Bitva o stavební spoření
Bitva o stavební spoření
Vláda navrhla významné změny ve stavebním spoření. Pokud je schválí obě komory Parlamentu, mohly by začít platit již od ledna 2011.
Vláda připravila změnu podmínek stavebního spoření. Od ledna příštího roku by mělo začít platit, že kdo dostává státní dotaci, musí z ní odvést v roce 2011 jakousi jednorázovou zvláštní daň, která se rovná 50 % připsané částky. Daň bude stržena u zdroje a klienti stavebních spořitelen dostanou tedy připsán už snížený příspěvek. Kdo má smlouvu uzavřenou do 31. 12. 2003 a měl narok na dotaci až 4500 korun ročně, dostane maximálně 2250 korun. Majitelům novějších smluv, u kterých byla dosud dotace do 3000 korun, bude připsáno v příštím roce maximálně 1500 korun. Daň ze státní podpory bude jednorázová, a pokud navrhované změny projdou, nikdo se jí už v tomto okamžiku nemůže vyhnout.
V dalších letech pak stát omezí dotaci stavebního spoření u všech smluv na 10 % z ročně uložené částky a její maximální výše bude činit 2000 korun. Počínaje 1. lednem 2011 vláda také ruší osvobození úrokových výnosů stavebního spoření od daně z příjmu. Bude se z nich tedy odvádět 15 % daň a strhávat se bude u zdroje, podobně jako je tomu u vkladů v bankách. Znamená to, že poprvé v roce 2012 stavební spořitelny odečtou svým klientům daň z výnosu, kterého dosáhly na svých úsporách za rok 2011.
Poprask kolem zdanění
Novela zákona o stavebním spoření přináší i zdanění tak zvaných úrokových bonusů, což vyvolalo velké diskuse. Jde totiž o to, že přibližně tři čtvrtě milionu klientů má smlouvu s bonusem - stavební spořitelny jim přislíbily vyplatit na konci spoření určitou prémii za všechny předešlé roky, pokud si nebudou brát úvěr. Nyní však z celé této prémie budou muset odvést daň z příjmu, přestože se jedná o výnos vztahující se k předcházejícím letům. Česká národní banka, Česká bankovní asociace a další odborníci poukazují na to, že zdanění by měly podléhat pouze výnosy vztahující se k období od ledna 2011, a nikoli ty, na které již získal klient nárok zpětně. Ministr financí Miroslav Kalousek však tyto výhrady odmítl.
Chytili se jich však někteří opoziční politici. Například lídr ČSSD Bohuslav Sobotka, prohlásil, že jeho strana nehodná připravovanou novelu zákona o stavebním spoření v Senátu podpořit. Na její zamítnutí má hlasů dost. Pokud by přece jen poslanecká sněmovna nakonec Senát přehlasovala a zákon by nabyl účinnosti, hodlají údajně sociální demokraté hnát celou věc k Ústavnímu soudu, protože zpětné zdanění je podle nich nepřípustné.
Novela zákona o stavebním spoření ztropila pěkný poprask a jak je vidět, stává se z ní i významné politikum.
O kolik přijdeme
Změny ve stavebním spoření se dotknou všech, kdo u stavebních spořitelen spoří a mnohých, kteří mají nebo chtějí úvěr. Snížení státní dotace a zdanění výnosů sníží výnosovost spoření. Jestliže dosud mohli klienti u smluv uzavřených po 1. 1. 2004 dosahovat průměrného ročního výnosu 6 až 7 %, od příštího roku to bude podle kalkulací ministerstva financí, kolem 4,34 % hrubého, tedy před zdaněním.
Přesto však stavební spoření i po plánovaných změnách zůstane výhodným spořicím produktem zejména pro ty klienty, kteří jsou schopni spořit pravidelně jen menší částky. Spořicí účty v bankách, které by pro ně případně mohly být alternativní formou spoření, mají výnosy mnohem nižší. Výhodnější úrokové podmínky nabízejí pouze některé produkty družstevních záložen.
Porovnání podmínek spoření u stavební spořitelny a na spořicím účtu
Stavební spoření Spořicí účty
Výhody Výhody
Nárok na státní podporu (zatím). Je možné peníze kdykoli vkládat a vybírat, případná výpovědní lhůta je jen krátká.
Je možné pravidelné ukládat i nízké částky a na celý vklad se vztahuje stejný úrok. Zpravidla se neplatí poplatky za vedení účtu.
Spořitelna garantuje úrok po celou dobu trvání smlouvy.
Nevýhody Nevýhody
Dlouhá vázací doba, pokud chce klient státní podporu (6 let). Banka může kdykoli změnit úrok i podmínky fungování účtu.
Vypořádání smlouvy po výpovědi trvá 1 až 3 měsíce. Založení spořicího účtu může být podmíněno založením běžného účtu v téže bance.
Platí se relativně vysoké poplatky za uzavření smlouvy a další poplatky za vedení účtu. Úročení bývá odstupňováno podle velikosti vkladu, případně podmíněno určitými podmínkami.
Není nárok na státní podporu.
Zaplatíme za veřejný zájem
Snížení státní dotace a zdanění výnosů dopadne však i na mnohé, kteří chtějí nebo již mají úvěr ze stavebního spoření. Kdo chce řádný úvěr, musí jak známo nejdříve naspořit alespoň 40 % cílové částky a splnit určité hodnotící číslo, stanovené spořitelnou. Jenže pokud se mu sníží státní dotace a zdaní úrokový výnos, bude muset pro dosažení těchto podmínek spořit déle.
Kdo má překlenovací úvěr, tomu běží paralelně dvě smlouvy - spořicí a úvěrová. Nárok na levnější řádný úvěr ze stavebního spoření získá zpravidla také až ve chvíli, kdy naspoří 40 % cílové částky a dosáhne určitého hodnotícího čísla, což i jemu bude v nových podmínkách trvat o něco déle. Do té doby bude splácet dražší překlenovací úvěr a to mu celkově úvěr ze stavebního spoření zdraží.
Ministerstvo financí připouští, že návrhem zákona je dotčena ústavní zásada ochrany oprávněného očekávání v rámci již existujících právních vztahů, tedy ústavní ochrana klientů stavebních spořitelen, kterým bylo něco přislíbeno, a nyní to nedostanou. Ale protože jde údajně o ozdravení veřejných financí a tedy o veřejný zájem, musejí svá práva obětovat.
Zda skutečně vláda omezením státní podpory stavebního spoření ušetří, však není tak jisté. Například Vladimír Pikora, hlavní ekonom společnosti NextFinance, zveřejnil na konci října analýzu, ze které vyplývá, že úsporná opatření spíše uškodí. Ministerstvo financí přepokládá, že v roce 2011 ušetří na stavební spoření 6 miliard a v následujících letech 6,5 až 8 miliard korun. Podle propočtů Pikory jedna investovaná miliarda korun do dotací stavebního spoření přinesla do státního rozpočtu 1,1 miliardy korun a vytvořila 251 pracovních míst v bytové výstavbě, takže připravované změny budou generovat spíše ztráty než užitek.
Další změny ohrozí úvěry
Ještě do konce tohoto roku vláda slibuje další, tentokrát velkou novelu zákona o stavebním spoření. Platit by měl od ledna 2012. Hlavní avizovanou novinkou má být zavedení přísnější účelovosti. Všichni, kdo budou chtít získat ke svým úsporám státní dotaci, budou muset zároveň prokazovat, že nejen úvěr, ale i úspory využijí pouze na bytové účely. Nikdo asi nedokáže odhadnout, zda i v tomto případě vláda nevztáhne povinnost prokázání účelu i na již existující smlouvy.
Klienti, kteří dosud u stavebních spořitelen jen výhodně spořili, se asi začnou poohlížet po jiných příležitostech ke spoření. Jejich odliv může mít nepříznivý dopad na ochotu stavebních spořitelen poskytovat překlenovací úvěry. Zatímco na řádný úvěr ze stavebního spoření má klient smluvně zaručený nárok při splnění předepsaných podmínek, na překlenovací úvěr nárok automaticky nemá. Jde tedy jen o to, zda stavební spořitelny budou ochotny a schopny všem žadatelům vyhovět.
Dosud to dělaly bez problémů a podmínky získání překlenovacích úvěru se stále zlepšovaly (vyřízení úvěru bylo, klient nemusel předem vůbec spořit, snižovalo se zajištění apod.). Pokud však spořitelny nebudou mít dostatek prostředků od spořicích klientů a budou si muset půjčovat na mezibankovním trhu, není vyloučeno, že překlenovací úvěry omezí nebo zdraží.
Ozývají se pesimistické hlasy, že reformy stavebního spoření mohou tento v Česku oblíbený finanční produkt poslat ke dnu. Tak zle nemusí být. Ale sníží-li se výnosovost a bude zavedena přísná účelovost využití jen na bytové potřeby, ztratí jistě stavební spoření mnoho ze své přitažlivosti. Záleží hodně na stavebních spořitelnách, zda se jim podaří jeho atraktivitu oživit. Například úročení smluv bez státní podpory 3 až 4 % ročně by jistě mnohé klienty přesvědčilo, aby si u nich i nadále ukládali své úspory.
Vláda chce ve zmiňované velké novele umožnit provozování stavebního spoření i jiným finančním subjektům, než jen specializovaných stavebním spořitelnám. Teoreticky by mohla vyšší konkurence stavebnímu spoření prospět a udržet ho při životě. Jeho zlaté časy však už jsou asi nenávratně pryč.
