Nenasytná ústa vaší zahrady hltají od jara do podzimu životodárnou vodu po hektolitrech. Patříte-li mezi majitele, kteří mají přístup k přirozenému zdroji vody, pak jste š?astný člověk. Vaši kapsu nezatíží vodné a stočné. Nicméně k tomu, abyste studny, potoka, nebo z nádrže na deš?ovou vodu něco vypumpovali pomůže jenom dobré čerpadlo. Právě ono je pravým srdcem vašeho zavlažovacího systému.
Stará známá pumpa
Nejjednodušším čerpadlem je ruční pumpa umístěná obvykle na betonovém příklopu studny nebo na krytu sběrné podzemní nádrže. Výtoková trubice není pod tlakem a proto se těmito čerpadly dá čerpat voda pouze do konví nebo jiných nádob. V Čechách obvykle převažují stojanové litinové pumpy ?na zdvih?, které dokážou čerpat vodu do sací výšky asi 7 m a podle konstrukce a svalové síly uživatele se jimi dá z hloubky kolem 5 m krátkodobě načerpat až 100 litrů vody za minutu. Méně často se používá čerpadlo ?na tlak?. Jeho píst není provrtaný a při čerpacích pohybech pístu nahoru a dolů se střídavě otevírá sací záklopka a záklopka ve výtlačné trubce. Součet sací výšky a výtlačné výšky, tedy dopravní výška, může být u těchto čerpadel až 20 metrů. Proud vody je však rázový při pohybu pístu dolů a u některých čerpadel je zmírňován ještě vzdušným polštářem v takzvaném větrníku montovaném na vrcholek stojanu.
Čerpání pro křídlovku
Pro čerpání menšího objemu vody postačí dvojčinné výtlačné ruční čerpadlo zvané křídlovka. Píst je nahrazen výkyvným. křídlem. Na každý pohyb ruční páky čerpadlo současně saje a současně vodu vytlačuje. Čerpací výkon se pohybuje, podle podmínek, od 20 do 120 litrů za minutu.
Pokud je nutné čerpat vodu ze studny hlubší než 7 metrů, je možné využít zvláštní varianty čerpadel na zdvih nebo na tlak, kde je pracovní válec s pístem zamontován do sacího potrubí a píst je uváděn v pohyb tyčí procházející čerpadlovou trubkou. Dosažený podtlak v sání neumožňuje prakticky čerpat vodu z hloubky pod 7 metrů. Z větší hloubky lze vodu čerpat zvláštní variantou čerpadel na zdvih nebo na tlak.
Vodu strojům
Pro čerpání závlahové vody ze studní, z nádrží nebo vody z potoka je možné použít několika druhů motorových čerpadel, obvykle elektrických. Sací čerpadla jsou instalována mimo nádrž, takže mohou čerpat vodu nejvýše z hloubky 8 metrů ? pak se sloupec vody přetrhne. Ponorná čerpadla jsou umístěna přímo v nádrži a mohou vytlačit vodu z hloubky až 100 metrů. Pro místa, kde není zaveden elektrický proud, nebo pro velká průtoková množství vody se používají benzínová motorová čerpadla poháněná dvoudobými nebo čtyřdobými motory o výkonu 1- 3 kW. Pracují na podobném principu jako elektrická, ale jejich pořízení a provoz je dražší.
Čerpadla pro zahradu
Pro zavlažování zahrad a trávníků jsou určena kompaktní přenosná, nebo stabilně instalovaná elektrická samonasávací zahradní čerpadla. Jsou takzvaná odstředivá čerpadla, která čerpají vodu oběžným kolem (turbínou) pomocí sací hadice s průměrem dlouhé 3-5 m, vyztužené kovovou spirálou. Hadice má na konci sacím koš se zpětnou klapkou, někdy i s filtrem. Pro rozsáhlejší systém závlahy jsou určena stacionární čerpadla, pro pouhé připojení zahradní hadice se používají přenosná čerpadla s nižším příkonem (obvykle 500-1000 W). Běžně zvládnou čerpání z hloubky do sedmi metrů, kam se spustí jejich pružná sací hadice s košem. Dají se použít i k vyčerpání vody z bazénu nebo k odčerpání vody ze zatopených sklepů. Nejsou ale určena pro nepřetržitý provoz ? zhruba po hodině by měla nejméně další hodinu chladnout.
?ivot z trubek
Pokud potřebujete čerpat vodu do vašeho podzemního potrubního rozvodu je zapotřebí, aby čerpadlo udržovalo v připojených postřikovačích tlak nejméně 2 bary (0,2 MPa) a průtok asi 25 litrů za minutu. To zajiš?ují moderní kompaktní sací zahradní čerpadla s příkonem 700-1600 W/ 230 V a s průtokem kolem 50-120 litrů/minutu, takže ?obslouží?až čtyři zavlažovače. Většinou jde o kompaktní zapouzdřené přenosné agregáty, pod jejichž plastovým (někdy i nerezovým) krytem je jednostupňová komora s turbinovým kolem. Pokud mají dosáhnout vyššího výtlaku, jsou osazena dvěma, třemi nebo až deseti turbínovými koly. Ta jsou u lepších čerpadel z bronzové slitiny, nejdelší životnost mají rotory a statory z ušlechtilé nebo nerezové oceli. Poslední odolají i trvalému působení koroze ze znečištěných vod. Obavy z toho, že oběžná kola z plastů se zrnky písku a kalu brzy opotřebí, už dávno neplatí. Současné plasty se totiž svou životností dají srovnat s trvanlivostí kovů. Pokud chceme vodu rozvádět do několika samostatných větví (sekcí) zavlažovací soustavy, je výhodné již přímo na šroubení výtlačného otvoru čerpadla připojit rozdělovač vody s elektromagnetickými ventily.
Pracují pod hladinou
Ponorná čerpadla pracují na stejném principu jako čerpadla zahradní, jsou ale trvale umístěna pod hladinou a proto mohou vytlačit vodu do větší výšky. Mají tvar protáhlého válce o průměru také jen 11 cm, aby se dala spustit do vrtané studny. Přitom jsou zavěšené na nylonovém lanu nebo na řetězu, případně se zavěsí na stěnu sudu. Na výtlačnou hadici nebo trubku se pak připojí zavlažovací hadice nebo rozvodné potrubí zavlažovacího systému, které má na vhodném místě spínač, obvykle s jištěním proti běhu na sucho. Pro čerpání závlahové vody z sudů a nádrží vystačí nejmenší ponorná čerpadla s plochým dnem. Gardena nabízí například komfortní typ 2000/1 s příkonem 300 W, vybavený teleskopicky prodlužitelnou výtlačnou trubkou odpovídající výšce sudů na deš?ovou vodu, zakončenou ohnutou výtokovou trubkou s regulačním a uzavíracím ventilem. Na její koncovku s rychlospojku hadicového systému je možné přímo připojit zahradní sprchu nebo mikrozávlahové zařízení. Výkonem až 40 l/min vystačí toto čerpadlo k napájení postřikovací pistole nebo jednoho většího zavlažovače. Zvláštním druhem jsou ponorná čerpadla určená pro úzké vrtané studny. Jejich vnější průměr je tak malý, že dovoluje spuštění i velmi úzkými vrty. Výtlačná výška přitom dosahuje až 100 metrů. Hmotnost těchto čerpadel se pohybuje kolem 10 kg, maximální průtokové množství (závislé na výšce výtlaku) je asi 50 litrů/minutu. Obsahuje-li čerpadlo elektronický tlakový spínač, který spustí čerpadlo, jakmile ve výtlačném potrubí klesne tlak pod určitou hodnotu, zastoupí i funkci domácí vodárny.
Poradí si i s kaly
Pro vyprazdňování nádrží s nečistou vodou nebo v roli odvodňovacích čerpadel z bažin a rybníčků a dokonce i fekálií ze žump se používají kalová čerpadla, kterým nevadí, že v čerpané tekutině jsou zrna a kamínky velikosti 5 mm, u speciálních čerpadel pak dokonce až 30 mm. Mají sice menší výtlačnou výšku (maximálně asi 12 m), ale poměrně velký čerpací výkon 100-200 litrů za minutu. Některé typy mají sací otvor umístěn tak nízko, že plovákový spínač je samočinně vypne, až když hladina u dna klesne hladina pod 3-5 mm.
Domácí vodárna
Více než padesát let k trvalému, automaticky fungujícímu zásobování rodinného domku, chaty či chalupy pitnou vodou z kopané studny slouží domácí vodárny. K automatickému spuštění jejich čerpadla dochází v okamžiku, kdy tlak v nádobě (převážně o objemu 25 litrů) poklesne pod určitou nastavenou hodnotu. Maximální výtlak bývá kolem 3 bar (jako v běžném vodovodu) a po jeho dosažení se čerpadlo automaticky vypne. Komfortní domácí vodárny mají do sacího okruhu zabudován i jemný filtr, odnímatelný zpětný ventil, pryžové nožky ke snížení vibrací a tlumení hluku a elektronické řízení s indikací funkcí a poruch. Sací výška běžných domácích vodáren je však nejvýše 8 metrů. Pokud je tedy studna hlubší, je nutné pořídit si takzvanou hlubinou domácí vodárnu, která využívá trysku v sacím koši. To umožňuje čerpat vodu z hloubky až 20 m. Pro ještě větší hloubky je nutné použít ponorné čerpadlo a vybavit je spouštěcí tlakovou automatikou.
Automat na vodu
Domácí vodní automaty jsou obdobou domácích vodáren. Na rozdíl od nich se obejdou bez tlakové nádoby a slouží jen k samotnému zavlažování. V principu jde o přenosná zahradní čerpadla doplněná elektronickým tlakovým spínačem nastaveným na určitý tlak. Jakmile klesne tlak v připojené výtlačné hadici (tím, že otevřeme kohout zavlažování), automaticky se rozběhnou. Pokud dojde k zastavení odběru vody, tlak ve výtlačné hadici stoupne a to je impulsem k samočinnému zastavení chodu. Jejich tlak a výkon jsou přizpůsobeny počtu připojených zavlažovačů. K nejmenším typům vodních automatů lze připojit dva zavlažovače, k největším s příkonem 1300 W až čtyři zavlažovače. Vodní automaty mají držadlo na přenášení a saně, takže je lze položit kdekoliv na zahradě. Zalévání po novém přenesení na jiné místo je usnadněno velkým plnicím otvorem se zátkou. Samostatný vodní automat může tímto způsobem působit i ve větvi napojené na domácnost.
Jak vybrat čerpadlo
Čerpadlo bychom měli vybírat podle výkonové charakteristiky, kterou většina výrobců udává v prospektech a v návodech k použití). Výkonová charakteristika udává závislost maximálního průtoku Qmax v litrech/min (někdy i v m3/h nebo v litrech/s) na dopravní výšce. Dopravní výška (H) je součet sací výšky (Hs) a výtlačné výšky (Hv). Dopravní výška je u kompaktních zahradních čerpadel (podle výkonu motoru) asi 30-60 metrů, v praxi je ale snížena odporem ve výtlačném potrubí. Pokud je potrubí příliš dlouhé, pokud mají trubky malou světlost se spoustou oblouků a kolen nebo jsou stářím ?zanesené?, může se skutečná dopravní výška oproti údaji na štítku snížit i na polovinu. Je zřejmé, že zvýšením dopravní výšky u odstředivých čerpadel jejich maximální průtok klesá. Ponorné čerpadlo například při výtlaku do 8 m čerpá 3000 litrů/minutu. Pokud ale výtlačnou výšku snížíme na 2 m, zvýší se jeho čerpací výkon na 15 000 litrů/minutu. Charakteristiky, které udávají seriózní výrobci v dokumentaci, nebo dokonce na štítku čerpadla, mají tvar křivek. Neseriózní prodejci klamou spotřebitele tím, že uvádějí jen maximální dopravní výšku a maximální průtokové množství. Obojího současně ale nelze dosáhnout.
Před prvním spuštěním
Čerpadlo umístíme na suché místo zajištěné proti zaplavení, co nejblíže ke studni nebo nádrži. matrací otvory pláště musí být volně přístupné, proto ho nepokládáme do vysoké trávy ani jej při chodu nepřikrýváme fólií. Čerpadlo nepopotahujeme nebo nepřenášíme za přípojný kabel. Sací hadici z příslušenství spustíme do vody tak, aby byl sací koš nejméně půl metru od dna, a převlečnou matici s těsnícím kroužkem našroubujeme na šroubení čerpadla. Při větší sací výšce připoutáme koš řetízkem či lankem, aby po naplnění hadice její hmotnost nestáhla čerpadlo ke studni či k nádrži.
Sroubením nebo rychlospojkou připojíme hadicový nebo trubní rozvod se zavlažovači. Hadice by měly být co nejkratší, vedené přímým směrem, bez ostrých ohybů, které zvyšují odpor průtoku. Připojené postřikovače by měly být před spuštěním plně otevřeny. Čerpadlo (a tím i sací hadici) po odšroubování uzavírací zátky naplníme vodou, nejlépe pomocí nálevky, dokud voda nezačne přetékat. Vyčkáme, až vzduch ze systému ?vybublá?, vodu znovu doplníme až po okraj a zátku zašroubujeme. Čerpadlo poté připojíme na elektrickou sí? 230 V a stisknutím spínače spustíme. Při prvním spuštění začne voda ze zavlažovačů tryskat až po třech nebo pěti minutách. Pokud se tak nestane, je nutné čerpadlo vypnout a zjistit závadu. Elektrické čerpadlo nepoužíváme ve vlhkém prostředí a nevystavujeme ho nepřikryté dešti. Výrobci doporučují vybavit zásuvku, do které se čerpadlo přípojnou šňůrou připojuje, takzvaným proudovým chráničem.
Jiří Hájek
foto: Gardena