- Page 1
- Page 2 - Page 3 - Page 4 - Page 5 - Page 6 - Page 7 - Page 8 - Page 9 - Page 10 - Page 11 - Page 12 - Page 13 - Page 14 - Page 15 - Page 16 - Page 17 - Page 18 - Page 19 - Page 20 - Page 21 - Page 22 - Page 23 - Page 24 - Page 25 - Page 26 - Page 27 - Page 28 - Page 29 - Page 30 - Page 31 - Page 32 - Page 33 - Page 34 - Page 35 - Page 36 - Page 37 - Page 38 - Page 39 - Page 40 - Page 41 - Page 42 - Page 43 - Page 44 - Page 45 - Page 46 - Page 47 - Page 48 - Page 49 - Page 50 - Page 51 - Page 52 - Page 53 - Page 54 - Page 55 - Page 56 - Page 57 - Page 58 - Page 59 - Page 60 - Page 61 - Page 62 - Page 63 - Page 64 - Page 65 - Page 66 - Page 67 - Page 68 - Page 69 - Page 70 - Page 71 - Page 72 - Flash version © UniFlip.com |
Pasivní dům Vídeň
MÝTY O PASIVNÍCH DOMECH
Nemožnost otevírat okna v pasivních domech je asi nejsilnějším mýtem, který má však tomu nepřímo úměrnou nejmenší op oru v realitě. Hlavním důvodem otevírání oken bývá větrání, tedy přívod čerstvého vzduchu z venku a zároveň odvětrání vnitřního použitého a vydýchaného vzduchu, a pak jejich mytí, údržba, případně komunikace s někým na chodníku nebo na zahradě. Tato skutečnost přirozeně vede k logickému závěru, že je celkem zbytečné pořizovat si otevíravá okna, pokud je budu otevírat pouze při mytí, anebo abych se mohl bavit se sousedkou. Otevíravá okna, která nebudeme otevírat, také nejsou dobrým řešením, podobně jako si pořídit auto, se kterým pak nebudeme jezdit. V pasivním domě je ale zajištěn trvalý přísun čerstvého vzduchu právě prostřednictvím větracího systému s rekuperací, a není tedy nutné ze stejných důvodů otevírat okna a zbavovat se tím jednou ohřátého vzduchu. V pasivním domě tedy samozřejmě mohu otevírat okna, jak se mi zlíbí, ale není to potřeba kvůli větrání. Pro řadu lidí jsou náklady na vytápění pasivních staveb tak neuvěřitelné, že dojdou k závěru, že jich nelze dosáhnout jinak než prostě tím, že se v domě topit nesmí, a že je tam tudíž zima. Na rozdíl od dosud běžné zástavby vám pasivní dům poskytuje i v tomto ohledu možnost rozšířit sféru vaší osobní svobody a nezávislosti, protože se můžete svobodněji rozhodovat, jestli opravdu budete topit, a pokud ano, jak moc.
Pasivní dům má oproti běžným stavbám podstatně vyšší tepelnou stabilitu a i bez přísunu vnější energie (vyjma pasivních solárních zisků okny), tedy při vypnutém topení, neklesá obyčejně vnitřní teplota pod nějakých 15°C, a to ani v zimě. Pokud budeme schopni se změnit ve smyslu, že se budeme dobře cítit i při 18°C (což je jenom na nás), „dotopit“ pak v dobře zaizolované stavbě ony 3°C je opravdu legrace a zvládne to třeba žehlička spolu s vařením, případně návštěva a tím větší počet lidí, kteří už jsou v pasivním domě významným energetickým zdrojem. Pasivní dům samozřejmě zvládá bez problému i oněch současných 24°C, ale mohl by to být důvod k zamyšlení a následné reakci.
Podmínkou pasivních domů je řízené větrání s rekuperací (zpětným získáváním tepla), což znamená řízený pohyb vzduchu v objektu. Čím více vzduchu budeme muset dopravovat, tím víc roste riziko jeho vnímatelného pohybu, tedy průvanu. Do pasivního domu však není třeba dodávat velké vzduchové objemy, a to ani v případě, že je vzduch zároveň nositelem tepla (teplovzdušné vytápění). Návrh větrání, případně vytápění, podléhá konkrétním normám a předpisům, které průvan vylučují. Dosavadní zkušenost z dosud realizovaných pasivních domů je velice dobrá a neevidujeme jediný případ, kdy by si uživatel domu stěžoval na průvan způsobený vzduchotechnickým systémem v domě.
Přehled DŘEVOSTAVEB | 5
|