Soudobé stavební materiály na bázi dřeva a domy z nich jsou bez nadsázky určeny pro třetí tisíciletí. Za zmínku stojí fakt, že dřevostavby v průměru v evropském měřítku obstály při povodních v roce 2002 daleko lépe než tradiční zděné stavby. Velké pojiš?ovny v Německu na to reagovaly dvoupásmovou pojistkou zvýhodňující majitele dřevostaveb. Přesto dřevostavby nedosáhly v České republice dosud většího rozšíření.
Odhadovaný 5 ? 6 % podíl na bytové výstavbě je v porovnání s vyspělými zeměmi velmi nízký. I v sousedním Polsku je výstavba rodinných domů ze dřeva podstatně více rozšířena. Transfer know-how po druhé světové válce z Kanady a USA do dnešních evropských velmocí (z hlediska počtu realizací dřevostaveb se jedná o Rakousko, Německo a ?výcarsko) trval dlouhá desetiletí. Globálně existuje ve světě přes dvacet základních konstrukčních systémů dřevostaveb v závislosti na regionálních podmínkách a historickém vývoji stavitelství.
Když se řekne moderní dřevostavba
Co rozumíme pod pojmem moderní dřevostavba? Je to stavba ze dřeva, kde je kvalifikovaně a koordinovaně vyřešena problematika statiky, akustiky, požární ochrany a stavební fyziky. V případě rodinných domů obvykle nosnou sendvičovou stěnovou konstrukci tvoří dřevěné rámy ze sloupků a příčníků z úsporného fošnového profilu, vyplněné tepelnou izolací, nejčastěji minerální vlnou. Nejkvalitnější provedení je z profilů z lepeného dřeva. Standardem je použití suchého hoblovaného certifikovaného řeziva. Z hlediska postupu výroby a výstavby jsou v zahraničí i v tuzemsku nejrozšířenější dvě technologie: panelová/prefabrikovaná a celosvětově nejrozšířenější konstrukce v oblasti moderních dřevostaveb ? systém two by four (dvakrát čtyři palce). Výrazně menší podíl tvoří roubené stavby z masivních profilů.
Panelové dřevostavby
Reprezentují zejména produkci větších firem zabývajících se montovanými rodinnými domy. Rozhodující část výroby se odehrává ve výrobních halách, kde je mnohdy rodinný dům ?nanečisto? smontován a po ověření převezen na stavbu, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická efektivnost výroby spočívá u prefabrikovaných staveb v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově jde o několik desítek až stovek domů za rok. Tímto odbytem se však na českém trhu může pochlubit jen málo společností. Ti úspěšní vyvážejí proto většinu produkce převážně do sousedního Německa. Jejich práce je potom obvykle zárukou kvality, nebo? je přísně sledována německými zkušebními místy (tzv. notifikované osoby evropského systému prokazování shody). Stavební výrobky ze dřeva a dřevěné konstrukce (včetně dřevěných rámových konstrukcí a roubených stavebních sestav) patří mezi výrobky z oblasti tzv. zvýšeného zájmu (též regulovaná oblast) a musí u nich být ověřena shoda se základními požadavky. Méně pružná je tato technologie pro návrh atypických individuálně řešených domů, které znamenají zásah do standardního provedení panelů, a tím i prodražení řešení.
Systém two by four
Má svůj název odvozen od nejrozšířenějšího smrkového fošnového profilu 2?× 4? (dvakrát čtyři palce), tedy asi 50 × 100 mm. Moderní dřevostavby využívají i jiné profily, ale cílem je, aby četnost prvků byla co nejmenší. Celá stavba, jak již název napovídá, je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje tak náročnou investici do výrobního závodu. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, ty však někdy mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že změny lze provádět pružně i na stavbě, další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu. Systém lze snadno kombinovat s dřevěnými skeletovými systémy, ale i se zděnými, ocelovými a betonovými konstrukcemi.
Roubené dřevěné domy
Jsou to jednovrstvé konstrukce sestavené z masivních profilů kruhového průřezu nebo opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení ? předsazení profilů ve stycích, například nároží. Střecha bývá konstruována tradičním způsobem. Dům je obvykle sestaven ve výrobě, rozebrán a finálně smontován na stavbě. V průběhu sesychání může dojít dotvarováním dřevěných prvků k rozměrovým změnám až v řádu desítek centimetrů. Domy mají nezaměnitelnou atmosféru umocněnou vůní dřeva a jsou výrazem poctivé řemeslné práce. Problematické bývá někdy jejich umístění v těsném sousedství tradiční zděné zástavby. Dřevěné profily jsou z hlediska tepelného odporu na hranici požadovaných normových hodnot. V místě ložných spár vyplněných ucpávkou potom obvykle nevyhovují. Lze to řešit přidanou vrstvou tepelné izolace, kdy však ztrácíme kontakt s dřevem. Lépe proto dvojité roubené stěny vyplnit izolantem ? to je vhodné provedení i pro nízkoenergetické nebo pasivní domy.
Pozor na specifika
Dřevostavby jsou mnohem citlivější na vlhkostní a tepelný režim, řešení detailů, tepelných mostů a skladeb konstrukcí. Některé architektonické prvky jsou jen velmi obtížně řešitelné tak, aby konstrukce ze dřeva byla plně funkční, trvanlivá a zároveň ekonomická. Je rozumnější ji v souladu se zahraničními zkušenostmi nahradit lokálně jinými materiály, například ocelí. V oblasti návrhu i realizace mají moderní dřevostavby některá specifika. Je dosud málo zdůrazňovanou skutečností, že některé zásady platné v ?silikátovém stavitelství? jsou do oboru navrhování a provádění dřevostaveb nepřenositelné. Podcenění tohoto faktu při přípravě mladých odborníků ve školách, při projektování a realizaci staveb vede ke zbytečným vadám a poruchám staveb, a tím i ke ztrátě prestiže celého oboru. Pro laickou veřejnost je to potom dalším důkazem, že ze dřeva nelze stavět hodnotné a trvanlivé stavby. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že navrhování a výstavba moderních dřevostaveb je v České republice velmi mladý obor. Pro srovnání, v Rakousku, Německu a ve ?výcarsku trvalo čtyřicet let, než se podařilo dosáhnout standardní kvality, kterou známe ze zahraničních časopisů a realizací.
Málokterý stavební materiál má v sobě zakódovány tak dobré vlastnosti jako dřevo. Z hlediska ekonomického, hodnotíme-li poměr ceny k výkonu, je dřevo prakticky bez konkurence. Jako jediný stavební materiál patři k obnovitelným zdrojům. Je málo známé, že proces jeho pěstovaní, zpracovaní, zabudovaní do stavby i následné recyklace generuje na rozdíl od všech ostatních stavebních materiálů pasivní bilanci kysličníku uhelnatého (CO2), jednoho z nejvýznamnějších skleníkových plynů. Dřevo je proto ideálním materiálem pro ?trvale udržitelnou výstavbu?.
Ukázka z knihy?Stavba rodinného domu krok za krokem? vydané nakladatelstvím Grada Publishing, a. s.; edice Stavitel, 2007/2008 .
Autor: Josef Smola
Redakčně upraveno
Foto: autor
(keš)