Dveřní kování přišlo na svět ve chvíli, kdy si člověk začal vytvářet a hromadit hmotný majetek: potřeboval si jej totiž zabezpečit před ostatními. Proto vznikly dveře, a s nimi také funkční, bezpečnostní a zároveň i dekorativní prvky: panty, kliky, zámky, klepadla, petlice, závory a různé ozdoby.
Nejstarší historické zámky (často včetně klíče) byly dřevěné, bez klik, teprve později se objevují kované s klikami. Odtud dodneška nesou všechny související dveřní prvky název kování. I když svého času bývaly hlavně z bakelitu? spolu s plastem jsou levnou alternativou využívanou i v současnosti, ekonomicky dostupným materiálem je také plech. Ovšem našinec se stále častěji orientuje na kvalitu, nejvíce používané a rozšířené je kování z masivní mosazi pokryté vrstvou niklu popřípadě chromu. K moderním materiálům patří také barevné kovy, hliník a jeho slitina a samozřejmě nerezová ocel. Materiál, tvar i masivnost se pochopitelně liší podle toho, zda je kování určeno pro vstupní, nebo interiérové dveře. Zapomenout nesmíme samozřejmě ani na okna.
Pěkná, praktická a funkční
Při výběru kliky bychom měli zohlednit mnohem více, než pouze její estetickou stránku. Kromě zajímavého vzhledu by totiž kování, a? už na oknech či dveřích, mělo být praktické, příjemné na dotyk a po dlouhá léta dobře funkční. Jakkoliv kování nemusí být dominantní interiérovou součástí, určitě patří k důležitým doplňkům. Proto je volba jeho tvaru a povrchové úpravy důležitá a zaslouží si stejnou pozornost jako výběr dveří samotných. Na trhu je celá řada modelů s širokou škálou povrchových úprav. Pokud jde o tvary, i u kování kopírují obecné trendy. Zatímco v devadesátých letech se používalo převážné štítové kování ve tvarech elipsy, oválu nebo obdélníku, postupně je nahradily kliky s kulatou rozetou. V poslední době se ovšem i v tomto segmentu vehementně prosazují ostré hranaté prvky. Tento trend se v mnohém podobá meziválečnému funkcionalismu, z něhož výrobci kování také čerpají. Klika interiérových dveří musí padnout do ruky, být na omak příjemná. Dnešní nabídka přináší tvary jemné, kubické, ale samozřejmě i masivní či zaoblené.
Elox, satinování, patina?
Povrchovou úpravou levnějších typů klik je barva stříkaná, vypalovaná, hliníkové kování získá barevnost díky eloxování. Vzhledově elegantní kliky těží z lesku nebo matu (tzv. satinovaný vzhled mosazi, chromu a niklu) či jejich kombinace. K novinkám patří tzv. saténové povrchy, které se nabízejí ve variantách chromových i niklových. U architektů a investorů získaly tyto povrchy s kvalitním houževnatým stálobarevným efektem odolným proti poškrábání a otěru (se zárukou v rozmezí 3-7 let) už celou řadu příznivců. Nově zavedené technologie povlaků nitridu titanu a zirkonia (známé dříve převážně jen z lékařství, automobilového a strojírenského průmyslu) dokonce posunuly kvalitu povrchové úpravy o další stupínek výše, se zárukou na 15 - 20 let. Specifickou skupinou zůstává patinované kování. Výjimkou nejsou ani kombinace dřeva a kovu.
Co k čemu ladí
Pokud jde o soulad materiálů klik a dekorů dveří, s niklem nebo chromem nešlápneme nikdy vedle. Zvláště pokud se tyto prvky vyskytují také na dalších interiérových doplňcích. Bronz či mosaz sluší teplým, výrazným odstínům dřev jako je třešeň, bubinga, mahagon, hruška, padouk. Takzvaný černý titan je zase ideální volbou pro jednobarevné dveře v laminátu či laku, vynikne také u světlých dveří s dekorem javoru nebo břízy. Poměrně nový je povrch TiN-B titan braun mat, který se poprvé představil na dubnovém veletrhu IBF 2009. Kromě ergonomicky řešeného tvaru zaujmou širokým spektrem hnědých odstínů s luxusním ztmavením na samé hraně kliky. Díky různému úhlu dopadu světla se vzhled kování pokaždé promění. Matný povrchu se sametovým vzhledem je navíc příjemný a hřejivý. Designové varianty Mimolimit přinášejí zase možnost kombinovat kov se dřevem a sladit tak povrch kování přesně s dekorem dveřního křídla, a? už jde o bělený dub, jilm, ořech, dub nebo exotický teak.
Text: Alena Müllerová
Foto: Sapeli, M&T, WW Sklo, Cobra, J.A.P.