Vodní prvky výrazně obohacují zahradu o další estetický rozměr a patří k nejatraktivnějším částem zahradní kompozice. Voda působí uklidňujícím dojmem a zároveň vnáší do zahrady pohyb a zvuk. Mezi okrasné vodní prvky řadíme jezírka, potůčky a fontánky, k rekreačním vodním prvkům patří bazény. Určitým přechodovým stupněm jsou koupací jezírka.
Výběr vhodného místa pro jezírko může být alfou a omegou úspěchu realizace. Ideální je lehké přistínění, které zabrání pozdějšímu přehřívání vody a masivnímu výskytu řas. Zcela nevhodné jsou stromy s malým listem v těsném sousedství vodní plochy. Spadané listí zanáší prostory mezi kačírkem a kameny, dochází k celkovému znečištění jezírka a předčasné k potřebě úplného vypuštění a kompletního vyčištění.
Okrasná jezírka
Po zaměření a vyznačení celého obvodu jezírka a po provedení výkopových prací přichází na řadu pokládka izolačních vrstev a instalace technologií. Fólii kryjeme ještě geotextilií, na kterou rozprostřeme vrstvu praného kačírku. Ten koupíme v každé pískovně či v zahradnickém centru. Nejvhodnější jsou nažloutlé či našedlé odstíny, které se nejlépe hodí k velkým kamenům. Kačírek slouží nejen jako estetický a funkční kryt izolačních vrstev, ale také jako pěstební prostředí pro rostliny. Zároveň se na jeho povrchu a v mezerách mezi valouny usazují užitečné bakterie čistící vodu v jezírku. Frakci kačírku volíme do přípobřežní zóny spíš menší (16?22 mm), na dno dáváme naopak velmi hrubou frakci (valouny 80?150 mm). To nám umožní bezproblémové použití vodního vysavače k odsávání nečistot na konci sezony. Kačírek rozvážíme tak, abychom docílili v přípobřežní zóně vrstvy asi 10?15 cm silné, která je nezbytná pro úspěšnou výsadbu rostlin. Kořenový bal rostliny je standardně vysoký 10?12 cm a je třeba jej celý zapustit do kačírku. Vrstva hrubého kačírku na dně jezírka musí být alespoň taková, aby dokonale zakryla textilii a fólii.
Po úpravě jezírka kačírkem můžeme přistoupit k rozmístění větších kamenů. Vždy bychom měli do kompozice umístit 3?5 (10) kusů velkých kamenů. Pro velká jezírka jsou nejvhodnější velké solitérní kameny, které umístíme do přípobřežní zóny. Část kamenů umístíme hlouběji a část přímo do mělké vody mezi rostliny. Velké solitérní kameny podkládáme několika vrstvami geotextilie. U extrémně velkých kamenů je nutné zhotovit kvalitní betonový základ pod izolační vrstvou (výkop by měl sahat do hloubky asi 60?80 cm). Na připravený základ rozprostřeme geotextilii ve třech a více vrstvách a pak můžeme umístit vlastní kámen. Stability kamene dosáhneme obsypáním kačírkem nebo podložením menšími kameny. Je možné také podbetonování kamene suchým betonem. Při aranžování kamenů se řídíme citem a snažíme se je usazovat tak, aby připomínaly rozmístění kamenů v přírodě. Velké kameny jsou spíš ve spodních partiích celkové kompozice. Vždy kombinujeme kameny rozmanitých velikostí a tvarů. Čím jsou kameny menší, tím by se měly vyskytovat ve větším počtu. Všechny kameny je dobré po usazení obsypat vrstvičkou kačírku. Kameny nesmí navozovat dojem, že jsou na daném místě jen dočasně položené, naopak by měly vytvořit iluzi, že z terénu doslova vystupují. Nikdy neházíme kameny při manipulaci na větší hromadu. Především u hladkých valounů je poškození povrchu nevratné a patrné ještě po mnoha letech.
Pokud navazuje velké jezírko na menší tůňku či potok, můžeme vytvořit položením plochého kamene přes tok přechod či můstek. Stavební přípravu je v tomto případě nutné dokončit před položením fólie. Základ pod můstkem či kamenným přechodem musí sahat do nezámrzné hloubky a měl by být zhotoven z kvalitního betonu. Jakýkoliv posun kamene může později znamenat poškození izolace. Přechody z kamenů můžeme kombinovat také se dřevem. Záleží jen na našem vkusu a celkovém stylu zahradní kompozice. Vždy však musíme pamatovat na použití kvalitního, nejlépe tropického dřeva, které zaručí dlouhodobou trvanlivost plochy. V blízkosti vodní plochy je vhodné používat dřeva s drsným povrchem, jinak hrozí reálné nebezpečí uklouznutí po vlhké hladké ploše a následně úrazu.
Koupací jezírka
Samostatnými zahradními prvky, které však mají velmi blízko k okrasným jezírkům, jsou koupací jezírka. Odlišují se pouze upraveným bezpečným vstupem do vody a často také optickým oddělením koupací a tzv. regenerační zóny, která zajiš?uje přirozené čištění vody na principu kořenové filtrace rostlin. Kámen můžeme použít na stavbu schodů pro přístup do vody. Pro usazení kamenů musíme připravit lože ještě před položením izolační fólie. Čelní hrany je vhodné zpevnit usazením prkna z tropického dřeva nebo z domácího dubu. Je samozřejmě možné jednotlivé stupně vybetonovat stejným způsobem, jakým zhotovujeme betonový podklad klasických zahradních schodů. Na připravené stupně položíme geotextilii a izolační vrstvu. Ochranu izolačních vrstev zvýšíme položením další geotextilie pouze přes jednotlivé stupně. Na takto upravený podklad pokládáme ploché kameny sloužící jako schodiš?ové stupně. Dokonalého usazení dosáhneme podsypáním kačírkem, pískem nebo podbetonováním. Jinou variantou je vytvoření schodů pouze vysypáním předpřipravených stupňů kačírkem nebo křemičitým pískem. Jeho nevýhodou je však poměrně snadné vyplavování a postupné zanášení nečistotami. Kámen můžeme také využít k obložení hran koupací zóny.
Potůčky a kaskády
Bez přírodního kamene nelze vytvořit přirozeně působící vodní tok. Použitím kamenů dosahujeme potřebné stupňovitosti potůčku a potažmo zvukového efektu vody. Stavba potůčku již není tak technologicky složitá jako je tomu u jezírka. Potok by nikdy neměl být zcela rovný. Ideální je, pokud se mírně vlní a meandruje tak, jak to můžeme vidět v přírodě. V případě potoka se doporučuje dvojité krytí izolační fólie textilií. Na takto připravený podklad můžeme skládat kameny. Jednotlivé kaskády musí vypadat přirozeně a měly by přimět vodní proud k pohybu a zvukovému efektu. Kameny začínáme skládat od spodní části a pokračujeme směrem nahoru. Vždy položíme několik větších kamenů, které se o sebe dokonale zapřou, a celek dotvoříme drobnějšími kusy. Pokud nemáme dostatečnou zkušenost se skládáním kamenů nasucho, můžeme si pomoci cementovou maltou, kterou nejohroženější partie zpevníme. Spáry mezi kameny vždy vysypeme kačírkem a případně můžeme dosázet vodní rostliny, které svými kořeny vše ještě zpevní. Musíme mít na paměti, že trvale proudící voda dokáže uvolnit a posunout i poměrně velké balvany. Pro přirozený vzhled vodního toku je nezbytné nejbližší okolí potoka osázet vlhkomilnými rostlinami. Vhodné jsou především nízké pokryvné trvalky (např. vrbina penízková), které zakryjí přechod mezi kačírkem a záhony. Z vyšších rostlin je třeba zmínit odolný kosatec sibiřský, který se jistě stane v době květu dominantou kompozice.
Vývěr vody z čerpadla do potůčku je standardně řešen plastovou hadicí, která není příliš esteticky působivá, proto se ji snažíme důkladně maskovat. Nikdy nevytváříme vysokou nepřirozenou hromadu kamenů s vývěrem vody ve vrcholové partii. Je to velmi častá chyba, které se dopouštějí i některé odborné firmy. Vytvoření přirozeně vypadajícího toku je nejnáročnější činností při použití kamene v zahradách, a proto vyžaduje dlouholetou praxi.
Ukázka z knihy ?Kámen v okrasné zahradě? vydané nakladatelstvím Grada Publishing, a. s., 2009.
Autor: Tomáš Bíba
Redakčně upraveno.
Foto: dib, JENA, Optigreen, Vladeko, Zahrada Praha
(keš)