V nově stavěných bytových a rodinných domech se stále častěji navrhují kuchyně spojené s dalším obytným prostorem. Ve starší zástavbě se při rekonstrukcích alespoň ruší příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem, nebo jejich část. V této souvislosti je třeba poctivě přiznat, že kuchyně a její vybavení, zejména pokud jde o spotřebiče, převzaly reprezentativní úlohu, který byla dříve přisuzována obývacímu pokoji.
Odborníci preferují při pořizování nové kuchyně tři věci. Na prvním místě by měla být dobrá dispozice včetně dodržení zásad ergonomie, s níž pomůže nejlépe architekt nebo zkušený pracovník kuchyňského studia. Druhé místo patří spotřebičům zařazeným do ?áčkové? kategorie ve spotřebě elektrické energie i vody, třetí příčku obsadily kvalitní pracovní desky. Právě ty totiž dokážou povýšit i standardně vybavenou kuchyni do jiné, luxusní kategorie.
Sestavit jednotlivé skřínky kuchyňské linky můžeme samozřejmě zcela libovolně, ale asi bychom nebyli spokojeni. Existují určitá pravidla, která se vyplatí respektovat.
Pravidla pro uspořádání kuchyně
1. Dodržet postupné řazení pracovních ploch. Tedy od mycího centra (dřezu), přes přípravné až k varnému (sporák). Na začátku i na konci nesmíme zapomenout na odkladní plochy! Toto řazení odpovídá běžné přípravě jídla. Přineseme nákup, odložíme jej na pracovní desku (část dáme do ledničky či spíže), pak můžeme začít s omýváním a čištěním. Poté na ploše, která by měla mít alespoň 80 cm (minimum je 60 cm), je možné připravovat jídlo. A nakonec dáme vše vařit či péci.
2. Umístění chladničky. Protože jde většinou o spotřebič značných rozměrů, umístíme ji nejlépe pěkně v rohu. Často si vedle ní řadíme takzvaný technický blok neboli skřínku s vestavnou pečicí troubou v úrovni mezi pasem a očima (dno trouby tak bývá ve výšce asi 115 cm), nad pečicí pak může být trouba mikrovlnná.
3. Všechny výšky v kuchyni by měly odpovídat tomu, kdo zde pracuje nejčastěji. Třeba dno dřezu patří do takové výšky, abychom na něj mohli volně položit obrácené dlaně. Jakmile se budeme muset ohýbat, třeba jen o 20°, budou nás za chvíli bolet záda. Je to ten nejlepší způsob, jak si znechutit mytí nádobí. Dodržení vhodných výšek platí jak u pracovních ploch, tak u horních skřínek. Jak již bylo řečeno, nejvyšší police by neměla být výše než 185 cm od podlahy. V této souvislosti se často používá výraz ergonomie. Jde o souhrn poznatků z antropologie, psychologie i biologie, jež se zabývají vztahem lidí a jejich okolí, především vybavení, které používáme v bytě či na pracovišti. Nad ergonomií bychom neměli jen tak mávnout rukou. Řeší pro nás dvě velmi důležité věci ? pohodlí a bezpečnost v kuchyni.
Varianty řešení
Při součtu šířek všech pracovních ploch můžeme mít pocit, že vaření a mytí nádobí je během na dlouhou vzdálenost. Aby tomu tak nebylo, je ideální řazení linky do tvaru písmene L nebo U. Takzvané dvojřadové uspořádání, kdy máme nábytek po obou stranách, je také poměrné výhodné, což se o jednořadém, tak typickém pro panelákové kuchyně, opravdu říci nelze. Jenže! Tato varianta vyžaduje šířku kuchyně alespoň 240 cm. Není-li takový rozměr k dispozici, měli bychom se pokusit alespoň o provedení ve tvaru L. Architekti pro to mají pádné důvody ? je potřeba zkrátit přecházení od jedné pracovní zóny ke druhé, a to plynule, bez nesmyslného a namáhavého odbíhání k chladničce či ke dřezu. A k tomu je navíc třeba dostatečný prostor pro pohyb, abychom si v kuchyni nepřipadali po příchodu rodiny jako v přeplněném vagónu metra.
Ale úplně na začátku musíme vyřešit umístění kuchyně. Pokud si stavíme rodinný dům, měli bychom respektovat doporučení, že kuchyně má být orientována na severozápad nebo severovýchod, výhled z oken má směřovat na vstupní vrátka a zároveň k hracímu koutku pro děti, zejména jsou-li malé.
Ukázka z knihy ?Moderní kuchyně? vydané nakladatelstvím Grada Publishing, a.s.; edice Profi&Hobby, 2003/2004.
Autorka: Alena Řezníčková .
Redakčně upraveno.
Foto ilustrační. Zdroj: Koryna, Blum,Miele, Nadop, Amica
(keš)