Při řešení bytového interiéru a jeho tvorbě lze pracovat se čtyřmi základními pracovními nástroji, které má interiérový architekt nebo designér k dispozici a jejichž pomocí lze uzpůsobit základní koncepci domu požadavkům konkrétního klienta a tvůrčí myšlence autora interiéru. Jsou to: prostorové řešení ? dispozice bytu, stavební prvky ohraničující a dělicí prostor bytu, zařizovací předměty ? pevně svázané se stavbou a volně ložené do prostoru ? nepřesně definované jako nábytek a práce se světlem a vzduchem.
Světlo je důležitou součástí obytného prostředí. Je základní biologickou potřebou člověka. Bez jeho přítomnosti nejsme schopni vnímat prostor, předměty v prostoru ani barvy. Světlo přirozené i umělé je nehmotný stylotvorný prostředek, který pracuje pouze s odrazem od předmětů a hraničních prvků prostoru. Dokáže zvýraznit nebo potlačit prvky reality, nebo vytvořit zcela snovou atmosféru, která je navíc proměnná v čase, podle nastavení osvětlovacího programu.
Okna a přirozené osvětlení
Přirozené osvětlení obytného interiéru je veličina, která je uzákoněna normativně. Obytná místnost bytu musí být osvětlena přirozeným světlem, mít zajištěno přirozené větrání a podlahovou plochu minimálně osm metrů čtverečních. Množství přirozeného světla v obytném interiéru bylo vždy v historii limitováno velikostí otvorů ve stěnách a velikost otvorů ve stěnách byla limitována stavebními možnostmi doby. Snaha o maximální přirozené světlo je tedy podmíněna vývojem stavebních technologií, které eliminují nevhodné vlastnosti stavebního otvoru ve stěně.
Dlouhou dobu bylo za základní hmotu, která propouští světlo považováno sklo. Dnes je pouze jedním z možných materiálů, i když stále nejvíce používaným. Sklo ve své základní podobě propouští světlo bez jakékoli modifikace a v přirozeném vlnovém spektru. Čím vyšší je jas, tím je naše vidění a vnímaní barev tzv. přirozenější a nezkreslené. Se snižováním intenzity světla, mění oko schopnost barevného vidění. Při nižších jasech je naše vnímání barev omezené na odstíny šedi. Z toho vyplývá, proč je v obytném prostoru přirozené světlo nezastupitelné. Díky vývoji přestává být zásadním problémem únik tepla příliš velkou plochou skla. Větší problém je nebezpečí přehřívání v létě, ale i to lze výrazně omezit technickými prostředky.
Okna podle místností a stínicí prostředky
Existuje celý rozsáhlý soubor stínicích prostředků, různých typů žaluzií, rolet, lamel, představěné skleněné stěny, zdvojené fasády apod. Z hlediska bytového interiéru je důležité stínění vnitřními prostředky. Mezi stínící prvky přirozeného osvětlení patří záclony, závěsy, posuvné textilní panely, rolety předokenní a meziokenní, žaluzie horizontální a vertikální, nezbytným doplňkem jsou úchytné a vynášecí prvky pro okenní stínicí prostředky. Garnýže mnoha typů jsou nejčastější, ale zdaleka ne jedinou možností, jak vynést před stěnu stínicí prvky.
V současnosti se architekti snaží velmi pečlivě zvažovat optimální velikost okenních otvorů podle velikosti, hloubky a druhu místnosti. Zároveň je tendence k co největšímu rozumnému optickému propojení s exteriérem u obytných místností sloužících pro denní pobyt. Tyto místnosti jsou proto často opatřeny francouzskými okny bez parapetu, a to i v rohové variantě. V přízemních bytech a rodinných domech jsou tato okna používána jako východ na zahradu. Jinou otázkou je velikost okna v ložnici, kterou obýváme pouze v noci, nebo v koupelně a WC, kde chceme zachovat určitou intimitu. Je-li koupelna projektována jako pobytová místnost, pak je její propojení s exteriérem velmi příjemné. Snahou tvůrce interiéru je umožnit na jedné straně maximální přístup slunce a denního jasu do místností a na straně druhé zvolit prostředky, které dokáží regulovat správnou míru a napomohou vytvořit požadovanou atmosféru prostoru.
Okna a moderní architektura
V klasické architektuře před nástupem moderních směrů ve 20. století je okno vždy obdélníkem postaveným na kratší stranu. Parapet okna je vysoký obvykle 900 mm, což je dostatečná výška chránicí proti vypadnutí. Tzv. francouzská okna se sníženým parapetem někdy až na podlahu jsou opět moderním stavebním prvkem současné výstavby. Umožňují lepší průhled do uličního nebo zahradního prostoru před bytem, rychlejší provětrání místnosti a celkově lepší pocit sepětí prostoru místnosti s exteriérem. Objevila se střešní okna, která mají díky své šikmé poloze podstatně větší propustnost přirozeného světla než klasická vertikální okna ve stěně, prosklené střechy, ale i části podlah. Počáteční nadšení funkcionalistů z možnostmi stavebnictví, které postupně umožnilo takřka neomezenou velikost okna až do podoby skleněné stěny, bylo postupně vystřídáno střízlivým užíváním otvorů ve zdech obytných budov. Každý stát se řídí jinými pravidly, např. podle údajů německých norem je správná velikost okna obytné místnosti plocha odpovídající asi 1/8 podlahové plochy místnosti. U střešních oken stačí 1/10 až 1/12 podlahové plochy.
Proslunění bytu a obytné místnosti
Byt je prosluněn, jestliže je součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně 1/3 součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností (ČSN 73 4301). U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch všech prosluněných obytných místností roven nejméně 1/2 součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu. Do součtu podlahových ploch z jedné strany prosluněných se přitom nezapočítávají části podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí hloubky místnosti rovné 2/3 násobku její světlé výšky (při výšce 2600 mm je to hloubka větší než cca 6 m).
Podle ČSN 734301 se obytná místnost považuje za osluněnou, jsou-li splněny následující podmínky:
? Půdorysný úhel slunečních paprsků hlavní přímkou roviny okenního otvoru musí být nejméně 25°, hlavní přímka roviny je přímka, která je průsečnicí této roviny s vodorovnou rovinou.
? Přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, krytými průhledným a barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypočtená ze skladebných rozměrů je rovna 1/10 podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozměr osvětlovacího otvoru musí být alespoň 900 mm; šířka oken umístěných ve střešní rovině může být
menší, nejméně však 700 mm.
? Sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně 1200 mm nad úrovní
podlahy posuzované místnosti.
? Výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5°.
? Při zanedbání oblačnosti musí být dne 1. března a 21. června doba proslunění nejméně 90 minut. Požadovanou dobu proslunění pro den 1. března lze nahradit bilancí, při které je mimo přestupné roky celková doba proslunění ve dnech od 10. února do 21. března včetně 3600 minut (jedná se o 40 dní s průměrnou dobou proslunění 90 minut).
Tyto základní parametry jsou posuzovány při stavebním řízení orgány hygieny.
Je zřejmé, že se jedná o zcela vážně míněný a sledovaný ukazatel, jehož naplnění je ale předmětem práce architekta budovy. Pro tvorbu interiéru je třeba pouze vědět, že bez jeho respektování a naplnění nemůže být daný prostor kolaudován jako byt. To platí zejména pro rekonstrukce nebytových objektů na bydlení. V tomto případě, není-li architekt budovy (nemusí vždy být, pokud nezasahujeme do vnějšího vzhledu nebo nosných konstrukcí), je potřeba tyto parametry nechat prověřit specialistou z oboru stavební fyziky. Ke kolaudaci může stavební úřad požadovat vyjádření hygienika, a ten si může stanovit provedení studie oslunění jako podmínku pro svoje vyjádření.
Umělé osvětlení
Od historických dob, kdy umělé osvětlení bylo pouze doplňkem pro pobyt po setmění, se jeho vývoj posunuje ke zcela nezastupitelné roli a k jeho užití jako jednoho z nejcharakterističtějších a svébytných architektonických prvků. Ve 20. stol. spočívala obvyklá praxe v použití jednoho centrálního osvětlovadla v místnosti, které se rozsvěcovalo a zhasínalo u vstupních dveří a další osvětlovadla potom byly už jen stojací a stolní lampy rozmístěné v prostoru a rozsvěcené vlastními vypínači. Postupně se začalo ukazovat, že umělé osvětlení má daleko širší paletu možností a do tvorby interiéru začaly vstupovat scénografické prvky.
V bytovém interiéru potřebujeme zpravidla dosáhnout několika různých nastavení světelné pohody, pro různé příležitosti jeho užívání. Běžné rovnoměrné osvětlení místnosti je určeno pro běžné činnosti, ale i úklid. Nevytváří tmavé kouty a nemění opticky atmosféru a vzhled zařizovacích prvků. Blíží se dennímu světlu svojí barvou a pocitově i intenzitou. Slavnostní osvětlení místnosti je určeno pro zvláštní příležitosti, návštěvy, oslavy. Nemusí být rovnoměrné, lze provést i pouze slavnostní nasvětlení jídelního stolu nebo vybraných zařizovacích předmětů (socha, plastika, perský koberec apod.).Umožňuje mimo jiné i hledání zakutáleného předmětu. Speciální osvětlení vybraných prvků (z vnějšku) se používá k zvýraznění vybraných předmětů, aniž by celková úroveň osvětlení prostor byla vysoká. Tímto světlem lze umocnit plasticitu, zvýraznit stíny, vytáhnout živou barevnost předmětu. Speciální nasvětlení vybraných zařizovacích předmětů (z vnitřku) umožnil vývoj nízkovoltových a dalších nových typů světelných zdrojů a jejich používání přímo jako součástí zařizovacích prvků, které mohou produkovat své vlastní světlo. Typické je vnitřní osvětlení prosklených horních kuchyňských skříněk, skleněných skříněk v obytném prostoru, podsvětlení elektroniky. Scénické intimní osvětlení je nerovnoměrné osvětlení nízké celkové intenzity, ale se zdůrazněním vybraných prvků nebo míst v prostoru. Tento typ se používá vždy, když vytvoření příjemné a zajímavé atmosféry v místnosti je důležitější než celková hladina světla. Pro dosažení všech základních typů osvětlení je možno kombinovat různé zdroje a typy osvětlovadel podle polohy v prostoru (stropní osvětlovadla, nástěnná a podlahová světla, stojací a stolní lampy atd.).
Budoucnost zdrojů světla
Budoucnost světelných zdrojů je řadou odborníků směrována do oblasti uplatnění LED diod, které se po zavedení plné průmyslové výroby dostanou na úroveň ostatních dnes používaných zdrojů, stanou se nejvýhodnější. Již v současné podobě mají takřka neomezenou životnost, minimální spotřebu, neprodukují odpadní teplo a nepotřebují vysokonapě?ové rozvody nebezpečné člověku. Jsou to bodové zdroje, ale design z nich vyráběných osvětlovadel se bude dále vyvíjet, možná překvapivými směry. Druhým osvětlovacím zdrojem blízké budoucnosti jsou osvětlovací fólie, které je možno již dnes lepit na sklo, stěny, strop, nábytek apod. v různých velikostech a tvarech. Opět mají oproti klasickým zdrojům světla podobné výhody jako LED diody a opět je největší překážkou jejich rozšíření současná výrobní cena. Oba dva nové zdroje světla naleznou určitě uplatnění ve všech výše zmiňovaných typech osvětlovadel. Navíc umožní programovat změny barev a intenzity světla v čase.
Programování osvětlení místností
Novější systémy domovních rozvodů elektrické energie umožňují programovatelné nastavení spínání a vypínání jednotlivých osvětlovadel, v řadě případů i nastavení jejich světelnosti (záleží na typu zdroje světla) a kolorimetrické teploty světla (tj. zjednodušeně jeho barevného tónu). Dnes není problém naprogramovat, který vypínač bude ovládat příslušná svítidla a zásuvky, a tyto parametry lze i upravovat podle potřeby. Architekt interiéru společně s investorem stanoví rozmístění zdrojů, typy osvětlovadel (se znalostí jejich základních parametrů) a dále stanoví základní pravidla pro jejich spouštění, tj. místo ovládání, případně časový automatický základní program. Vlastní projekt musí připravit specialista obvykle vybrané dodavatelské firmy, nebo? výše uvedených systémů rozvodů a jejich řízení je na trhu několik. Osvětlení bytového interiéru je disciplína, u které se předpokládá v nejbližší době zřetelný rozvoj a je zcela nezbytné sledovat její vývoj, nebo? poskytuje tvůrci interiéru novou dimenzi svobody tvorby. Technické řešení začíná být ovšem natolik komplikované, že jej lze provádět pouze s odborníky z oblasti rozvodů a firem specializujících se na dodávky v této oblasti.
Ukázka z knihy ?Interiér ? tvorba obytného prostoru?, Grada Publishing, a. s., 2009
Autor: Boris Hála
Redakčně upraveno.
Foto ilustrační. Zdroj:EasyHome, Jitona, Koryna, Miele, Stopka, J&T, Philips, KTC
(keš)