Jídelna, popřípadě jídelní kout, je část bytu, kde trávíme velkou část svého času, a nemusí to být jenom doba strávená při přípravě pokrmů. V jídelně se schází celá rodina při jídle a u řady dalších příležitostí. Aby tyto chvíle byly příjemné, je dobré při uspořádání tohoto ?srdce domácnosti? vždy postupovat koncepčně, rozhodně ne nahodile a bez hlubšího zamyšlení.
Jídelny jsou častou součástí kuchyní a jsou s nimi v interakci. Při servírování jídla stačí udělat jen pár kroků, velké jídlo je na stole hned a stačí jen zavolat na rodinu, která se v obýváku dívá na televizi, a dát povel ke krmení. Jedlíci musí zůstat nerušeni, a přece v kontaktu s okolním světem. Při rozestavování nábytku, který je variabilní, tudíž není ?napevno? zabudovaný, se řídíme nejen aktuálními potřebami, ale jistě také naším vkusem. Vhodným řešením oddělení pracovní, kuchyňské a jídelní plochy je bar, který jednak šetří prostor, kterého nebývá v kuchyni nejvíce, a jednak umožňuje tomu, kdo v kuchyni pracuje, neustále komunikovat s ostatními. Dalším požadavkem je dostatečné osvětlení. Rozhodně nestačí jedno centrální světlo. V kurzu jsou různé bodové lampy, které mohou být různě zavěšeny nebo přímo zabudovány v korpusu kuchyňské linky.
Hlavní stůl
Dominantou jídelny je stůl. Více lidí se vejde ke stolu kulatému. Děti se neotlučou o hrany a prostor nabude jiného rázu. Obvyklý průměr stolů bývá 105 nebo 120 centimetrů. A může mít klasicky čtyři nohy nebo jen jednu vprostřed desky ukotvenou v podstavci. Do malých kuchyňských koutů se zase stále více prosazuje kromě rozkládacích stolů jen sklopná deska, ke které můžete využít klasické židle nebo ty barové. Čtyřčlenná rodina se pohodlně vejde i ke stolu 80 krát 120 centimetrů. Nejmenší místo pro jednu osobu čítá 40 krát 60 centimetrů. Nejlevnější jídelní stoly se dají pořídit již za 500 korun. Velké rozkládací mohou přijít až na desetitisíce. Konkrétní cena se totiž odvíjí od velikosti, použitých materiálů. Do jídelny můžeme zakomponovat také krb nebo krbová kamna. Častější je sice jejich použití v obytném prostoru, ale je třeba zvážit, kdy budeme krb využívat. Přijde-li návštěva, nemusíme ji za každou cenu usadit do sedací soupravy, kde můžeme servírovat maximálně kávu, nebo? na malý konferenční stolek se víc nevejde. Stejně příjemně nebo dokonce příjemněji se můžeme posadit k jídelnímu stolu.
Do kouta
Dobrým řešením je například jídelní stůl umístěný svou kratší stranou ke stěně, nejlépe s oknem. Proměny denního světla kreslí na stůl zářící obrázky a okno do zahrady nabízí příjemný výhled. Největší boj bude o místa, kterým záda kryje zeď a současně nabízejí rozhled po místnosti. Příjemnou náladu při stolování umocní hudba linoucí se ze zabudovaných reproduktorů. Ovšem zárukou těch nejkrásnějších zážitků v letních měsících jsou dveře vedoucí přímo na venkovní terasu. Samozřejmě bez výraznějších schůdků - především v zájmu kávy, která zůstane po cestě pěkně v hrnečku a při transportu se nevylije na talířek, což je její oblíbené ?číslo?. Ideální jídelní kout má plochu minimálně 8-9 metrů čtverečních. To postačuje k pohodlnému sezení pro 6-8 osob. Nachází-li se v místnosti sousedící s kuchyní, pak má velmi praktický význam podávací okénko, zejména náleží-li k němu odkládací plocha o šířce alespoň 30 cm. Není-li k dispozici dostatek místa v kuchyni, ani samostatná jídelna a náš životní styl a stolovací návyky vyžadují společné stolování můžeme příjemný a pohodlný jídelní kout vytvořit v obývacím pokoji. Ovšem pouze za předpokladu, že vznikne soulad i s dalšími činnostmi v pokoji. Jídelní prostor zásadně nezřizujeme v ložnici.
?idle versus lavice
Také volbě židlí je třeba věnovat náležitou pozornost. Rozhodně by vždy měly mít opěradlo. Dřevěné a kovové by měly mít čalouněný alespoň sedák. Pokud ne, určitě si na ně pořiďte polštářky. Zvláště pohodlné jsou čalouněné židle s vysokým opěradlem. Mohou být s ozdobným potahem, který jim dodá patřičnou originalitu. Při nákupu židle je také dobré podívat se jí na nožičky. Do dřevěné podlahy by nám mohly nohy s malým poloměrem vytlačit důlky. Nejhorší jsou v tomto ohledu zakončení půlkoulí. Výška jídelního stolu i židlí je daná normami a pohybuje se kolem 75 cm. Výška jídelní židle by měla být kolem 45 cm. Velmi často jsou v jídelnách i lavice. Zpravidla obdélníkový dřevěný masivní stůl je lemován rohovou lavicí a směrem do místnosti doplněn několika židlemi. Tato sestava skýtá největší míru soukromí a poměrně pohodlné posezení. Drobnou nevýhodou je těsný kontakt mezi spolustolovníky, který komplikuje například odchod uprostřed sedícího strávníka. Současný trh nabízí bezpočet prostorových řešení jídelního koutu - kromě obvyklé rohové lavice ve tvaru písmene L také méně častou lavici ve tvaru U, nebo dokonce lavice originálních tvarů kruhového či polygonálního segmentu, které mají téměř zázračnou moc evokovat a zhmotnit představu dokonalého rodinného hnízda.
Točíme se v prostoru
Jestliže zvažujeme, jak rozmístit nábytek a vybavení jídelny, musíme si uvědomit, že nezastavěný průchozí volný prostor by měl být minimálně 120 cm široký (prostor, ve kterém projdou a bez problémů se vyhnou dvě osoby). Vždy je dobré mít připravený nákres, kde budou zaneseny a okótovány rozměry veškerého vybavení a nábytku. Vyhneme se tak situaci, kdy nábytek sice ?nějak? do prostoru vmáčkneme, ale konečný výsledek bude v lepším případě neefektivní, v horším případě bude jídelna prakticky nepoužitelná. Jídelní stůl se židlemi zaujímá v jídelně nejvíce místa, proto myslíme na snadný přístup, který nám zpříjemní stolování, ale také pomůže při přepravě jídla a nádobí z pracovní plochy na plochu jídelního stolu. S tácem plným jídla se opravdu nevyplatí nacvičovat různé baletní kreace jen proto, že cesta k jídelnímu stolu není prostupná. Nevíme-li si při budování a zařizování kuchyně s něčím rady, obra?me se klidně na bytového architekta či na bytové studio. Cena vypracovaného řešení interiéru včetně skic je sice vyšší (kolem 5 tisíc Kč), ale tato investice se jistě vyplatí.
Zdeněk Lodyha
Foto: SAPELI