Dodatečné ozelenění střech U střech do sklonu třiceti stupňů vyžadujících opravu je ozelenění dobrým řešením, a to jak z hlediska finančního, tak z hlediska energetického. Dojde k mírnému zateplení budovy, ale zejména k prodloužení životnosti střechy. Při sanacích střech je nutno ověřit jejich únosnost (aby unesly celé navrhované vegetační souvrství), dále hydroizolaci, existenci a funkčnost parozábrany a také druh a stav tepelné izolace. Skladba pláště se ověřuje sondami, mimo jiné se jimi prověří, zda jsou stávající vrstvy suché. U sanovaných střech je kvůli únosnosti a bez razantních dodatečných statických zajištění většinou možné realizovat jen extenzivní, případně velmi jednoduché intenzivní ozelenění. Téměř ve všech případech dodatečného ozeleňování bude nutné vyměnit hydroizolaci za novou povlakovou, odolnou vůči prorůstání kořenů rostlin. Výška vegetačního souvrství u dodatečně ozeleňovaných střech může být omezena výškou atiky. Po položení všech vrstev by výška atiky měla být alespoň 15 cm nad horní úroveň celého souvrství. Dodatečné ozeleňování šikmých střech s původní krytinou jinou než povlakovou (tedy např. s keramickými či betonovými taškami, vlnitým plechem) je složitější. Je nutné vyměnit stávající krytinu za povlakovou hydroizolaci odolnou vůči prorůstání kořínků a zpravidla je potřeba odstranit i původní laťování a nahradit ho bedněním, vyřešit problémy 76 ATLAS