Ze stavebního hlediska mají ozeleněné střechy pouze drobné nevýhody. Vynahrazuje je však celá řada výhod, které ozelenění přináší. Nevýhody souvisejí především s fází jejich realizace a s tím spojenými vyššími počátečními pořizovacími finančními náklady a nutností vyžadovat dodržování maximální technologické kázně.
Jedná se především o náklady na nosnou konstrukci, kvalitní hydroizolaci (odolnou prorůstání kořenů) a samotné vegetační souvrství. Pořizovací náklady na kvalitní hydroizolaci jsou vyváženy její delší životností, a to díky ochraně vegetačním souvrstvím (jsou zmírněny klimatické vlivy na hydroizolaci a značně omezena možnost jejího mechanického poškození).
Od projektu k realizaci
Prvním stupněm dokumentace je studie. Po odsouhlasení investorem je vypracován projekt pro územní rozhodnutí, na něj navazuje projekt pro stavební povolení a následně prováděcí (realizační) dokumentace, kterou si obvykle nechává zpracovat dodavatelská firma. Po dokončení stavby následuje vypracování projektu skutečného provedení. Tím, jak se vyvíjí celá stavba a jsou v jednotlivých stupních upřesňovány její parametry, dochází i ke změnám v nejsvrchnější části stavby ? na střeše. Jde o přirozený proces, jehož cílem je dosažení nejoptimálnějšího výsledku. Nelze tedy jednoznačně stanovit, kolika fázemi bude muset stavebník projít. Odborné firmy se však snaží, stejně jako investor, tyto fáze zbytečně neprodlužovat. Výkresová část projektu stavební časti by měla obsahovat především půdorys střechy se sklopenými řezy a vypracované technické detaily problematických míst střechy (návaznosti na ostatní konstrukce, prostupy střechou apod.). Řešení detailů střech je obvykle z hlediska její celkové spolehlivosti rozhodující. Technická zpráva architektonicko-stavební části by měla obsahovat skladbu střechy vč. specifikace jednotlivých materiálů a jejich požadovaných vlastností, kotvení apod.
Dokumentace a smlouva
Realizační dokumentace by měla obsahovat seznam navrhovaných rostlin včetně jejich počtů a přesného umístění, celkový výkaz použitého materiálu a krátké poučení o údržbě. Seriózní dodavatel navštíví stanoviště ještě před zahájením prací, nejlépe ještě před podpisem smlouvy a předložením konečné cenové nabídky (případně nabídkového rozpočtu). Je tak seznámen s terénem a přístupností objektu. Investor je naopak chráněn před dodatečnými požadavky způsobenými dodavatelovou neznalostí situace. Před podpisem smlouvy samotné je nutné dohodnout s realizační firmou pevnou cenu a termíny (zahájení a dokončení, případně i dílčí termíny) a ujistit se, co se bude dít v případě škod. Dále by mělo být definováno, zda je v ceně zahrnuta i povýsadbová závlaha, hnojení, případně zálivka v době vzcházení osiva, dosev či dosadba v případě uhynulých jedinců (s určitým procentem úhynu rostlin je nutno vždy počítat, nebo? rostlinný materiál je organismus, jehož reakci nelze zcela předvídat). Nezapomeňme, že i extenzivní zeleň potřebuje po výsadbě závlahu, a to do doby, než se rostliny ujmou. Jakmile stavebník v průběhu realizací zjistí jakékoliv nedostatky, měl by je bez odkladu písemně reklamovat a žádat jejich odstranění.
Technologické postupy a počasí
Protože se jedná o práce prováděné ve venkovním prostředí, je jejich realizace závislá na klimatických podmínkách. Obecně lze říci, že stavební práce na střeše (včetně pokládky jednotlivých vrstev střešního pláště) by se neměly provádět při teplotách nižších (obvykle 5 °C) nebo naopak vyšších (okolo 25 °C; zejména při pokládce hydroizolace) než je doporučeno, za deště, sněhu, námrazy nebo při silném větru. Důvodem omezení prací nízkou teplotou nebývají limity materiálů, ale lidský faktor. V každém případě je nutné při pokládce jednotlivých vrstev dodržovat technologické postupy předepsané výrobci. Samozřejmostí by mělo být dodržování bezpečnosti práce, zejména při práci ve výškách. V České republice je nejběžnějším způsobem doprava materiálů na střechu pomocí staveništního výtahu. U šikmých střech se s oblibou využívá pokrývačského výtahu. Substrát se na střechu nejjednodušeji dopravuje na paletách, ve velkoobjemových pytlích či v kontejnerech, u nižších střech lžící rypadla. Sypký materiál lze dopravit též silovými přepravníky, z nichž se na střechu vyfoukává (nastříkává). Při realizaci je nutno chránit všechny na střechu dopravované a instalované materiály, rovněž tak materiály již položené. Je potřeba předcházet přetížení konstrukce a věnovat pozornost i případnému stlačování vrstev vlivem skladování materiálů.
Na dokončení nejvyšší vrstvy substrátu by měla bez větších odkladů navazovat výsadba vegetace. Může být uskutečněna téměř kdykoliv od jara do podzimu. Některé termíny jsou však vhodnější. Nejoptimálnější jsou ty, které zajiš?ují dostatek srážek přirozeným spadem, během kterých teploty nedosahují extrémních hodnot a rostlinám je před příchodem nepříznivých podmínek ponecháno dostatek času na zakořenění. V případě střechy s obráceným pořadím vrstev musí ihned po pokládce tepelné izolace z XPS následovat realizace vegetačního souvrství, které tvoří stabilizační vrstvu. Jednotlivé vrstvy střešního pláště, které budou následně zakryty, by měl protokolárně přejímat technický dozor investora.
Finanční náklady
Při naceňování konkrétní střechy hraje významnou roli nejen zvolený typ zeleně, ale také výměra ozeleňované střechy, tvar a sklon střechy, kvalita materiálů, způsob jakým bude materiál na střechu dopravován, náročnost realizace, množství a náročnost detailů atd. Náklady na kompletní realizaci střešního pláště se u těch úplně nejjednodušších střech s vegetací pohybují zhruba od 1500 Kč za 1 m2 (pro běžnou skladbu ploché střechy bez detailů - střešních prostupů apod., tj. hydroizolace, tepelná izolace, ochranná geotextilie, drenážní vrstva, separační textilie, substrát, rostliny včetně jejich osázení). I při extenzivním ozelenění se však mohou náklady pohybovat až kolem 3000?3500 Kč/m2. Cena 1 m2 dodatečného extenzivního ozelenění střechy garáže se pohybuje (dle provedení) kolem 1000?2500 Kč. Svépomocí lze pořídit střechu s vegetací za přibližně stejné finance jako běžnou střechu. Cena vegetačního souvrství extenzivně ozeleněné střechy zahrnující filtrační, drenážní a hydroakumulační vrstvu, substrát, rostliny i práci se pohybuje okolo 500?600 Kč/m2 (neobsahuje DPH a dopravu materiálů). To samé extenzivní ozelenění, ale za pomoci předpěstovaných koberců je přibližně dvakrát (i více) dražší. Intenzivní ozelenění o výše uvedené skladbě a tlouš?ce substrátu 30 cm lze pořídit od 1200 Kč/m2. Ceny se mohou značně lišit v závislosti na použitém materiálu, případně na nutnosti stabilizačních opatření. Výše uvedené ceny jsou proto pouze orientační.
Shrnutí
Výše nákladů je závislá především na druhu ozelenění (biotopní, extenzivní nebo intenzivní). Při extenzivním způsobu ozelenění jsou mnohdy pořizovací náklady jen o málo vyšší než u běžné střechy. Již v prvních letech užívání stavby jsou nevýhody plně kompenzovány. Nelze opomenout ani vliv na člověka, kterému ozeleněné střechy přinášejí kvalitnější prostředí. Přispívají ke zlepšení pohody vnitřního prostředí ? a? už svým tepelněizolačním či zvukověizolačním účinkem. Navíc tepelně izolační účinek vegetačního souvrství snižuje náklady na vytápění (eventuálně chlazení/klimatizování) objektu, což je při dnešních stále
rostoucích cenách energií podstatný přínos.
Ze stavebního hlediska lze tedy ozeleněné střechy ve většině případů doporučit.
Ukázka z knihy ?Ozeleněné střechy? vydané nakladatelstvím Grada Publishing, a.s.; edice Stavitel 2009. Autorky: Barbora Čermáková, Radka Mužíková. Redakčně upraveno.
Foto: Optigreen; střechy ozeleněny systémem Optigreen.