Koupelna se stala místností relaxace a odpočinku. Doby, kdy byla koupelna jen tmavým vhlkým místem s pračkou jsou naštěstí dávno pryč. Moderní koupelna je plná čerstvého vzduchu, příjemných barev a vkusných doplňků.
K dosažení té správné pohody k očistě našeho těla patří zejména správné vytápění a způsob větrání. Možností existuje hned několik - stačí si vybrat...
Jde však o odborné práce, které musí provádět rovněž zkušení pracovníci. Pokud k nim nepatříte, svěřte tyto práce odborné firmě. V každém případě kontrolujte průběh prací, které budete platit. Koupelna je místností, v níž má být nejvyšší teplota vzduchu. Teplotu, na kterou budete koupelnu vytápět, si můžete zvolit sami. Projektanti a normy doporučují rozmezí od 23 do 25°C. Záleží ale na vás, jakou teplotu v koupelně chcete mít. Při vyšší teplotě vzduchu počítejte s tím, že se zvýší náklady na provoz. Nicméně vytopení není trvale obývaná místnost a její vytopení 1 až 2krát týdně na vyšší teplotu je, vzhledem ke komfortu koupání, finančně únosné.
Počítáme ztráty
Otopné těleso musí mít takový výkon, aby pokrylo tepelné ztráty. Vzhledem k tomu, že koupelna bývá často situována uprostřed domu nebo má jen jednu venkovní stěnu, nebývají tepelné ztráty vysoké. Velikost tepelné ztráty závisí hlavně na velikosti koupelny a na kvalitě tepelné izolace. Dá se spočítat složitě a přesně podle normy nebo poměrně jednoduše.
Výpočet tepelných ztrát koupelny: v obvodové místnosti je součinitel tepelné ztráty (W/m3) 50-80, ve vnitřní místnosti 30-60 W/m3. Tepelná ztráta se vypočítá vynásobením objemu místnosti a součinitele. Předpokládejme, že koupelna má rozměry 3,8 m x 3,2 m a výšku 2,6 m. Je umístěna v obvodové místnosti tepelně dobře izolovaného domu. Tepelná ztráta koupelny = 3,8 m x 3,2 m x 2,6 m x 50 W/m3 = 31,616 m3 x 50 W/m3 = 1 580 W. Tepelná ztráta koupelny je přibližně 1 580 W
Koupelna musí být vybavena otopným tělesem nebo topidlem o tomto (případně vyšším) tepelném výkonu. Pokud by byl dům špatně tepelně zaizolován, použili byste pro výpočet tepelné ztráty koeficient s hodnotou 80 W/m3. Tímto zkráceným způsobem si můžete poměrně jednoduše spočítat tepelnou ztrátu. Přesnou hodnotu vypočítávají projektanti ústředního vytápění. Rozdíl mezi výsledky při výpočtu tepelné ztráty přesným a zjednodušeným způsobem většinou není příliš velký. U koupelen bez okna se umis?ují otopná tělesa do vhodných míst, kde nepřekážejí provozu a nepůsobí neesteticky. I otopné těleso by mělo ladit se zbytkem zařizovacích předmětů koupelny.
Radiátor nebo žebřík
V rodinném domě máte vždy více možností vytápění koupelny než v bytech panelových domů. Je tomu tak hlavně díky větší ploše koupelny. Nejčastěji se k vytápění koupelen používají článková otopná tělesa, které jistě znáte pod názvem radiátory. Topidla desková více nazýváme pojmem konektory. Otopné těleso umístěte pod okno, aby byl chladný vzduch, vnikající do koupelny netěsností oken, okamžitě ohříván. Do velké koupelny umístěte dvě otopná tělesa. Radiátory se vyrábějí z ocelového plechu, šedé litiny a hliníku. V koupelně můžete použít otopná tělesa ze všech uvedených materiálů. Můžete rovněž použít dvě různá otopná tělesa ? pod okno radiátor a uprostřed koupelny trubkové otopné těleso. Takovým říkáme koupelnové žebříky. V posledních letech se využívají stále více koupelnové žebříky v nejrůznějším provedení. Jejich konstrukci tvoří řady trubek, které plní dva účely. Předávají teplo do místnosti a můžete na nich sušit ručníky nebo vlhké prádlo. Výšku, šířku, počet trubek pod sebou, tvar a barvu koupelnového žebříku si můžete vybrat podle toho, co se vám nejvíce líbí a co se do vaší koupelny hodí. Často jsou trubková otopná tělesa řešena v kombinaci se zrcadlem nebo odkládacími plochami apod. ?ebříky můžete napojit na potrubí ústředního vytápění nebo mají elektrický ohřev a připojují se na napětí 230 V Tepelný výkon koupelnových žebříků napojených na teplovodní vytápěcí soustavu se pohybuje v rozmezí 300-1 000 W. Elektrické koupelnové žebříky mají tepelný výkon ještě vyšší. Okamžitý tepelný výkon můžete regulovat podle potřeby.
Teplo v podlaze i ve stěně
Zvolíte-li si v koupelně podlahového vytápění máte dvě možnosti. Bud? může být teplovodní s trubkami nebo elektrické s topnými elektrickými rohožemi. V obou případech je vytápění zabetonováno v podlaze a vrchní vrstvu tvoří vhodná dlažba. Topení instalujte po celé ploše podlahy, nikdy ho neinstalujte pod zařizovací předměty. Tento způsob vytápění koupelen je velmi vhodný. Pro jeho přednosti jej projektanti v současné době navrhují nejčastěji. Vytápění nezabírá užitečný prostor místnosti a teplo předávané plochou podlahy se dobře šíří do celého prostoru místnosti. Výškové rozložení teploty vzduchu je rovnoměrné, podlaha příjemně hřeje na nohy. Teplo ale může být i ve stěně koupelny, pokud jsou k ní připevněné plastové trubky, kterými protéká teplá voda. Nejčastěji se používají polyetylenové nebo polypropylénové trubky o průměru 12 mm a tlouš?ce stěny 2 mm. Rozteč mezi trubkami bývá obvykle 20 až 30 cm. V trubkách teče voda o teplotě přibližně 30 až 40 °C v závislosti na tepelné ztrátě.
Topíme horkým vzduchem
Teplovzdušná topidla jsou elektrická topidla opatřená ventilátorem, který umožňuje rychlé proudění teplého vzduchu v koupelně. Jejich velkou výhodou je rychlé vyhřátí koupelny, nízká pořizovací cena a možnost přemístění. Nevýhodou je velká okamžitá spotřeba elektrické energie, protože většina teplovzdušných ventilátorů má elektrický příkon 1 až 2 kW. Pro vytopení koupelny teplým vzduchem stačí většinou jeden konvektor o tepelném výkonu cca 500 W. Tepelný výkon konvektorů lze jednoduše nastavovat podle okamžité potřeby dodávky tepla. Regulace výkonu je obvykle v šesti nebo deseti výkonových stupních.
Síla je v kombinaci
Ve vaší koupelně můžete rovněž použít kombinaci podlahového vytápění s některým dalším z výše uvedených způsobů vytápění. Často se například provádí kombinace podlahového vytápění s koupelnovým žebříkem. Zůstane vám tak teplo na nohy a máte i na čem sušit ručníky. Co ale dělat v bytech panelových domů, kde jsou jádra s koupelnou umístěna uprostřed bytu? Stoupací potrubí pro topení se v blízkosti koupelny nevede a místo pro radiátor v koupelně není. Koupelny v panelových domech tedy vytápění výše zmíněnými otopnými tělesy nemají.
Pro malé děti však může být v koupelně chladno. V době jejich koupání jim přitopte. K tomu můžete využít některý z přenosných přímotopných panelů, elektrických radiátorů, infrazářičů nebo jiných topidel. Pro vyhřátí koupelny stačí většinou topidlo malých rozměrů. Každé elektrické topidlo musí mít správný stupeň elektrického krytí a musí být umístěno na vhodném místě z hlediska bezpečnosti. Stupeň elektrického krytí má označení IP a dvě číslice. Jiné řešení nabízejí moderní vícebytové domy s netradiční možností vytápění. Zdrojem tepla je společná kotelna nebo dálkové zásobování teplem. Každý byt má instalační šachtu, v níž je umístěna malá bytová předávací stanice tepla. Obyvatelé bytů v těchto domech si mohou podle potřeby přitopit v koupelně i v době, kdy se netopí. Možnosti vytápění v těchto domech jsou stejné jako v rodinných domech ? otopnými tělesy, koupelnovými žebříky, stěnovým nebo podlahovým vytápěním.
Pus?te do koupelny vítr
Výměna vzduchu se dříve v koupelnách zanedbávala. Nadměrná vlhkost vzduchu v koupelně působí nepříznivě na vznik plísní a na korozi ocelové konstrukce bytového jádra. Mnozí uživatelé koupelen začali přemýšlet o větrání teprve v době, kdy jim vlhké a plesnivé stěny začaly kazit vzhled koupelny. Nejčastěji dochází ke vzniku plísní v rozích, ve stykových spárách, na stěnách a ve spojích mezi vanou a obkladovými kachličkami. Velké množství vlhkosti v koupelnách vzniká zejména odpařováním z teplé vody. Vzduch v místnosti nestačí nadměrnou vlhkost absorbovat a vznikají kapky vody. V panelových domech vám může velká vlhkost vzduchu ještě způsobit korozi ocelové konstrukce bytového jádra.
Síla ventilátoru
V bytových jádrech panelových domů je možnost úniku vlhkého vzduchu z koupelny do větracího potrubí nejčastěji otvorem nad vanou ve výšce cca 200 cm od podlahy. Vlastní otvor není vidět, protože je zakryt plastovým krytem. Během koupání k větrání většinou nedochází. Odvádět ohřátý vzduch nemůžete, v koupelně by bylo chladno. Po ukončení lázně nechejte otevřené dveře pro přívod vzduchu do koupelny. Současně zapněte ventilátor zabudovaný v odsávacím (větracím) potrubí. Pro koupelny musí být použit ventilátor odolávající zvýšené vlhkosti vzduchu. Moderní a ventilátory běžně odsají za hodinu 80 až 100 m3 vzduchu. Jejich hlučnost se pohybuje pouze kolem 35-40 decibelů a hmotnost je 0,5 kg. Spotřeba elektřiny je velmi malá ? příkon ventilátoru je pouze několik desítek wattů. Pro odtah vlhkého vzduchu z velkých koupelen se používají ventilátory o vzduchovém výkonu několik stovek m3 za hodinu. Pomocí ventilátoru o tak velkém výkonu vyměníte veškerý vzduch v koupelně během několika minut. Nejjednodušší typy ventilátorů můžete provozovat způsobem zapnuto/vypnuto a množství odváděného vzduchu nemůžete měnit. Ventilátory s možností regulace výkonu mohou odsávat různé množství vzduchu. Například ventilátorem se třemi výkonovými stupni můžete odsávat 80/160/240 m? vzduchu za hodinu podle nastavení na určitý stupeň výkonu. Výměnu vzduchu v koupelně provádějte po každém koupání. Potrubí, kterým se odvádí vlhký vzduch, může být z ocelového nebo hliníkového plechu nebo z plastu. Pro odvádění vlhkého vzduchu instalujte plastové potrubí. Nehrozí u něj nebezpečí koroze. Pro větrání koupelen stačí potrubí o průměru 105 mm. Tento průměr patří k sériově vyráběným průměrům a používá se nejen k odsávání vzduchu z koupelen, ale také z WC a z kuchyní. Větrací potrubí se vede ventilační šachtou souběžně s jinými potrubími nebo může být vedeno samostatně. Začíná krytem v koupelně a končí nejméně 50 cm nad střechou. Barvu ozdobného krytu v koupelně přizpůsobte barvě obkladaček. Při výběru krytu odsávacího potrubí si můžete vybrat některý z tvarů: kruh, čtverec nebo obdélník. Nejčastějším materiálem krytu je plast nebo hliník s povrchovou úpravou.
Zdeněk Lodyha
Foto: Villeroy Boch