i to, že si jej den po jeho otevření jeden z návštěvníků ihned koupil. Proto teď v tomto duchu připravujeme v Braníku hned další tři byty, protože, jak se zdá, skandinávský design táhne. Určité vlastnosti Seveřanů, jako jsou skromnost, střízlivost, praktičnost či účelovost, které se projevují ve vybavení jejich domácností, mají i u nás své příznivce. Tento způsob tvorby interiéru by mohl přitažlivě působit i v  menších bytových jednotkách, a proto uvažujeme o výstavbě minibytů, tedy bytů 1 + kk s plochou do 30 m2 pro tzv. singles. V Helsinkách, nebo i jiných evropských městech, vzniká trend života mladých lidí, kteří jsou už samostatní, nechtějí žít s rodiči nebo zakládat rodinu, chtějí cestovat, užívat si společenského života. Nepotřebují přitom drahý velký byt, ale pro život jim stačí i tato malá a v centrech měst i poměrně levnější bytová jednotka. U nás však zatím spíš přetrvává trend tzv. mamánků, kteří využívají výhod rodičovského hotelu, takže uvidíme. V Čechách teď někteří developeři vzhlížejí s děsem na evropskou směrnici o energetické náročnosti budov, která předpokládá postupné snižování energetických standardů do roku 2020 až na tzv. pasivní standard, což v praxi znamená, že v tomto roce by se už měly stavět jen budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Vy však už od počátku svého působení stavíte v nízkœnergetickém standardu s průkazem energetické náročnosti třídy B a budova F v projektu KOTI Hyacint bude dokonce postavena v pasivním standardu s certifikátem udělovaným podle těch nejpřísnějších norem stanovených Passivhaus Institutem v Německu. Jak to vnímají zájemci o vaše byty? Musím říci po pravdě, že ne tak dobře, jak jsme si představovali. Ve Finsku to nemusíte ani zdůrazňovat, tam jsou všechny nově stavěné domy nízkoenergetické. Vzhledem ke klimatickým podmínkám je to přirozený trend a o směrnici EU se tam tolik nemluví. Finové to považují za samozřejmost. Tady v Praze jsme si udělali průzkum, ze kterého vyplynulo, že kolem 60 % lidí by bylo ochotno si připlatit za byt s nízkœnergetickým až pasivním standardem, protože i když jsou náklady na pořízení takového bydlení asi o 10 až 15 % vyšší, dá se v dlouhodobém horizontu výrazně ušetřit na vytápění a dalších energetických nákladech. Teď, když jsme takové byty v KOTI Hyacint nabízeli, jsme vzali zhruba polovinu navýšení na sebe. Lidé o ně ale neměli žádný větší zájem. Řekli jsme si proto, že Češi akcentují cenu a proto jsme ji snížili na průměr ostatních bytů. Ale ani to radikálně nezabírá. KOTI Hostivař II – projekt odpovídající zatím nejlépe požadavkům finského stylu bydlení Vypadá to, že Češi na rozdíl od Finů ještě úplně nepochopili výhody takového bydlení. Proto jsme vyhotovili tabulku porovnání nákladů v pasivním domě F, novostavbě ve standardu C, což je zatím převládající typ nové výstavby, a v panelovém nezatepleném domě. Rozdíly jsou burcující. U třípokojového bytu s průměrnou plochou 70 m2 to dělá za rok oproti novostavbě ve standardu C přibližně 15 000 Kč, u panelového domu to může být až 25 000 Kč. Samozřejmě je to přímo závislé na řádném užívání pasivního domu. Pokud platíte hypotéku, pak si za ušetřené peníze můžete k splácenému bytu pořídit ještě místnost navíc. Podobně lidé chápou i rekuperaci, která je nezbytným předpokladem nízkœnergetického bydlení. Jednoduchý princip, kdy odpadní teplo ohřívá při zavřených oknech do místností přiváděný čerstvý vzduch, považují mnozí Ćeši za neověřený experiment. Ve Finsku je naopak rekuperace běžným vybavením moderní domácnosti, protože Finové chápou, že nejde jen o ušetřené náklady na vytápění, ale i o zdravé vnitřní klima. Automaticky řízené větrání bytu totiž zaručuje stálý přísun svěžího vzduchu, který snižuje únavu, zabraňuje vzniku plísní, filtry navíc čistí vzduch od pylů vzbuzujících alergie a bakteríí ohrožujících naše zdraví. Rád bych zároveň vyvrátil mylnou představu, že v pasivním bytě nejdou otevírat okna, jdou jako jiná okna, ale sníží se efekt pasivity, úspory a zdravého vzduchu v bytě. Zdá se, že to patrně chce ještě čas, než Češi poopraví svůj způsob myšlení. Když jste v Praze začínali s prvními projekty, hovořili jste o tom, že chcete v  několika letech patřit objemem výstavby mezi 5 největších developerů u nás. Samozřejmě i za předpokladu, že budete stále nabízet finskou kvalitu bydlení. To se zatím nestalo. Není to právě tím, že se soustřeďujete jen na Prahu a v té není zatím k výstavbě tolik volných lokalit odpovídajících finskému pojetí bydlení v zeleni, jako by tomu mohlo být za hranicemi Prahy nebo i dále? Ano, původně jsme počítali s tím, že tohoto stavu dosáhneme v roce 2015, teď to vypadá, že to bude tak v roce 2017, ale za předpokladu, že budeme stavět tak 500 bytů ročně, což je náš cíl. Dosavadní rozvoj zpomalila krize, a jak už jsem v úvodu řekl, i nedostatek projektů, které by odpovídaly té kvalitě, jakou finský styl bydlení vyžaduje. V  budoucnu počítáme i s  rozšířením výstavby mimo region Prahy. Chtěl bych ale zdůraznit, že množství bytů není pro nás rozhodující. Podstatné je pro nás to, aby zákazník věděl, že pod značkou YIT najde to nejlepší z kvalitního bydlení ve finském stylu. Pasivní budova F projektu KOTI Hyacint má poprvé v ČR udělen certifikát Passivhaus Institutu v Německu 8  |  Slovo developera