Dřevo v podobě podlahoviny se může chlubit celou řadou sympatických vlastností. Patří k nim poměrně nízká tepelná vodivost a jímavost, dobrá opracovatelnost, pěkný vzhled, dlouhá životnost, ověřená tradice?
Dřevěné podlahy jsou příjemně hřejivé, praktické, estetické, a proto také oblíbené. Mohou mít celou řadu podob, od masivních po několikavrstvé, jednoduchých ze solidních fošen, přes palubky, dlouhé vlysy a parkety spojované na pero a drážku, k lamelám různých formátů a zámeckým podlahám skladaných do mozaikový vzorů. Stejně široká je i škála dřevin, a? už domácích, nebo exotických, všechny dodají domovu hřejivou a útulnou atmosféru. Palubky, parkety (včetně několikavrstvých) i masivní fošny lze pokládat jako plovoucí podlahy, ale také celoplošně lepit. Celoplošné lepení dřevěných podlah má své odpůrce i příznivce. Každopádně však tomuto systému nelze upřít stabilitu při kolísání teploty a vlhkosti, lepší tlumení kročejového efektu a luxusní vzhled.
Lepení se doporučuje zejména pro místnosti s větší rozlohou a tam, kde budou například vestavěné skříně, malé chodbičky a podobně.
Lak versus olej a vosk
Není to tak dávno, co jsme si dřevěnou podlahu nedovedli představit bez povrchu upraveného lakem, a? už lesklým, polomastným nebo matným. Čas ale ?trhnul oponou!? i v této oblasti a příznivců olejovaných povrchů přibývá. Poměr se leckde nejen vyrovnal, ale některé firmy hlásí i poměrně výrazné ?zhoupnutí? kyvadla směrem k olejovaným úpravám. Není divu, kvalitní olejovaný povrch lze totiž srovnávat pouze s vysokozátěžovým lakem. Výsledný povrch je matný, opticky proto dokáže skrýt i poškrábání a opotřebení. Pozitivní je také barevná stálost a odolnost proti vlivům UV paprsků. Pro olej hovoří také snadná údržba, olejované povrchy se čistí neutrálním roztokem mýdla, saponáty totiž olje vymývají. Rozhodně velmi lákavým kladem je bezprašná renovace olejovaného povrchu dřevěné podlahové krytiny a fakt, že není nutné čekat, až zaschne nová vrstva laku. Neopomenutelným argumentem je také životnost, zejména u vrstvených podlah s nášlapnou vrstvou 3 - 4 mm. Zatímco u oleje šetrná renovace prakticky nášlapnou vrstvu neopotřebí, přebroušení lakované plochy si dovolíme maximálně třikrát. Ovšem nejúčinnějším faktem je pocit při doteku: jeho diametrální odlišnost si musíte vyzkoušet sami. K povrchové úpravě dřevěných podlahových krytin lze použít i voskování přípravky například na bázi včelího vosku, který stejně jako olej sice chrání krytinu proti vlhkosti, ale pouze prostřednictvím jemného filmu. Povrch je hladký, vypadá přirozeně a snadno se udržuje v čistotě. se snáze uklízí. Dřevo působí hladkým dojmem.
Lepidlo v hlavní roli
Ideální je pružné lepení, které dodá dlouhodobou odolnost a kvalitu i vysoce namáhaným podlahám. Podklad není nutné penetrovat, k dalším výhodám elastického lepidla patří tlumení kročejového a odraženého hluku v místnosti a lepší zvuková izolace. Nedochází k opozičnímu pnutí podkladu a povrchu jako při lepení tuhém, jistým způsobem lze takto eliminovat nerovný podklad. Lepené dřevě krytiny se hodí i k aplikaci na podlahového topení. Pružná lepidla zvládnou aplikaci jak masivních, tak vícevrstvých dřevěných podlahových prvků, průmyslových parket, mozaiky i dřevěných kostek. Velmi se osvědčila u takzvaných problematických dřevin, k nimž patří například bambus či buk. Na trhu jsou i lepidla, jejichž prostřednictvím lze zvládnout aplikaci krytiny ve stoje, bez klečení a ohýbání zad. Podstatnou roli přitom hraje pneumatické zařízení schopné nanášet lepidlo ve vzpřímené poloze, aniž by došlo k přímému styku s lepidlem. Nanášení takového lepidla je až desetkrát rychlejší než klasická aplikace pomocí stěrky. Systém se hodí pro celoplošné lepení masivního dřeva, lepených vícevrstvých podlahových prvků, mozaikových a průmyslových parket, stejně jako dřevotřískových desek.
Trendové plavání a podlahové topení
Plovoucí podlahy jsou stále trendem současnosti. K pokládce tímto stylem se hodí veškeré typy dřevěných podlahovin, masivní i několikavrstvé, ovšem materiály by měly být pevné a stabilní, což lze dosáhnout prostřednictvím kontrolované vlhkosti povrchově upravených podlahových desek. Trefou do černého jsou produkty testované předními výrobci podlahových topných systémů a schválené asociací výrobců podlahového vytápění. Pro podlahové vytápění se nejčastěji využívá vodní topný systém, který využívá předávání tepla z horké vody proudící v trubkách zalitých do betonu nebo instalovaných do konstrukce roštu pod podlahou. V případě instalace podlahy na betonové plochy se často využívá clip systému, druhý typ aplikace předpokládá přibití podlahy na podpěrný rošt. Podlahovinu lze položit také už zmíněným lepením. K pokládce podlah vytápěných prostřednictvím elektrických systémů se využívají desky s tlouš?kou 14 mm spojované clip systémem, což je ideální volba také pro renovaci starých podlah. Běžně se využívá při instalaci topných rohoží 3 až 6 mm zalitých do cementového potěru. Protože každé dřevo reaguje na změny vzdušné vlhkosti, je podstatnou podmínkou funkčnosti krytin na plochách s podlahovým vytápěním minimální kolísání vzdušné vlhkosti.
Podlaha musí být vždy položena kolmo na směr topných hadic nebo rohoží, o to, aby teplota na jejím povrchu nepřekročila potřebných 27 °C, se postará termostat. Teplota přitom musí nabíhat pozvolna, aby dřevo reagovalo přirozeně. tím se zajistí přirozené reakce dřeva. Je zcela
běžné, že v průběhu topné sezóny jsou na podlaze
viditelné malé spárky mezi jednotlivými deskami. Tyto
spárky se přirozenou reakcí dřeva opět zatáhnou po
vypnutí topného systému v letním období.
Text: Alena Müllerová, Foto: Kratochvíl Parket profi, Junkers, Apia industry
Bločky
Dřevo reaguje na změny vlhkosti a teploty. Proto je žádoucí uchovat v místnosti relativní vlhkost vzduchu mezi 40 - 60 procenty, kterou ocení nejen dřevěná podlaha, ale také lidský organizmus. V topné sezóně, kdy relativní vlhkost vzduchu klesá v místnostech často pod 30 procent, dochází k sesychání a tvorbě trhlinek mezi jednotlivými lamelami.
Lakovanou dřevěnou podlahu je nutné chránit například tím, že nohy nábytku podlepíte měkkým materiálem. Poškrábání laku může způsobit i písek nebo přítomnost drobných tvrdých nečistot.
Tvarovou stálost lepených podlah zajiš?uje vícevrstvá konstrukce použitých prvků, dřevo díky ní ztrácí přecitlivělost na teplotní a vlhkostní změny. K výhodám vícevrstvých dřevěných podlah patří i jednoduchost pokládky.
Při volbě dřeva rozhoduje, k čemu bude místnost sloužit a jak bude podlaha v ní zatížena. Dýhovaná krytina se například příliš nehodí do předsíně nebo do kuchyně, v ložnici však stačí.
Vícevrstvou podlahovinu tvoří dvě nebo tři vrstvy, přičemž nášlapná může být ze dva až čtyři milimetry silného masivního dřeva. Tato tlouš?ka určuje maximální počet broušení, jemuž lze podlahu vystavit. Nejsilnější nášlapné vrstvy tři až čtyři nájezdy speciální brusky. Práci je však nutné svěřit zkušenému odborníkovi.
Dvouvrstvé podlahoviny je k podkladu nutné lepit vždy. Třívrstvá krytina bývá určena pro tzv. plovoucí pokládku se spojením lamel na zámek, ovšem někdy lze i tento typ podlahy celoplošně přilepit. Ideální pak je využít samolepicího systému (například Top Connect), který dovede spojit přednosti celoplošného lepení a plovoucí podlahy. Díky samolepicím pruhům na spodní straně lamely dokonalé přilnou k podkladu, stačí stáhnout ochrannou fólii a prvek přitlačit. Takto aplikovanou podlahu lze ihned používat.
Dřevina relativní tvrdost v % tvrdost podle Brinellovy stupnice
smrk 42 1,6
modřín 56 2,1
olše 78 3,0
třešeň 85 3,3
bříza 95 3,7
buk 97 3,8
dub 100 3,9
jasan 105 4,1
hevea 109 4,2
teak 118 4,6
javor kanadský 123 4,8
kambala / iroko 130 5,1
doussie 134 5,2
merbau 144 5,6
bambus 162 6,2
ořech brazilský/ipe 174 6,7
třešeň brazilská/jatoba 186 7,4
ironwood 196 7,7