Úvod Kdo bydlí ekologicky, ve finále ušetří To, že krize poznamenala obrat na realitním trhu, není asi nutné zdůrazňovat. Faktem je, že i tady naštěstí platí tvrzení, že všechno zlé je k  něčemu dobré. Ceny bydlení v řadě případů znatelně klesly, hypotéky jsou přístupnější, opatrnost a zodpovědnost investorů při výběru se odráží na vstřícnějším chování developerů i majitelů nemovitostí: chtějí-li se svou nabídkou domů a bytů uspět, musí zkrátka akceptovat jiný přístup. Kromě cenového zohlednění situace to však znamená také změnu týkající se provozních nákladů nabízených projektů. Češi se zkrátka stali vybíravější a hledí už nejen na pořizovací investici, ale rovněž na její návratnost. Řada realitních makléřů už zaznamenala posun ve stoupajících nárocích na ekologické parametry bydlení. Stále ještě pomalu, ale přece jen totiž vzrůstá poptávka po nízkoenergetických objektech s  minimálními provozními náklady (stavby se spotřebou tepla do 50kWh/m² za rok), eventuálně po energeticky pasivních domech se spotřebou do 15kWh/m² za rok. Rozdíl mezi ekonomicky dobře řešenými a zaostávajícími obytnými stavbami je sice zřejmý (energetická spotřeba nezatepleného panelového bytového domu se pohybuje v  rozmezí 150–200 kWh/m² ročně) a ceny energií se neustále šplhají vzhůru, přesto se převážná většina developerů do budování nízkoenergetických staveb pouští velmi opatrně. Na rozdíl od budoucích uživatelů bytů je jejich motivace nejspíš stále nedostatečná, navíc je zřejmě pohodlnější dosavadní (a dlužno podotknout, že dlouho osvědčený) model, který velí postavit s co nejmenší investicí a prodat s maximálním ziskem. Nízkoenergetické objekty jsou totiž vedle zateplení náročnější na moderní technologie v podobě vzduchotechniky a řízeného větrání (rekuperace), jež kromě ekonomizace provozu a zlepšení obytného komfortu přináší také benefity zdravotní. Hledat je třeba i mezi dalšími osvědčenými technologiemi, k nimž patří například fotovoltaika a solární ohřev užitkové vody, nebo tepelná čerpadla. Energeticky nenáročné bydlení dovede těžit rovněž ze správné orientace stavby z pohledu světových stran a optimalizace vzájemného poměru plochy a objemu domu, což umožňuje pasivní využití sluneční energie (ostatně, o tom, že nejde o nic nedosažitelného, svědčí i iglů, tradiční eskymácká obydlí). Přitom i když odpovídající projekty musí splňovat vyšší nároky, není nutné, aby jejich realizace byla výrazně dražší než stavba „klasických“ domů. Jde jen o to dosáhnout dokonalého souladu všech odborných aspektů včetně souhry celého projekčního týmu. Jeho práce samozřejmě něco stojí, cena skutečně sofistikovaného projektu se však vrátí v podobě znatelných provozních úspor, zejména z pohledu energetické náročnosti. S uplatňováním nízkoenergetických standardů v  obytné výstavbě jsme bohužel za vyspělými evropskými zeměmi poněkud pozadu, potýkáme se minimálně s pětiletým zpožděním. Ovšem další otálení si nemůžeme dovolit: pro změnu myšlení i praxe se nabízí inspirace například ze Švédska, Dánska či Rakouska, kde je nízkoenergetická kvalita nových obytných objektů dnes už naprostou samozřejmostí. Aby podobná situace nastala co nejdříve i u nás a vy jste si nejen na stránkách našeho Atlasu zeleného bydlení mohli vybrat projekty splňující nároky udržitelného rozvoje vám přeje redakce. 2 ATLAS