Za okny už je jaro a možná právě teď přichází čas, kdy musíme pečlivě zkontrolovat stav naší střechy a okapů. Poškození, které se po zimě může objevit, může mít příčinu ve špatném výběru střešní krytiny podle zátěžové oblasti nebo v nedodržení technologického postupu při samotné montáži.
Dáme-li si tedy tu práci a na vlastní oči se přesvědčíme jak to s tou naší střechou vypadá, pak bychom neměli přehlédnout několik důležitých detailů. Za prvé nekontrolujeme jen střešní krytinu, ale i veškeré oplechování na střeše a zatmelení kolem spojů hran plechu s komínem a zdí. Dobré je také zkontrolovat nátěry střešních oken a pokud je třeba, tak vyčistit plechy za komínem, vikýřem nebo střešním oknem tak, aby mohla odtékat voda. U starších střešních oken může zatékat pod víko, proto i zde je vhodná kontrola. Samozřejmě bychom neměli při jarní revizi střechy zapomenout na kontrolu sněhových zábran a hromosvodů.
Zaostřeno na roury
Naše revize by měla jít i dále a nevynechat ani žlaby a odtokové roury. I v jejich případě je třeba zkontrolovat, zda jsou v pořádku a zda správně těsní spoje. Pokud nejsou průchodné, je nutné je okamžitě vyčistit. Dobrá zpráva je, že nám k tomu stačí silnější proud vody, případně vzít koště a kartáč a vše mechanicky vymést. Nesmíme ale zapomenout na mřížky a odtoky. Četnost poškození a opravitelnost jednotlivých dílů záleží na okapovém sytému, který jste si na vaši střechu vybrali. U plastových okapů je montáž snadná. Spojení, případně výměnu okapových žlabů, které třeba praskly mrazem, můžeme provést pomocí lepidla nebo tmelu. U pozinkovaných okapů jsou pak jarní měsíce časem pro údržbu a nátěry. Odborníci doporučují provádět úpravu po roce oxidace povrchu ve vnějším prostředí.
Natřeno od výrobce
Pokud si ale chceme ušetřit každoroční dřinu s natíráním nebo problémy se zkroucenými a popraskanými plastovými okapy, můžeme si pořídit okap z pozinkované oceli, který už je opatřen ochrannou vrstvou laku. Údajně takový okap nemusíte natírat 50 let. Materiály nepodléhající korozi, tedy plechy s povrchovou úpravou (ocel+zinek+barevná povrchová úprava), případně plastové okapy, mají obrovskou výhodu bezúdržbovosti. Co se týče životnosti, hůře na tom nejsou ani titanzinek, měď a hliníkový plech, u nichž se časem vytvoří na povrchu patina, která materiál chrání. Na druhou stranu ale nepříjemným následkem je barevná nestálost. Měď zezelená, hliník ztratí lesk a titanzinek ztmavne.
Ceny okapových systémů
Cena hraje téměř vždy hlavní roli při rozhodování nad výběrem. Zde je však nutno uvažovat nejen nad cenou systému jako takového, ale také nad životností a způsobem údržby. Absolutně nejlevnějším systémem jsou žlaby a svody z obyčejného pozinkovaného plechu. Tento okap je nutné natírat a tím vzniká pravděpodobnost rychlé koroze. Jejich použití se vyplatí jen v krátkodobém horizontu, například na dočasných stavbách nebo střech s předpokládanou krátkou životností. V případě, že bychom uvažovali o tomto materiálu a počítali s tím, že ho budeme natírat, určitě se vyplatí zamyslet se nad systémem s bezúdržbovou ochrannou vrstvou, u kterého jsou zároveň zachovány všechny jeho výhody. Pokud totiž započítáváme barvu a práci, vyjde nakonec systém, který již barevnou povrchovou úpravu má, ve srovnání s natíraným cenově srovnatelný nebo dokonce levnější.
Ceny různých systémů jsou závislé na složitosti střechy a na tom, kolik pomocných prvků, jako žlabové rohy, kouty, čela, kotlíky apod. na střeše je.
Střecha není jen krytina
Správně fungující střecha je tvořená kvalitními materiály počínaje dřevem, izolací, přes různé doplňky až po okapové systémy. Smůla při výběru realizační řemeslné firmy a následná špatná montáž se může projevit právě poté, co stavba přečkala první zimu. Příkladem nekvalitně odvedené práce mohou být například nedokonale provedené difúzní fólie. Jistým řešením zvláště v horských oblastech, je vybírat odolnou bezúdržbovou krytinu bez zbytečných spár a spojů a větší sklon střechy, které mohou samy o sobě zabránit mnoha případným problémům. Hladký povrch v zimě neumožňuje hromadění sněhu na krytině, v ostatních ročních obdobích pak zamezuje zachytávání prachu a nečistot. Na takové střeše nerostou mechy jako u tvrdých krytin. Léty prověřená je drážková neboli falcovaná krytina z pozinkové oceli. Může být i s ochrannou povrchovou úpravou, která napodobuje tvar, vzhled i barevnost klasické skládané krytiny a přitom dosahuje prakticky desetiny její hmotnosti. Takový váhový rozdíl je důležitý především při rekonstrukcích starších objektů, u novostaveb pak ušetří značné náklady na krov i základy. Na druhou stranu u krytin s hladkým povrchem a u nedostatečně zateplených střech, na kterých vznikají ledové kry, musíme dobře vyřešit systém sněhových zábran. Zvláště v oblastech s možnými většími sněhovými srážkami. K dalším rizikovým oblastem patří místa s velkým výkyvem teplot.
Deset bodů při revizi střechy po zimě
1. Zjistit stav střešní krytiny.
2. Prověřit oplechování střešních prvků a průniků. Také komínů, světlíků, vikýřů a odvětrávacích prvků.
3. Vyčistit plechy za komínem, vikýřem nebo střešním oknem (pokud je třeba), aby mohla odtékat voda.
4. Prohlédnout okapy, odtokové roury. Pozornost věnujte zejména prohnutým žlabům, pokřiveným nosným hákům či netěsnosti jednotlivých dílů.
5. Vyčistit okapy.
6. U starších pozinkovaných okapů dát pozor na korozi a u plastových prověřit možné popraskání vlivem mrazu.
7. Zkontrolovat těsnění a kvalitu nátěrů střešních dřevěných oken. Pozor na jejich zpuchření.
8. Důkladně projít podkroví, zda někde nezatéká nebo dokonce netvoří-li se na částech dřevěných krovů houba a zaplísnění.
9. Analyzovat poškození uvedených částí. Pokud jde o malé závady, ty odstraníme sami, u velkých zavoláme odborníky.
10. Plánovat. Revize by měla být minimálně jedenkrát do roka.
Martin Matoušek
foto: Lindab