Okna nás chrání před zimou, teplem, zloději i hlukem. Vypovídají o našem vkusu, kulturní vyspělosti a zvyklostech i o citlivosti architekta, který je vybral. Okna by měla zajiš?ovat vhodné osvětlení a větrání. Pro dosažení optimálního osvětlení platí pravidlo, které říká, že plocha okna by měla tvořit minimálně jednu desetinu až jednu osminu podlahové plochy místnosti.
Při výběru okna si jeho konstrukce všímáme většinou z hlediska energetické efektivnosti. Povšimněme si však i skleněné výplně, která tvoří více než 80 % celkové plochy okna, tzn. že do značné míry ovlivňuje jeho vlastnosti a kvalitu. Nejvíce denního světla propouští čiré sklo, což je jeho jedinou předností. Sklo v moderních okenních konstrukcích může mít různé vlastnosti a podoby.
Tepelně izolační vlastnosti skla, a tím i celého okna, se snižují použitím okrasných meziskelních mřížek z vodivého hliníku.
Podle vlastností můžeme skla rozdělit na:
? jednoduchá [Ug = 5,8 W/(m2K)];
? izolační bez pokovování [Ug = 2,9 W/(m2K)];
? izolační sklo se zesílenou tepelně izolační schopností [Ug = 1,1 W/(m2K)];
? zvukově izolační skla;
? bezpečnostní izolační skla ? lepená, kalená, s drátěnou vložkou;
? protisluneční izolační skla ? absorpční, reflexní;
? ornamentální skla;
? jiná, speciální skla (samočisticí, mléčná, apod.).
Jednoduché zasklení
Okno s jednoduchým zasklením je tvořeno jednou skleněnou tabulí, která může být ze skla plochého (Float), skla plochého taženého, skla litého nebo skla bezpečnostního ? tvrzeného či vrstveného. Jednoduché zasklení se smí používat jen ve sklepních nevytápěných prostorách, nebo? nesplňuje požadované hodnoty tepelné a zvukové ochrany. Nepříznivé teploty totiž způsobují na povrchu skla kondenzaci vodních par, nemluvě o velkých tepelných ztrátách. Ve starých zdvojených oknech se tepelný odpor zvyšoval zdvojeným zasklením, přičemž vzduchová mezera nebyla hermeticky uzavřená. Optimální mezera mezi skly byla vzhledem k tepelnému odporu okolo 40 mm, v případě větší vzdálenosti by už mohlo dojít k proudění vzduchu a s tím spojenému poklesu tepelného odporu.
Izolační dvojsklo
Klasické izolační dvojsklo je tvořeno dvěma tabulemi plochého skla se stejnými nebo odlišnými vlastnostmi. Vzdálenost těchto tabulí je vymezena různě širokými distančními profily z kovu nebo plastu. Vnitřní prostor distančního profilu může být vyplněn absorpčním materiálem, aby mohla být zachována a regulována vlhkost vzduchu v uzavřené dutině. Mezera mezi skly je hermeticky uzavřená, tepelnou izolaci zajiš?uje suchý vzduch nebo inertní plyn ? argon či krypton. Zasklení může být provedeno za pomocí tmelu, těsnicí pásky či tlakovým zasklením. Při tmelení se nesmí používat sklenářský tmel, protože rychle vysychá, praská a umožňuje proniknutí vlhkosti do drážky otvorové konstrukce. Drážku trvale zatmelí elastický tmel na bázi silikonu, polyuretanu nebo polysulfidu. Použití těsnicí pásky patří k rozšířeným metodám zasklívání. Páska zajistí správnou vůli mezi sklem a rámem. Musí se nalepit po celém obvodu drážky, vzniklá mezera se vyplní silikonovým tmelem. Tlakové zasklení se používá pro zasklení izolačních skel do kovových nebo plastových oken.
Izolační skla s nízkou emisivitou
Pro zlepšení tepelně izolačních vlastností izolačního dvojskla bývá vnitřní strana vnějšího skla pokovována tenkou vrstvou ušlechtilého kovu. Tato úprava jen nepatrně změní čirost a průhlednost skla, ale prokazatelně odráží tepelné záření, které chce uniknout z budovy, a vrací ho zpět. Tepelně izolační účinek takového skla dosahuje tepelně izolačního účinku třiceticentimetrové cihlové stěny, a to při plné průhlednosti - součinitel prostupu tepla U je 1,4 až 0,6 W/(m2K). Tepelně izolační vlastnosti zasklení vylepší i přidání třetího skla. Izolační trojsklo se používá jen ojediněle, především u oken určených do energeticky pasivních objektů. Skleněné tabule se vyrábějí v různé tlouš?ce, od 4 do 36 mm. U tepelně izolačních skel se běžně používá plavené sklo float o tlouš?ce 4 až 10 mm.
Izolační sklo nové generace
Jedná se o sklo, které bylo původně vyvinuto na ochranu amerických kosmonautů před účinky slunečního záření ve vesmíru. Jeho výhody a specifika byly přizpůsobeny i potřebám civilního sektoru a v Japonsku a Spojených státech se při výstavbě domů používá již delší dobu. Sklo Heat Mirror ? tepelné zrcadlo, označované za nejkvalitnější a nejuniverzálnější izolační zasklívací systém nové generace, vyrábí se pod obchodním názvem Sennsho Heat Mirror. V principu se jedná o konstrukci okenního dvojskla s využitím tepelného zrcadla, které blokuje až 99,5 % UV záření, má lepší tepelně-technické vlastnosti než zeď, do něhož je vsazeno, a redukuje až 75 % hluku. Tepelné zrcadlo ? Heat Mirror představuje neviditelná polyesterová fólie pokrytá speciálními vrstvami oxidů kovů v několika vrstvách. Je aplikována jako prostřední vrstva mezi dvěma transparentními skly v izolačním dvojskle. Hmotnost tenoučké fólie je zanedbatelná, toto okno tak má podstatně nižší hmotnost než jeho předchůdce s třemi skly. Prostor komor je naplněn kryptonem, který spolu s fólií působí jako téměř dokonalý tepelný izolátor. Proto se okna na vnitřní straně nerosí ani při extrémních rozdílech venkovní a vnitřní teploty. Výrobci uvádějí, že se v porovnání s běžným sklem ušetří až desetkrát více energie. Více typů skla Sennsho HM umožňuje doladění budovy s přihlédnutím k její orientaci na světové strany a optimalizaci množství přijatého slunečního záření. Sklo Sennsho HM lze použít do všech druhů rámů.
Absorpční a reflexní skla
Velká zasklení a okna na jižní a západní straně potřebují něco navíc. Moderní architektura v maximální míře využívá efektní velkoplošná zasklení interiérů. Opticky dokonalé propojení mezi vnějším a vnitřním světem potřebuje speciální skla s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi, aby ztráty velkými zasklenými plochami nebyly větší než ztráty stavebních konstrukcí, do nichž jsou tyto plochy zabudovány. Velkými zasklenými plochami může do interiéru pronikat příliš mnoho sluneční energie, proto byste od nich měli zároveň vyžadovat vlastnosti snižující průnik sluneční energie. Nahrazením první tabule izolačního skla sklem s reflexními nebo absorpčními vlastnostmi se odbourají nepříznivé vlivy nadměrného slunečního záření. Existuje široká škála barevných skel s protisluneční ochranou od různých výrobců i s různými světelnými a energetickými vlastnostmi ? stříbrná, kovová, šedá, zlatá, bronzová, zelená či modrá.
Bezpečnostní sklo
Okno jako nejcitlivější část domu by mělo být chráněno nejen před teplem, deštěm, ale i proti rozbití a násilnému vniknutí. Nejjednodušším řešením s nízkými náklady je nalepení bezpečnostní fólie z vnitřní strany okna. Fólie se vyrábějí v různých laminovaných tlouš?kách a z jednoduchého okenního skla vytvářejí sendvičové bezpečnostní sklo. Při pokusu o rozbití skla zadrží fólie úlomky, zabrání vzniku střepů. Pod fólii se dají umístit poplašné dráty, které při rozbití spustí alarm. V závislosti na míře ohrožení a potřebné úrovni bezpečnosti si lze vybrat ze široké škály bezpečnostních systémů. Jsou to např. tepelně zpracovaná tvrzená ? kalená skla, která jsou 4?10krát pevnější než standardní lepená skla a navíc zlepšují akustické vlastnosti okna. Skla s drátěnou vložkou je vhodné použít v prostoru, kde není nutné průhledné zasklení, ale stačí jen průsvitné.
Ukázka z knihy ?Okna ? Správné řešení pro novostavby i rekonstrukce? vydané nakladatelstvím Grada Publishing, a.s., edice Profi&Hobby, 2008.
Autorka: Adéla Motyková
Redakčně upraveno.
Foto ilustrační. Zdroj:
(keš)