Po oknech s dřevěnými rámy sáhnou nejspíš ctitelé tradic a milovníci přírodních materiálů, srozumění s tím, že jim budou muset věnovat adekvátní péči. Kvalitu dřevěných oken určuje nejen výchozí materiál, ale také způsob zpracování a ošetření jejich povrchu.
Dřevo provází člověka od dávných dob, jeho kvalita, pevnost, pružnost, snadná opracovatelnost a fyzikální a užitné vlastnosti obecně ho učinily ideálním materiálem také k výrobě rámů oken. Má nejnižší součinitel délkové roztažnosti, navíc je stabilní a pevné, bez ohledu na velikost nebo tvar výplní okenních otvorů. Konstrukce dřevěného okenního rámu se obvykle skládá z lepených profilů z měkkých (smrk, borovice, modřín) nebo tvrdých domácích dřevin, na trhu jsou i produkty ze vzácných cizokrajných surovin. Odborníci jim připisují výborné tepelně-izolační vlastnosti, cení se schopnost dřeva pracovat s vodními párami (vstřebávat je a vydávat) z okolního vzduchu, která má vliv na vznik zdravého a příjemného mikroklima bez plísní. Dřevěná okna jsou zároveň nejpřijatelnější z ekologického hlediska. Jejich výroba tolik nenarušuje životní prostředí, navíc dřevo je obnovitelným zdrojem schopným jednoduché recyklace. Největší nevýhodou dřevěných okenních rámů je nutnost pravidelně je ošetřovat, odpovídající údržba a péče se však odrazí v jejich dlouhé ? třeba až několikagenerační ? životnosti, která roste také v důsledku pokročilých konstrukčních a výrobních metod a kvality zpracování.
Lichoběžník i klenba
Už zmíněný tří nebo čtyřvrstvý lepený profil (například eurohranol) dřevěného okenního rámu i křídla garantuje stálost tvaru i vzhledu dřevěného okna. Díky strojům řízeným počítačem lze v podstatě vyrobit rám jakýchkoliv tvarů, klasickými čtverci a obdélníky počínaje, přes další geometrické tvary ke kruhům a klenbám. Firmy produkující dřevěná okna se často zaměřují i na výrobu atypů, bez problémů se vyrovnávají i s náročnými požadavky na repliky výplní okenních otvorů do historických objektů. Díky dobrému poměru mezi pevností a hmotností se dřevo hodí i pro velké prosklené plochy. Dřevěné eurookno vzniklo kvůli konkurenci plastových rámů: běžná dřevěná okna nahradil lepený profil, který se nekroutí a odolává i ostatním klimatickým vlivům. V kombinaci s dokonalým tvarováním a drážkováním, ve spojení s účinnějšími typy těsnění, kování a novými druhy izolačních skel se dřevená okna znovu stala vážným konkurentem na trhu.
Proti teplu, hluku i požáru
Výplně okenních otvorů musí odolávat mimořádnému zatížení, speciálně ve chvílích, kdy se klima vnitřní a venkovní diametrálně odlišuje (v horkém létě v chladné zimě). Zatímco v interiéru je většinou vlhké teplo, venku fouká vítr, panuje vedro nebo mráz, prší sněží... kromě rozmarů počasí si okno musí poradit i s tepelnými ztrátami a s hlukem přicházejícím ze zevního či vnitřního prostředí. Při teplotní zátěži zůstávají rámy stabilní, protože dřevo má ze všech materiálů používaných k výrobě oken nejnižší koeficient tepelné roztažnosti. Přírodní materiál navíc eliminuje vyzařování chladu, tedy i rosení tak typické pro některá plastová okna. Dřevo to kromě tepelné izolace dovede i s hlukem: u profilů z jehličnatých stromů s použitím speciálních skel lze dosáhnout zvukové nepropustnosti až nad 52 decibelů, což odpovídá 6. stupni zvukové izolace (nejvyšší je třída 7). Vyznačuje se také mimořádnými vlastnosti v případě požáru. Na povrchu totiž vznikne izolační vrstva a dřevo dlouho prohořívá, za což může nízký koeficient tepelné vodivosti. Požár je prostý plynů vznikajících při hoření plastu (dioxiny, furany a kyselina chlorovodíková), má-li okno navíc výplně z protipožárního skla, je schopno odolávat ohni až 90 minut.
Ošetřování a údržba
I když dřevěné profily jsou na údržbu náročnější než například rámy plastové, díky existenci kvalitních barev už není nutné natírat dřevěná okna tak často jako v minulosti. K povrchové úpravě smrkových (jsou nejčastější) profilů se používají vodou ředitelné ekologické lazury a elastické akrylové barvy, které dobře snášejí povětrnostní vlivy i UV záření a jsou stálobarevné. Pružná barva reaguje na roztažnost dřeva, takže nepraská a neprýská, přípravky (i vodou ředitelné) navíc propouštějí páry. ?ivotnost povrchové úpravy dřevěných okenních rámů odpovídá údržbě a péči o ne, obnova nátěrů je individuální, interval renovace se většinou pohybuje kolem 10-15 let.
Alena Müllerová
Foto: Vekra