Přestože začátek letošní zimy nebyl nijak výrazný a sněhu mnoho nenapadlo, minulý rok byl na sněhové srážky poměrně bohatý. Jaká tedy
musí být střecha, aby jí zimní podmínky nepoškodily. A co bychom měli dělat, abychom naší střeše co nejvíce zimu ulehčily.
Stavebníci mnohdy spoléhají na fakt, že díky globálnímu oteplování bude každá zima u nás poměrně mírná. Proto příliš neberou potaz specifické zimní podmínky už při samém projektování střech novostaveb. Mezi odborníky se má obecně za to, že trend k nestabilnímu počasí s velkými výkyvy v teplotách i srážkách bude mít dlouhodobý a prohlubující se charakter. Má-li střecha sloužit desítky let, je vhodné již nyní počítat spíše s horší variantou klimatických podmínek. Přitom na otázku, jak zajistit absolutní spolehlivost střešních konstrukce v zimě, je jednoduchá odpověď. Je to hlavně tepelná izolace celé stavby. Prvním omylem je myslet si, že tlustá izolace střechy vyřeší nedostatečnou izolaci celého objektu.
Stěny tvoří rampouchy
Možná, že jste si všimli, že nejvíce ledových střechýlů se tvoří nad okny. Je to dané tím, že pokud nám z pláště objektu uniká teplý vzduch, okolní mrazivé ovzduší ho tlačí na zdivo. Teplo se po ní plazí vzhůru a naráží na římsu a podokapní žlab. Tam se teplý vzduch zastaví a působí roztávání sněhu, který tam leží. Takto vzniklý led a ledové rampouchy střechu pomalu ničí.
Střecha do horských podmínek
Aby střecha mohla dobře plnit svou funkci, nesmíme při jejím návrhu
přehánět počet vikýřů. Podle stavební normy by dva střešní vikýře neměly mít mezi sebou menší vzdálenost než 1,5 metru. Nesmí totiž zvyšovat možnost střešních průniků tepla a vytváření ledu. Pokud tuto zásadu nedodržujete, kvalitně pokrytá střecha nemá šanci.
Problematická krytina
Záleží i na krytině. Například při použití skládané krytiny nebo drážkovaného plechu nemůžeme střechu nechat bez pojistné hydroizolace. Ta má jiné použití při jiných sklonech. Jakmile sklon střechy překročí 25 stupňů, musíme pojistnou hydroizolaci poctivě lepit. Při větrných podmínkách se často stává, že vítr odfukne střešní tašku. Sníh nebo mrznoucí déš? pak může zastavit jen hydroizolace. Právě neslepenou spárou se nám sníh může dostat až na tepelnou izolaci, tam roztaje a izolace provlhne. Následně začne hnít a brzy může hniloba zasáhnout i krovy. Požadavky na pojistnou hydroizolaci většinou definují výrobci dané krytiny a je rozumné se jimi řídit
Led pod plechem
U plechových krytin na stojatou či ležatou drážku může nastat další nepříznivý jev. Je jím led proniklý do drážek a pod krytinu. Důsledky jsou stejné jako u předchozího příkladu. Opět je vše jakoby splněno, ale do střechy vlastně zatéká. Rozhodování o správnosti provedení je téměř vždy na řemeslníkovi, nebo? v konečném důsledku je to právě on, který zavinil, že do střechy pronikly vodní srážky nebo voda v tuhém skupenství. Vodotěsné podstřeší vytvořené vhodnými pojistnými hydroizolacemi sice zvýší finanční náklady při realizaci, ale ušetří mnohem větší náklady spojené s řešením vzniklých situací. Pak se totiž ve většině případů jedná o kompletní demontáž všech střešních vrstev a jejich nahrazení novými.
Čepice pro zlost
Když máte sníh na střeše co nejdéle, pak se vám asi skutečně podařilo váš dům dobře zaizolovat. Při první oblevě ale příroda prověří, jak máte střechu navrženou. Pokud máte dobře vybranou krytinu, pak by měla sněhová masa bez problémů sklouznout dolů přes žlaby. Ty odborníci doporučují na zimu společně s okapy sundat. Sníh ani led je pak nemůže roztrhat. Také může strhnout různé vikýře, antény nebo odvětrání prostupující střechou. Pokud k sesuvu sněhu dojde, je třeba ho mechanicky odstranit a odházet ho co nejdále od objektu, protože se jinak s oblevou vsakuje do podloží a ohrožuje tak svislé stavební konstrukce a základový pás, potažmo základovou desku. Někdy je místo toho řešením systém drenáží a odvodňovacích žlabů, které také dokážou vaši stavbu bránit. Samozřejmostí je také dokonalá izolace základů proti vhlkosti.
Připravte sněholamy
Klouzající sněhovou masu, která hrozí zničit naši střechu, mohou rozdrtit takzvané sněholamy. Ty se většinou skládají z nosných tašek opatřených závěsným hákem, mříží sněholamu a ze spojovacích svorek. Mají za úkol zachytit nebo alespoň rozrazit padající kusy namrzlého sněhu a ledu. Sněholam zásadně neumis?ujeme do první řady u okapu, ale minimálně o řadu výše. Je přitom nutné zajistit dokonale pevné přichycení střešní latě, která sněholam nese, aby váha sněhu nepoškodila skladbu krytiny. Pokud sněholamy umís?ujete jen v části střechy, je nutné v dalších řadách jejich délku z obou stran postupně zkracovat pod úhlem 60 stupňů vzhledem k předchozí řadě, čímž na střeše vznikne optický klín se špičkou směrem vzhůru. Samotné sněholamy ale nic nezmůžou, pokud jim nepomohou protisněhové tašky, šablony a háky, bránící posuvu sněhové masy po ploše střechy. Přitom protisněhová taška se materiálem ani barevností neliší od tašek základních, ale navíc obsahuje pouze téměř neznatelný betonový prstenec na střední vlně, který brání sesuvu i posunům sněhu. Účinnou prevenci proti namrzání a sněhu představují elektrické topné kabely, instalované nejen v okapech, žlabech a na střechách, ale i na schodištích, zkrátka na všech nechráněných plochách. Velmi snadno se přichytí speciální hliníkovou páskou a následně se obalí vrstvou tepelné izolace. Jsou zapojeny na běžnou rozvodnou sí? a jejich činnost je řízena automaticky, podle signálů tepelných a vlhkostních čidel.
Ten sníh musí pryč
Co ale dělat, když stejně jako minulý rok začne padat ve velkém množství mokrý sníh. Kdy si máme plivnout do dlaní nebo objednat firmu, která nám sníh z domu smete? Normové zatížení střechy sněhem záleží na místě výstavby a my ho může odhadnout podle mapy sněhových oblastí. Možná to nevíte, ale naše území je na této mapě rozděleno do pěti oblastí. Přes devadesát procent plochy patří do první až čtvrté oblasti, kde normové zatížení sněhem činí od 50 do 150 kg sněhu na m2 střechy. V páté, nejvyšší oblasti určuje zatížení sněhem příslušný hydrometeorologický ústav. Na internetové adrese www.snihnastrese.cz si můžete samostatně a snadno spočítat, jak je na tom právě ta vaše střecha. Například pokud se nacházíte ve 2. sněhové oblasti s předpokladem, že v místě napadne až 20 cm mokrého sněhu, bude zatížení vaší střechy činit až 60 kg na m2. Podle odpovídající normy by však právě v této oblasti měla střecha vydržet přibližně 70 kg na metr čtvereční. V případě, že vrstva sněhu je vyšší, než odpovídá normovému zatížení, je třeba sníh nechat okamžitě odstranit.
text: Jaroslav Korec
foto: archiv autora