Vrátit zastavěnou plochu zpátky do zeleně, to je jedna z klíčových priorit architektury orientované na budoucnost a na ekologii. Střešní zahrady, zvláště v příměstských oblastech mají dvě důležité funkce. Jednak poskytují další zelenou plochu, jednak přispívají k lepšímu zadržování vody a tak zlepšují systém odvodnění dané lokality. Podle regionu a typu zelené střechy je možné zadržet 30-99 % celkového množství srážkové vody za rok. To minimalizuje odtokové špičky při silných srážkách.
Ještě před několika lety se na zelené střechy pohlíželo s určitou skepsí, postupně však v tomto způsobu nahlížení došlo k zásadnímu obratu a zelené střechy dnes nacházejí široké uplatnění. V roce 2003 bylo ozeleněno přibližně 12 milionů čtverečních metrů střešních ploch. Tato tendence je vzestupná. A tak je to správně ? vezměme v úvahu rozvoj sídel a to, že např. v Německu je denně zastavěno přibližně 120 hektarů zelených ploch budovami a komunikacemi. Plochy zeleně jsou v našich hustě obydlených městech vzácné a ceny pozemků dosahují závratné výše.
Zelená spása
Situace se zostřuje především v centrech aglomerací: Hluk, vedro, prach, pouliční provoz a pohled na šedivé stavby, to vše významnou měrou přispívá k pocitům stresu. Projektanti a investoři přitom mohou využít mnoha pozitivních účinků zelených střech, které byly prokázány četnými průzkumy. Zelená střecha nejenže chrání před chladem v zimě a vedrem v létě, znamená taky delší životnost střešní izolace, kterou chrání před extrémními teplotami a klimatickými vlivy. Obyvatelům nabízí i ekologicky komfort, protože znamená lepší zvukovou izolaci a snížení odrazu zvuku, váže a filtruje prach a škodliviny z ovzduší a chrání i před elektro-smogem.
Střecha nenáročná
Extenzivní zelená střecha představuje založení přírodní formy nenáročné vegetace, která se vyvíjí a regeneruje převážně sama. Zakládá se na střešních konstrukcích, které mají únosnost 100 ? 300 kg/m2. Tato malá únosnost umožňuje používat jen nižší vrstvy vegetačních substrátů (objemová hmotnost hlíny je cca 17 kg/m2 a vysazuje se pouze specifický sortiment zeleně, který také nevyžaduje téměř žádnou údržbu. Používají se vhodné druhy rostlin, které se dobře přizpůsobují extrémním podmínkám na stanovišti a mají vysokou schopnost regenerace. Vegetaci zde tvoří sukulenty, mechy, byliny a traviny. Jedná se o odolné, nízké, do plochy se rozrůstající rostliny, což jsou hlavně trvalky, skalničky a suchomilné rostliny, které snášejí extrémní podmínky a jsou schopny přežít i období déletrvajícího tepla, sucha i mrazu. Celková výška skladby vrstev činí zhruba. 8 ? 15 cm. Extenzivní zeleň je možné použít pro ploché i šikmé střechy. Údržba je minimální, běžně představuje kontrolu jednou až dvakrát do roka a v případě zjištěné potřeby pak následuje údržba.
Zahrada na střeše
Intenzivní střešní zeleň se zakládá na střešních konstrukcích, které mají únosnost až 1000 kg/m2 i více, takže je možno používat většího množství zeminy (až 1 ? 1,3 m). Tento druh zeleně již umožňuje běžný pobyt na střeše a kompoziční zásady řešení takovéto střechy se téměř neliší od zásad, podle kterých se budují zahrady na přirozeném půdním profilu na zemi. Intenzívní zelená střecha představuje osázení trvalkami a keři a rovněž trávníkovými plochami a stromy. Možnosti využití a ztvárnění jsou zde při odpovídajícím vybavení srovnatelné s exteriérovými plochami v běžném terénu. ?kála květin, keřů, nízkých stromů, ale také palem, které lze v rámci intenzivního ozelenění uplatnit, je velmi široká. Intenzivní zeleň má zpravidla smysl pouze na plochých střechách. Použité rostliny jsou náročnější na skladbu vrstev, pravidelné zavlažování a dodávku živin. Celková výška skladby vrstev je okolo 25 -100 cm. Tato forma zeleně vyžaduje pravidelnou a soustavnou péči. U intenzivních typů ozelenění se proto ve většině případů uplatňují i systémy umělého zavlažování. Jsou buď nadpovrchové, nebo podpovrchové.
Skladba vrstev
Pod tímto pojmem se rozumí skladba zelené střechy nad střešní izolací (odolnou proti kořenům); střešní izolaci provádějí pokrývači dříve, jako součást stavby. Potom následuje skladba vrstev zelené střechy. Začíná zpravidla ochrannou a akumulační rohoží, končí vegetací a měla by být provedena odbornou zahradnickou firmou. V případě, že střešní izolace není odolná proti kořenům, pokládá se na izolaci ještě dodatečná kořenovzdorná fólie.
Plánujeme přesně
Předtím, než stanovíme skladbu vrstev zelené střechy a tím také příslušnou výšku vytažení střešní izolace nad horní okraj budoucí plochy a rovněž dodatečná zatížení, měl by být jasný způsob využití a účel, jaký má zeleň splňovat. Trvale využívaná intenzivní zeleň vyžaduje přesné plánování, především při zakládání jezírek a trávníkových ploch na střeše. Bezpodmínečnou nutností jsou konzultace s investorem a porovnání s referenčními, již provedenými objekty, případně obrázkovou dokumentací. I extenzivní zeleň potřebuje po výsevu / výsadbě v počáteční fázi vzrůstu vodu. Proto je třeba v projektu počítat s dostatečně dimenzovanými vodovodními přípojkami na střeše nebo v její blízkosti. Pro intenzivní zelené střechy (systémové řešení Optigreen ?Střešní zahrada?) se nabízí možnost zadržování vody v drenážní vrstvě, v ideálním případě spolu s automatickým zavlažováním. Tím se výrazně sníží a optimalizují náklady na zavlažování, nebo? nejprve se spotřebovává přírodní zadržená deš?ová voda.
Na co je třeba dbát v projektu
To, že zelené střechy mimo jiné prodlužují životnost střešní izolace, je všeobecně známo. Aby střešní izolace a zelená střecha zůstala v bezvadném stavu po mnoho desetiletí, je nutné brát ohled na následující požadavky a dodržet několik základních zásad. Pro bezporuchovou funkci zatravněné střechy je nutno, aby nedocházelo k prorůstání kořínků hydroizolační vrstvou, nebo? mnoha asfaltovými pásy a fóliemi kořínky agresivnějších rostlin běžně prorůstají. Používá se ochranná vrstva vložená většinou nad separační a dilatační vrstvu. Mohou to být dříve hodně používané betonové mazaniny nebo speciální tuhé polyetylénové (PE) fólie. Ale v dnešní době má řada hydroizolačních materiálů (asfaltových pásů a fólií) speciální atest proti prorůstání kořenů, takže ochranná vrstva pak není v konstrukci zapotřebí.
Pozor na plošné zatížení
Zatížení extenzivní zelenou střechou představuje zpravidla 80?170 kg/m2, u lehkých zelených střech (systémové řešení Optigreen ?Lehká střecha) je to dokonce pouhých 40 kg/m2. U intenzívní zelené střechy je třeba počítat se zatížením od cca. 300 kg/m2 výše. Tyto údaje se vztahují na stav při nasycení vodou a včetně vegetace. Zatížení sněhem a provozní zatížení u využívaných střech je třeba kalkulovat zvláš?. U volně pokládaných střešních izolací je třeba dbát na minimální hmotnost zaručující bezpečnost izolace proti nadzvednutí v důsledku sání větru. Obzvláště namáhané jsou oblasti rohů a okrajů střechy. Je-li izolace fixována mechanicky, není již z hlediska zabezpečení nutné další zatížení. Při velké výšce budovy a v exponovaných polohách je třeba zajistit zelenou střechu proti odvátí větrem. Na okraje se pak používá plná nebo vegetační dlažba.
Sklon bez problémů
Zelené střechy lze bez větších problémů provádět a udržovat při sklonech od 0°až do cca. 30°. Zkušení poskytovatelé systému zelených střech, jako například Optigreen a odborné realizační (partnerské) firmy provádějí ve speciálních případech i ozelenění střech se sklonem 45°až 90° (valené střechy). Střechy se sklonem menším než 2 % představují podle směrnic pro ploché střechy zvláštní konstrukce a jsou u nich kladeny vyšší požadavky na střešní izolaci. To znamená, že v závislosti na materiálu izolace musí být její tlouš?ka větší, případně musí být položena ještě další vrstva. U intenzivních zelených střech je nulový sklon výhodou kvůli možnosti zadržování vody, pro extenzivní vegetaci se spíše doporučují střechy se spádem.
Zajištění proti pádu osob
Už od samého začátku by se mělo v projektu počítat s prostředky na zajištění proti pádu osob, jako s pevnou součástí budovy. Bezpečnostní prvky jsou potřeba jak při provádění, tak při údržbě. U intenzivních zelených střech doporučujeme zábradlí, u extenzivních zelených střech zařízení pro připnutí jistícího lana. K tomuto účelu existují pro oblast plochých střech do sklonu 5 stupňů systémy k zajištění proti pádu, jako např. OPTISAFE, u kterých jsou jistící body včetně vedení zajiš?ovacích lan vytvořeny tak, že nenarušují střešní izolaci. Systém pro upnutí jistících lan se pokládá na střešní izolaci a jeho stabilita je dána zatížením, kterým působí zelená střecha.Stejně důležité je i zajištění bezproblémového přístupu na střešní plochu v každé fázi využití.
Požární předpisy
Podle směrnic pro zelené střechy se pohlíží na intenzivní zeleň stejně jako na ?tvrdou krytinu?, extenzivní zeleň má dostatečnou odolnost proti ohni za předpokladu, že minimální tlouš?ka vrstvy činí alespoň 3 cm a v substrátu je obsaženo max. 20 % hm. organických látek. Je třeba dodržovat národní požární předpisy, především jde-li o velké plochy a také v sousedství objektů s otvory. Před okenními nebo dveřními otvory a střešními průstupy je třeba počítat s pásem štěrku nebo dlažby.
Hospodaření s vodou
I extenzivní zeleň potřebuje v počáteční fázi vzrůstu po výsevu či výsadbě vodu. Proto je třeba v projektu počítat s dostatečně dimenzovanými vodovodními přípojkami na střeše nebo v její blízkosti. Pro intenzivní zelené střechy (systémové řešení Optigreen ?Střešní zahrada?) se nabízí možnost zadržování vody v drenážní vrstvě, v ideálním případě spolu s automatickým zavlažováním. Tím se výrazně sníží a optimalizují náklady na zavlažování, nebo? nejprve se spotřebovává přírodní zadržená deš?ová voda. Odvodnění střechy se provádí stejně jako u střech bez zeleně prostřednictvím vpustí umístěných ve střešní ploše nebo na jejím okraji. Přibližně 300 m2 zelené střechy je možné za normálních podmínek svést do jedné vpusti o profilu DN 100. Za předpokladu dodržení určitých podmínek je možné použít i odvodňovací systémy pro tlakovou vodu. Odvodnění je u zelené střechy zajištěno drenážní vrstvou, která je tvořena minerálním násypem (např. drenážní vrstva Optigreen typ Perl) nebo drenážními deskami (např. pevná drenáž typ FKD). Střešní vpusti musí být kdykoli volně přístupné a jsou proto chráněny kontrolními šachtami.
text: Zdeněk Lodyha z materiálů Optigreen
foto: Optigreen