Desatero podmínek jeho vzniku
??Základem návrhu je vyváženost všech složek ovlivňujících energetickou bilanci budovy. Dosaženou nízkou potřebu tepla na vytápění, díky vhodnému koncepčnímu i detailnímu stavebnímu řešení, je zpravidla možné s výhodou kombinovat s vhodným uplatněním soustav využívajících v různé míře obnovitelných zdrojů energie. Velmi nízká energetická náročnost by měla být zároveň zajištěna v celém životním cyklu budovy??
Nikoliv náhodou je zvýrazněno slovní spojení ?vyváženost všech složek?. Pramení to ze zkušenosti, že řada firem nabízí na domácím trhu takzvané nízkoenergetické nebo pasivní domy, kde jediným znakem je vyšší stupeň zateplení. Takto lze k energeticky úspornému domu dospět jen stěží a je otázkou, do jaké míry je stavebník v těchto případech uváděn v omyl.
Zásady pro navrhování
▬ Pro jednotlivé konstrukce nízkoenergetického domu (dále jen NED) platí, že musí splňovat alespoň doporučené normové hodnoty součinitele prostupu tepla U dle ČSN 73 05 40 ? 2.
▬ Další zásadou je správné umístění stavby na pozemku. Ideální situování je u severní a východní hranice parcely, tak aby jižní a případně i západní průčelí bylo plně přístupno solárním ziskům. Problémem je, že drtivá většina územních plánů nepředpokládá realizaci NED nebo pasivního domu (PD) a v řadě případů je toto situování již z principu vyloučeno např. stanovením formálních uličních či zastavovacích čar. (Nutno podotknout, že tyto závazné regulativy jsou v rozporu se zákonem a nemají v územních plánech schválených po roce 1998 co dělat?)
▬ Cílem je co nejkompaktnější, jednoduchý tvar domu, bez zbytečných výstupků, co nejmenší povrch pláště vůči obestavěnému objemu. Z tohoto pohledu ideální koule je nerealizovatelná, krychle dispozičně nepraktická. Ustálená podoba má formu ležatého kvádru delší stranou orientovaného k jihu, obvykle dvoupodlažního.
▬ Dispozice je tepelně zónovaná ve vztahu ke světovým stranám. Obytné místnosti jsou orientovány na osluněné strany, vstupní partie, komunikace, šatny a úložné prostory na stranu odvrácenou. ?Mokré? provozy jsou soustředěny nad sebou, pokud možno na jednu stoupačku.
▬ Ochlazovaná obálka domu musí být vybavena dostatečnou vrstvou tepelné izolace s eliminací obvyklých tepelných mostů. Ve stěnách v závislosti na technologii a skladbě je aplikováno 200?250 mm tepelné izolace, v střešní konstrukci 300?350 mm.
▬ Předpokladem správného řešení je zpracování ?knihy konstrukčních detailů? alespoň v měřítku 1:10 a zapojení specialisty na tepelnou techniku již v úrovni studie.
▬ Důležitý je podíl plochy oken k ochlazované obálce domu. Až 40 % tepelných ztrát je realizováno výplněmi otvorů. Plochou oken neplýtváme, pro normové oslunění a osvětlení stačí obvykle u obytné místnosti jejich poměr k podlahové ploše 1:6. Velikost oken optimalizujeme vůči světovým stranám. Redukujeme otevíravé části s přihlédnutím k čistitelnosti oken. Klíčové je správné zabudování do konstrukce obvodového pláště, tedy poloha oken vůči tepelné obálce a technologická kázeň, včetně zajištění možnosti dilatace.
Součinitel prostupu tepla Uokna by měl být minimálně 1,1 W/(m2 .K).
▬ Nízkoenergetický dům je pokud možno vzduchotěsný. (I obvyklé ventilační průduchy pro kuchyňskou digestoř, spíž, krb nebo garáž způsobují značné tepelné ztráty.) Požadavek vzduchotěsnosti splňuje u zděných konstrukcí oboustranně omítané zdivo, u ostatních konstrukcí správně navržená a provedená parozábrana.
▬ Požadovaná vzduchotěsnost je v rozporu s požadavkem hygienicky nezbytné výměny vzduchu. Obvyklým řešením je nucený systém větrání s rekuperací doplněný zemním výměníkem. Tradiční otopná soustava je stále častěji nahrazovaná teplovzdušným větráním a vytápěním s doplňkovým solárním ohřevem. Alternativní zdroj čerstvého vzduchu je zemní výměník, který v zimě zajiš?uje předohřev a v létě chlazení interiéru.
▬ Klíčovým nástrojem ke kontrole kvality stavby NED je důsledný autorský dozor projektanta a technický dozor investora. Prověření vzduchotěsnosti je možné standardním Blower-Door testem. Prvotní indikací míst problematických z hlediska úniků tepla může být již po dokončení stavby snímání termovizní kamerou nebo bezdotykovým infračerveným teploměrem.
Přirozeně nelze výše uvedené ?desatero? brát jako dogma. Při koncipování nízkoenergetického domu je třeba vycházet zejména z kvalit pozemku a jeho okolí. Není důvod nenavrhnout rozsáhlá prosklení, třeba i na sever, je-li tím směrem zajímavý výhled. Musíme si však tohoto ?prohřešku? být vědomi a kompenzovat ho poučeně posílením jiných vlastností domu.
Pořizovací náklady NED se při současné úrovni cen v České republice výrazně neliší od běžné výstavby. Navýšení je do 10 %. Rovněž architektonický vzhled NED nijak nemusí vybočovat. U všech zúčastněných partnerů se jedná pouze o poučenější přístup k návrhu, realizaci a užívání domů. Návratnost vynaložených vícenákladů je při současných cenách energií v závislosti na náročnosti a rozsahu řešení v horizontu 10?12 let. V této souvislosti mi připadá velmi výstižný bonmot, že stavba nízkoenergetického domu je nejúčinnější formou důchodového připojištění.
Ukázka z knihy ?Stavba rodinného domu krok za krokem? vydané nakladatelstvím Grada Publishing, a. s.; edice Stavitel, 2007/2008 .
Autor: Josef Smola
Redakčně upraveno
Foto: autor, KLH, Xella/Ytong
(keš)