- Page 1
- Page 2 - Page 3 - Page 4 - Page 5 - Page 6 - Page 7 - Page 8 - Page 9 - Page 10 - Page 11 - Page 12 - Page 13 - Page 14 - Page 15 - Page 16 - Page 17 - Page 18 - Page 19 - Page 20 - Page 21 - Page 22 - Page 23 - Page 24 - Page 25 - Page 26 - Page 27 - Page 28 - Page 29 - Page 30 - Page 31 - Page 32 - Page 33 - Page 34 - Page 35 - Page 36 - Page 37 - Page 38 - Page 39 - Page 40 - Page 41 - Page 42 - Page 43 - Page 44 - Page 45 - Page 46 - Page 47 - Page 48 - Page 49 - Page 50 - Page 51 - Page 52 - Page 53 - Page 54 - Page 55 - Page 56 - Page 57 - Page 58 - Page 59 - Page 60 - Page 61 - Page 62 - Page 63 - Page 64 - Page 65 - Page 66 - Page 67 - Page 68 - Page 69 - Page 70 - Page 71 - Page 72 - Page 73 - Page 74 - Page 75 - Page 76 - Page 77 - Page 78 - Page 79 - Page 80 - Page 81 - Page 82 - Page 83 - Page 84 - Page 85 - Page 86 - Page 87 - Page 88 - Page 89 - Page 90 - Page 91 - Page 92 - Page 93 - Page 94 - Page 95 - Page 96 - Page 97 - Page 98 - Page 99 - Page 100 - Page 101 - Page 102 - Page 103 - Page 104 - Page 105 - Page 106 - Page 107 - Page 108 - Page 109 - Page 110 - Page 111 - Page 112 - Page 113 - Page 114 - Page 115 - Page 116 - Flash version © UniFlip.com |
Úvod
Kdo bydlí ekologicky, ve finále ušetří
To, že krize poznamenala obrat na realitním trhu, není asi nutné zdůrazňovat. Faktem je, že i tady naštěstí platí tvrzení, že všechno zlé je k něčemu dobré. Ceny bydlení v řadě případů znatelně klesly, hypotéky jsou přístupnější, opatrnost a zodpovědnost investorů při výběru se odráží na vstřícnějším chování developerů i majitelů nemovitostí: chtějí-li se svou nabídkou domů a bytů uspět, musí zkrátka akceptovat jiný přístup. Kromě cenového zohlednění situace to však znamená také změnu týkající se provozních nákladů nabízených projektů. Češi se zkrátka stali vybíravější a hledí už nejen na pořizovací investici, ale rovněž na její návratnost. Řada realitních makléřů už zaznamenala posun ve stoupajících nárocích na ekologické parametry bydlení. Stále ještě pomalu, ale přece jen totiž vzrůstá poptávka po nízkoenergetických objektech s minimálními provozními náklady (stavby se spotřebou tepla do 50kWh/m² za rok), eventuálně po energeticky pasivních domech se spotřebou do 15kWh/m² za rok. Rozdíl mezi ekonomicky dobře řešenými a zaostávajícími obytnými stavbami je sice zřejmý (energetická spotřeba nezatepleného panelového bytového domu se pohybuje v rozmezí 150–200 kWh/m² ročně) a ceny energií se neustále šplhají vzhůru, přesto se převážná většina developerů do budování nízkoenergetických staveb pouští velmi opatrně. Na rozdíl od budoucích uživatelů bytů je jejich motivace nejspíš stále nedostatečná, navíc je zřejmě pohodlnější dosavadní (a dlužno podotknout, že dlouho osvědčený) model, který velí postavit s co nejmenší investicí a prodat s maximálním ziskem. Nízkoenergetické objekty jsou totiž vedle zateplení náročnější na moderní technologie v podobě vzduchotechniky a řízeného větrání (rekuperace), jež kromě ekonomizace provozu a zlepšení obytného komfortu přináší také benefity zdravotní. Hledat je třeba i mezi dalšími osvědčenými technologiemi, k nimž patří například fotovoltaika a solární ohřev užitkové vody, nebo tepelná čerpadla. Energeticky nenáročné bydlení dovede těžit rovněž ze správné orientace stavby z pohledu světových stran a optimalizace vzájemného poměru plochy a objemu domu, což umožňuje pasivní využití sluneční energie (ostatně, o tom, že nejde o nic nedosažitelného, svědčí i iglů, tradiční eskymácká obydlí). Přitom i když odpovídající projekty musí splňovat vyšší nároky, není nutné, aby jejich realizace byla výrazně dražší než stavba „klasických“ domů. Jde jen o to dosáhnout dokonalého souladu všech odborných aspektů včetně souhry celého projekčního týmu. Jeho práce samozřejmě něco stojí, cena skutečně sofistikovaného projektu se však vrátí v podobě znatelných provozních úspor, zejména z pohledu energetické náročnosti. S uplatňováním nízkoenergetických standardů v obytné výstavbě jsme bohužel za vyspělými evropskými zeměmi poněkud pozadu, potýkáme se minimálně s pětiletým zpožděním. Ovšem další otálení si nemůžeme dovolit: pro změnu myšlení i praxe se nabízí inspirace například ze Švédska, Dánska či Rakouska, kde je nízkoenergetická kvalita nových obytných objektů dnes už naprostou samozřejmostí. Aby podobná situace nastala co nejdříve i u nás a vy jste si nejen na stránkách našeho Atlasu zeleného bydlení mohli vybrat projekty splňující nároky udržitelného rozvoje vám přeje redakce.
2
ATLAS
|