page 81 - Page 82 - Page 83 - Page 84 - Page 85 - Page 86 - Page 87 - Page 88 - Page 89 - Page 90 - Page 91 - Page 92 - Page 93 - Page 94 - Page 95 - Page 96 - Flash version © UniFlip.com |
Například zapínání a vypínání světel, náladové osvětlení, bezpečnostní systém včetně kamer, televizi, spotřebiče a tak dále. Přitom pořizovací náklady na systém se nejen rok od roku snižují, ale už dnes nejsou nijak vysoké. Průměrné pořizovací náklady na celý systém vnitřního klimatu, jestliže porovnáme klasický systém vytápění včetně klimatizace a náš systém kapilárního vytápění a chlazení, je tak zhruba v poměru 2 : 1. U klasického systému je to tak 25 % z celkových stavebních nákladů, u tohoto inovativního systému zhruba 12 až 13 %. U novostaveb je to obdobné. Takže jsme nejen levnější, ale poskytujeme za méně peněz větší komfort. V praxi to znamená, že to není jen technologie pro luxusní bydlení, ale i pro dosti široké spektrum bytů střední kategorie. Po roce 2020 by měla být u všech nových budov energetická náročnost na vytápění, ohřev vody, větrání a klimatizaci téměř nulová a jakékoli další energetické výdaje musí být pokryty zařízeními, která budou instalována v budově samotné. S touto technologií se toho dá, zdá se velmi snadno dosáhnout, a podle vašich slov i s nižšími náklady než při dnešní běžné výstavbě nízkoenergetických budov. Jak vidíte budoucnost tohoto způsobu výstavby? Především tato směrnice EU míří k tomu, aby se co nejvíce snížily emise CO2, na kterých se především podílí klimatizace a ohřev teplé užitkové vody, vytápění tvoří menší část energetických nároků v provozu této budovy. Klimatizaci u nás nahrazujeme sálavým chlazením, ohřev TUV realizujeme až v samotném bytě v tzv. bytové stanici. Celý náš systém vytápění, chlazení a ohřevu TUV je napojen, jak už jsem řekl, na tepelná čerpadla, což v praxi znamená, že produkujeme 0 % emisí CO2! V současnosti připadá na jeden kilowatt elektrického příkonu tepelných čerpadel minimálně tři až pět kilowattů tepelného výkonu a je nepochybné, že jejich ekonomická návratnost při klesajících cenách výroby se bude ještě zvyšovat. Dnes už ale existují tepelná čerpadla, která dokážou vyrábět elektrický proud. To znamená, že bychom s touto technologií mohli postavit energeticky nejen soběstačný, ale i aktivní dům. I teď by to už bylo možné se solárními panely, které jsou však závislé na slunečním svitu a jejich využití je tedy problematické. Podle mých dosavadních zkušeností je to způsob výstavby, který má vzhledem k technickému vývoji všech komponent systému před sebou velkou budoucnost.
S řízením vnitřního klimatu jsme řešili další problém. Jsme u Vltavy, dům je podsklepený a nemá žádnou izolaci proti vodě. Zemní vlhkost volně pronikala přes zdi suterénu, který byl odvětrán anglickými dvorky. Tento přirozený systém „dýchání“ stavby jsme zachovali. Pod podlahou suterénu je násyp z pěnového kameniva, který zamezuje vzlínaní vlhkosti stavebními konstrukcemi. Nahoře je tak sucho a můžete pokládat další vrstvy základu. Ve stěnách suterénních místností je v soklu umístěné kapilární vytápění. Přebytečná vzdušná vlhkost je odvedena centrálním odtahem vzduchu, rekuperace vrátí teplo do topného systému. Dá se říci, že předpokladem vysoké účinnosti tohoto způsobu vytápění a chlazení je inteligentní systém řízení, který se zatím instaluje jen u luxusních bytů. Takzvané smart technologie jsou totiž stále poměrně drahé, takže to vypadá, že celý systém bude vhodný jen pro majitele bytů té nejvyšší kategorie a developeři se v jiných případech nebudou do tohoto způsobu vytápění a chlazení pouštět. Je to tak? Myslím že ne, budoucnost patří inteligentním systémům řízení v kombinaci s obnovitelnými zdroji, jejich cena se díky pokroku neustále snižuje a ačkoliv jsme první vlaštovkou, věřím, že za pár let se podobné systémy stanou běžnou součástí těch skutečně dobrých projektů. Byt v nejvyšším patře má velká střešní okna – nebude energeticky náročný a nebude se v létě přehřívat ? Ve slunečných dnech se automaticky zatahují vnější elektricky ovládané žaluzie velkých skleněných ploch, aby nedocházelo k přihřívání vzduchu v chlazených místnostech. V tomto bytě máme proto kapilární systém umístěný nejen ve stropě, ale i ve stěnách. Všechno je pro vytápění a chlazení přesně kapacitně propočítáno. A jen na okraj: velké skleněné plochy, komponované dnes kvůli výhledu do většiny bytových i jiných staveb, se rosí, takže je třeba u nich zabudovat konvektory. Při našem způsobu vytápění to však není nutné! Jak budu tyto technologie ovládat jako uživatel bytu? Podstatné je pro celou technologii ale i to, že zabudovaný inteligentní systém řízení podporuje i další funkce takzvaného chytrého bydlení. Kromě topení a chlazení tak můžete vše ostatní ovládat jak z domova, v bytě máte dva tablety, v předsíni jeden pevně zabudovaný a dále jeden přenosný, tak i vzdáleně mobilem.
8 | Slovo developera
|