Trávník můžeme pěstovat jen tak pro okrasu, pro příjemnou relaxaci nebo jako prostor pro aktivní odpočinek. Podzimní měsíce umožňují, dokonce vyžadují celý systém zásahů a opatření v péči o trávníky, nebo? je to velmi vhodné období jak pro zakládání trávníků, tak i pro další regenerační opatření. Cílem je nejen zlepšení travního porostu, ale také příprava trávníku na dobré přezimování.
Z hlediska biologie vývoje plevelů je podzim vhodným obdobím pro jejich likvidaci a potlačení. Proto zaplevelené travnaté plochy ošetřujeme běžně dostupnými chemickými přípravky. V případě silně poškozených míst v trávníku je vhodné provést přísev travní směsí použitou při založení trávníku nebo travní směsí OBNOVA. Do konce října ještě můžeme rovněž zakládat nové trávníky s tím, že při rychlém ochlazení budou vzcházet na jaře příštího roku. V návaznosti na klimatické podmínky provedeme v listopadu poslední seč travního porostu, současně odstraníme napadané listí a jiné organické zbytky. V případě výskytu myší, klademe za suchého počasí do nor otrávené nástrahy. Před nástupem zimy je možné na trávník rozprostřít vrstvu vyzrálého kompostu, který přispěje k vyrovnání povrchu a zlepšení výživného stavu.
Připravte si půdu
Základem je dokonalá zahradnická příprava půdy před výsevem osiva. Odstraníme kameny a jiné nežádoucí předměty a pozemek urovnáme tak, abychom mohli následně půdu řádně prokypřit do hloubky 12?15 cm, případně ji můžeme vylehčit středně jemným pískem. Aplikujeme zásobní hnojení fosforem a draslíkem do půdního profilu. V předse?ové přípravě rovněž zapravíme potřebné živiny v dávce 30-50g/m2. Po následném vzejití plevelů provedeme mechanické nebo chemické odplevelení pozemku, které je vhodné při opětovném vzejítí opakovat.
Jak sít trávu
Pokud si nekoupíte již vypěstovaný trávník v rolích u specializované firmy, bude prvním krokem k získání dokonalého trávníku setí. Při zatravňování je důležité důkladně prohlédnout pozemek, který chceme osít a zamyslet se nad tím, k jakému účelu budeme trávník využívat. Podle toho potom vybíráme travní směsi k osevu. Vhodný výběr travní směsi určuje vlastnosti a charakter budoucího trávníku. Proto výběr travní směsi v žádném případě nepodceňujte. Vysévat můžeme od jara až do konce října s přihlédnutím k půdním a klimatickým podmínkám. Osivo vyséváme secím strojkem nebo ručně - na široko. Před výsevem je vhodné osivo travní směsi promíchat a rozdělit na dva stejné díly. První díl osiva vyséváme podélně a druhý díl kolmo na první. Tím docílíme rovnoměrného výsevu. Po výsevu osivo lehce zapravíme hráběmi do hloubky 2-3 mm, povrch půdy utužíme např. zahradním válcem.
Co chtít po travičkáři
V České republice roste v přírodě 186 druhů trav v 64 rodech čeledi lipnicovitých (Poaceae). Z nich pro praktické uplatnění v okrasných trávnících rekreačního typu má význam ani ne deset. Trávníky se vysévají dnes výlučně ve směsích tak, aby se vhodně doplňovaly druhy trsnaté a výběžkaté (převažují). Jednotlivé druhy (dneska častěji odrůdy) jsou namíchány v procentuálním poměru, přičemž se zohledňuje různá velikost semen i předpokládaná klíčivost. Obvykle směsi doma nepřipravujeme. Při nákupech vybíráme výhradně ty, u nichž je uvedeno pro jaký účel jsou určeny, pokud už není na obalu procentuální zastoupení druhů. Pro náš účel by směsi měly obsahovat pro střední půdy kostřavu červenou (Festuca rubra), psineček tenký (Agrostis tenuis); na více namáhaná místa jílek vytrvalý (Lolium perenne), bojínek cibulkatý (Pheum nodosum), na sušší místa kostřavu ovčí (Festuca ovina), do polostínu lipnici hajní (Festuca ovina). Na vyšší spíše luční porosty pak lipnici luční (Poa pratensis) a poháňku hřebenitou (Cynosurus cristatus).Je třeba ještě připomenout, že naše travičkářství neboli výroba travního semene má dlouhou historii a výbornou kvalitu. Naše odrůdy jsou dokonale přizpůsobeny klimatu a dovozy z ciziny jsou poněkud riskantní.
Pozor nevstupovat
Na osetá místa raději nevstupujeme. Sekat začínáme v době, kdy má mladá tráva alespoň 9 cm výšky. Ačkoli se obecně nedoporučuje nově vysetý trávník poprvé sekat běžnou rotační sekačku, při dobrém založení trávníku nemusíme mít důvod k obavám. I když některá stébla sekáním vytrháme, zbylý porost rychle zhoustne a vytvoří nové odnože. V první sezoně se snažíme trávník využívat jen opatrně, protože je ještě citlivý na poškození sešlapováním. Vzešlý trávník je poměrně dobře odolný vůči krátkodobému suchu, chceme-li však udržet jeho svěží barvu, je třeba jej pravidelně zavlažovat.
Vláha je důležitá
Jemně zavlažujeme až do vzejití travních rostlin. Dle zvolené travní směsi osivo vzchází za 20 ? 35 dní. Výsevek travní směsi se pohybuje v rozmezí 10 - 30g na 1 m2 v návaznosti na kvalitě přípravy půdy, druhu travní směsi a technice výsevu. Během vzcházení nově založeného travního porostu je třeba vrchní vrstvu půdy udržovat stále vlhkou až do vzejití travních rostlin. Vytvoří-li se v průběhu vzcházení půdní škraloup, je nutné ho opatrně rozrušit hráběmi nebo rýhovaným válcem.
Při závlaze dbáme na to, abychom vyseté osivo nevyplavili proudem vody, proto používáme zahradní rozstřikovač s jemným rozstřikem.
Prořezat a provzdušnit
Na začátku podzimu je vhodné zopakovat jarní zásahy jako je vertikutace, případně i aerifikace.
Vertikutace je vertikální řez trávníkového drnu. Provádí se speciálními vertikutačními hráběmi, na větších plochách motorovým vertikutátorem. Nože se zařezávají do hloubky 3-5mm kořenové sféry, čistí travní drn od odumřelé travní hmoty a umožňují přístup vody, živin a světla do trávníku. Vyhrabané zbytky hmoty je možno kompostovat. Po tomto zásahu je důležité přihnojení trávníku nejlépe plným kombinovaným hnojivem v případě jeho dobrého stavu nebo u poškozených trávníků přihnojení rychleji rozpustnými dusíkatými hnojivy pro včasnou regeneraci. Aerifikací se rozumí provzdušnění půdy aerifikačními vidlemi nebo aerifikačním válcem. Duté hroty tohoto nářadí pronikají do hloubky 100-120mm, odkud na povrch vynášejí válečky půdy. Vzniklé otvory se zasypávají ostrým křemičitým pískem, čímž dochází k úpravě vzdušných a vodních poměrů v půdě. Provádíme ji v případě silně utuženého travního drnu a půdy nebo při povrchovém přemokření.
Trávník v zimě
Trávníky přezimujeme mírně obrostlé. Stařina, neboli odumřelá travní hmota, musí být před nástupem zimy z trávníků odstraněna, jinak hrozí v průběhu zimy silná infekce houbovými chorobami. Při déletrvajících mrazech bez sněhové pokrývky po trávnících nechodíme ani je jinak nezatěžujeme z důvodu silného poškození travních rostlin. Při oblevě rovněž na travní plochu nevstupujeme, nebo? hrozí vyšlapání nerovností ve změklé půdě.
Pozor na nemoci
Choroby trávníků nám mohou naše úsilí a proto se snažíme jim předcházet. Například plíseň sněžná (Fusarium nivale) se projevuje tak, že travní rostliny odumírají na ploše kruhovitého, elipsovitého či nepravidelného tvaru. Jsou pokryty myceliem bělavé nebo narůžovělé barvy. Choroba se projevuje hlavně po sejítí sněhu. Příčinou je především neodklizená organická hmota, sníh na nezamrzlé zemi, zhutnělý půdní povrch a nadbytek dusíku na podzim. Silnější výskyt je na zastíněných místech. Trávník má nahnědlou nebo hnědou barvu a velmi pomalu regeneruje. S plísní si poradíme tak, že odumřelou hmotu opatrně vyhrabeme a přihnojíme ledkem vápenatým nebo ledkem amonným s vápencem. V případě silného napadení provedeme fungicidní ošetření. Po sejítí sněhu se objevují různě veliké hnědavé skvrny jejichž barva se mění na šedivou až bílou. To má na svědomí paluška travní (Typhula incarnata). Příčinou rozvoje této choroby je dlouhodobě ležící sníh, teploty 0-10 stupňů Celsia a vysoká vzdušná vlhkost. Množství stařiny vytváří rovněž pro rozvoj choroby příznivé mikroklima. Abychom tomu zabránili opatrně vyhrabeme odumřelou hmotu a přihnojíme ledkem vápenatým nebo ledkem amonným s vápencem. V případě silného napadení také provedeme fungicidní ošetření.
Miroslav Kubát