ARCHITEKTONICKÁ KANCELÁŘ JESTICO + WHILES SLAVÍ, KOMENTUJE A PŘEDSTAVUJE NOVÝ PROJEKT SAKURA

Britsko-česká architektonická kancelář Jestico + Whiles, která slaví čtvrt století od své první realizace na českém trhu, uspořádala v úterý 22. 11. 2016 setkání s novináři, při kterém představila i nový projekt rezidenčního bydlení v Praze 5 s pracovním názvem Sakura. Ten je zatím ve stadiu stavebního řízení, které by mělo být dokončeno do konce tohoto roku. Zatím přinášíme jen vizualizace, které mohou doznat určitých změn. Už z náznaků je ale zřejmé, že půjde o atraktivní rezidenční bydlení, na které se mohou zájemci o tuto lokalitu a tento typ prémiového bydlení v zeleni připomínajícího domy se zahradou v obytném domě, určitě těšit.

Víc než představení nového projektu se však hovořilo o palčivých otázkách, které sužují současné developerské prostředí České republiky a neúměrně prodražují ceny bytů.
Pro ty, kteří neznají činnost této architektonické kanceláře, poznamenejme:



Jestico + Whiles byla jednou z vůbec prvních zahraničních architektonických společností (a zároveň první z Velké Británie), které začaly působit v porevoluční Praze. Její tým, čítající desítky architektů a interiérových designerů, realizuje široké spektrum projektů po celém světě. Za mimořádný design a architekturu získala společnost již více než 150 zahraničních a národních ocenění.

Jestico + Whiles se specializuje nejen na architekturu, ale i interiérový design a územní plánovaní. Mezi její referenční projekty patří hotely, rezidenční projekty, obchodní centra, veřejné budovy, restaurace, kina, muzea, kulturní a společenská centra, autobusová či vlaková nádraží i vzdělávací instituce. Jejich společným jmenovatelem je špičkový design, stoprocentní funkčnost a šetrnost k životnímu prostředí.



První realizace v tehdejším Československu

Jestico + Whiles byla založena v roce 1977 v Londýně. Ve svém názvu nese jména obou svých zakladatelů, kterými byli architekti Tom Jestico a John Whiles. V roce 1991, pouhé dva roky od sametové revoluce, dostala příležitost podílet se na projektu pro British Council v Praze. Návrh zahrnoval kompletní rekonstrukci interiérů funkcionalistické budovy Paláce Dunaj na Národní třídě s novou knihovnou, kancelářemi, kinem, výstavními prostory a učebnami pro výuku anglického jazyka.

Následoval návrh centra pro British Council v Madridu a další tuzemské projekty jako například rekonstrukce paláce Ericsson na Starém Městě. V roce 2001 převzal po Collingwoodovi pražskou pobočku Sean Clifton a zahájil realizaci dalších projektů, mezi nimiž byl návrh interiérů pro Andel´s Hotel v Praze na Smíchově, unikátní architektonické řešení celkové koncepce výstavby vil ve Statenicích, rekonstrukce prostor v administrativní části budovy Myslbek na Příkopech nebo oceňovaný projekt Vila Průhonice pro soukromého investora.

Metropolitní plán v nedohlednu - zahraniční investoři se stahují

Stejně jako developery i architekty trápí neustálé odkládání územního plánu. Nikdo tak neví, na čem je, což se projevuje nedostatkem vhodných pozemků k výstavbě a tím i poklesem nabídky nových bytů a domů.  
 „Je dobře, že Pražské stavební předpisy byly schváleny a nabyly platnosti. Bohužel současným problémem, který opět vytváří velkou míru nejistoty, je Metropolitní plán. Podle stavebního zákona mají mít všechna česká města do konce roku 2020 nové územní plány. Původní termín, který byl stanoven na rok 2010, se musel nadvakrát posouvat. Už nyní je zřejmé, že v případě Prahy se nestihne ani rok 2020. Metropolitní plán, tak jak byl rozpracován a předán k projednání, byl totiž zastaven. Situace pro developery a stavebníky obecně je v Praze těžko čitelná a nepřehledná. V Londýně klienti vědí, co při koupi konkrétního pozemku mohou očekávat. Znají jeho omezení a pravidla hry. V Praze byly pozastaveny dílčí změny, které v územním plánu fungovaly dříve. Všichni se upínali k Metropolitnímu plánu, který se nyní v podstatě zastavil. Výsledkem je velké množství pozastavených nebo zpomalených projektů. Právní prostředí je příliš složité a ne náhodou se většina mezinárodních developerů z Prahy před několika lety stáhla a už se nevracejí,“ říká ing. arch. Pavel Machar z Jestico + Whiles.



Nedostatek nových pozemků neřeší ani rekonstrukce

Sean Clifton, ředitel pražské kanceláře společnosti Jestico + Whiles k tomu říká:
 „Česká republika je v mnoha ohledech konzervativnější než většina států, kde působíme. Jedním ze zásadních problémů české architektury je nejednotný systém a vize v oblasti ochrany památek. V Praze působí dva orgány památkové péče, které navíc mohou vydávat naprosto protichůdná rozhodnutí. S tím se kdekoliv jinde v Evropě nesetkáte. Ve Vídni, která je pro Prahu z hlediska architektury velmi dobrým srovnáním, se mnohem více budov renovuje i staví. Současná architektura zde žije v souznění s historickými stavbami a vytváří jedinečný celek. Developeři vědí, co na jakém pozemku mohou stavět a za jakých podmínek. Naopak v Praze se nachází velké množství budov, které jsou staré 120 nebo 130 let a naposledy byly renovované ve 20. letech minulého století. Jejich stav je tristní -  mimo jiné mají velké úniky tepla a spotřeba energií je obrovská. V tomto směru je rozhodně nutné vést dialog a přijít s jednoznačným názorem, jak skutečně cenné památky chránit a přitom držet krok s dobou.“

A ing. arch. Pavel Machar z Jestico + Whiles dodává:
„Města v zahraničí si již uvědomují, že není možné žít pouze z historie. Pokud se vytvoří nějaká současná zajímavá stavba jako například muzeum či opera, přitahuje to lidi, kteří se opakovaně vracejí a chtějí vidět stále něco nového. Po čase se i sebekrásnější místo bez jakékoliv inovace vyčerpá. Naopak pozitivním trendem je, že se i u nás o architektuře stále více mluví. Má jednoznačně větší dopad a rezonuje ve společnosti. “
 


Kámen úrazu: povolování staveb

 „Palčivým problémem současnosti je proces povolování staveb," říká ing. arch. Radek Teichman z Jestico + Whiles. „Legislativa je složitá a úřady přehlcené. Na rozdíl od okolních zemí jako například Německa, kde lze stavební povolení nahrát v elektronické formě přes internet, se u nás vše vyřizuje stále v papírové formě. Občas nejsou dodržovány ani zákonné lhůty, což je poměrně složité vysvětlit především zahraničním investorům. Vyřídit územní rozhodnutí pro rodinný dům v Praze trvá v průměru jeden rok. Když vezmeme v potaz, kolik lidí zaměstnává stavební průmysl a jakou měrou se podílí na HDP, brzdí tato skutečnost celou ekonomiku.“

Sean Clifton pak dodává:
„V tomto směru zde vidím určitý pozůstatek z dob komunismu. Ve Velké Británii úřady architektům věří, že navrhnou budovu tak, aby byla bezpečná a v souladu s normami a předpisy. Jednoduše proto, že je to jejich práce a renomé. Předpisy jsou jasné, takže je snadné podle nich pracovat. Žádosti se podávají digitálně a úřad má fixně stanovenou lhůtu pro přezkoumání.“

Jak vidíte z pohledu věhlasné světové architektonické kanceláře při jejím bilancování, není situace na českém rezidenčním, ale nejen rezidenčním trhu, nikterak jednoduchá. Projektovat i stavět by se chtělo. Jenže to zdaleka není už z výše naznačených příčin v České republice tak jednoduché. Chystaný projekt  Sakura z dílny Jestico + Whiles, jak ukazují vizualizace, však naznačuje, že i přesto se objevují stavby, které naznačují, že není všem dnům konec.