?ivý plot je nejlepším způsobem, jak ohraničit pozemek. Ale nejen to, i uvnitř se jím dají dělit různé části zahrady podle funkcí, aby vznikly přirozené prostory pro odpočinek a další aktivity.
?ivé ploty vytvářejí příjemná zákoutí, chrání nás před větrem, hlukem a prachem a zejména působí dekorativním, relaxačním dojmem. Pokud chceme mít plot stejnoměrný, s ostrými rysy a jasnými hranicemi, rozhodneme se pro stříhaný živý plot. Volně rostoucí plot si většinou nárokuje s přibývajícími léty větší prostor, ale o to méně práce, u stříhaného je tomu naopak. Volný plot lze vytvořit prakticky ze všech okrasných keřů i menších stromků domácího i cizího původu. Záleží pouze na naší fantazii a nárocích jednotlivých druhů, přičemž kombinování vícero rodů a druhů je přirozenější a efektnější. U stříhaných plotů je volba vhodných druhů poněkud omezenější, ale při dodržení určitých zásad lze stříhat velké množství dřevin. Stříhaný živý plot zvolíme především tam, kde není místa nazbyt. Tím, že plot budeme každoročně tvarovat, nemusíme mít strach, že nám ?přeroste přes hlavu?. Ne každá rostlina je vhodná pro stříhaný živý plot. Rostliny musí po seříznutí bez problémů obrůstat novými výhony, ale růst by neměl být příliš rychlý, abychom plot nemuseli stále stříhat. Proto si stříhané ploty dále rozdělíme podle toho, jsou-li z listnatých opadavých nebo stálezelených anebo jehličnatých dřevin.
Opadavé či nikoliv
Každá skupina se hodí pro jiné účely: pro naše klimatické poměry jsou domácí opadavé listnáče nejméně problematické a většinou i nejlevnější, rostou rychle a jsou odolné. Mezi nejlepší patří habr (Carpinus betulus). Habr ve volné přírodě roste jako velký keř až středně vzrostlý strom. Vyznačuje se mimořádnou regenerační schopností, ze spících pupenů se můžou tvořit nové výhony i na velmi silných větvích. Proto habry obvykle dobře snáší i radikální seříznutí. V době rašení je mimořádně dekorativní, nebo? jeho mladé výhony jsou krásně svěže zelené. Listy na podzim z velké části zaschnou na větvích, zhnědnou a opadávají až při rašení následující jaro. Habrové živé ploty je možné udržet i ve velikosti kolem 50 cm, ale dají se při ?troše? trpělivosti dopěstovat i do velikosti kolem 5 metrů. Na jeden běžný metr se vysazuje 3 ? 6 rostlin v závislosti na aktuální velikosti rostliny a na stupni naléhavosti, jak rychle očekáváme reprezentativní vzhled živého plotu. Habr vyžaduje půdu dobře propustnou, neutrální až vápenitou. Poměrně dobře se přizpůsobí i životu v kamenité půdě na sušším stanovišti.
Cena za plot
Další vhodné rostli do živého plotu jsou buk (Fagus sylvatica: 1 - 8 m), ptačí zob (Ligustrum ?Atrovirens?: 0,5 - 2,5 m), javor polní (Acer campestre: 1 - 4 m), dřín (Cornus mas: 0,5 - 3 m) apod. Další podskupinu tvoří kvetoucí keře, které se hluboce netvarují, ale v předjaří jen lehce zastříhnou. Nejlepší jsou 0,5 - 1 m vysoké druhy mochny (Potentilla fruticosa) a tavolníku (Spiraea japonica). Stálezelené listnáče mají jen okrajový význam, ale za určitých podmínek jsou velmi pěkné: zimostráz (Buxus sempervirens), hlohyně (Pyracantha coccinea), popřípadě bobkovišeň (Prunus laurocerasus). Z jehličnatých druhů je třeba především jmenovat domácí tis (Taxus baccata: 0,5 - 4 m), který má mnoho vynikajících vlastností a kvalitativně stojí na samém vrcholu. Nevýhodou je pomalý růst a vysoké ceny. Levnější a rychlejší alternativou je túje neboli zerav (Thuja occidentalis), kdy u sloupovitých kultivarů je střih minimální. ?ivý plot z tújí vytvoříme nejčastěji z dvou až tříletých sazenic. Podle velikosti koupených rostlin je lze vysazovat buď přímo na místo, kde bude živý plot, nebo je lze vysadit do záhonu a nechat dorůst. V případě vysazování přímo do živého plotu by měly být rostliny od sebe vzdáleny 40 až 50 centimetrů, při dopěstování v záhoně je optimální vzdálenost zhruba 20 centimetrů. Nejčastěji se setkáme se sazenicemi vysokými 10 až 40 centimetrů. Vzrostlejší rostliny jsou samozřejmě mnohem odolnější a dříve se dočkáme požadované výšky a hustoty plotu. Jsou ale také mnohem dražší. Zatímco cena deseticentimetrové rostlinky se pohybuje kolem 10 korun, cena té čtyřiceticentimetrové kolem 70 korun. Ve vhodných polohách jsou dobré i cypřišky (Chamaecyparis lawsoniana) a smrky (Picea abies nebo P. omorica).
Listnáči bodují
Ploty z jehličnanů mají u nás historicky silnější pozici, ale poslední dobou i listnaté, na podzim opadavé živé ploty nabývají na významu. Je to ze všech ohledů velmi dobrá zpráva, nebo? právě listnatým živým plotům náleží některé vlastnosti, které jsou pro provoz a život zahrady velmi důležité. Z estetického hlediska je to třeba střídání barev, změny efektů (rašení, kvetení, plody, podzimní barva). Z praktického hlediska je u opadavých listnáčů cenné třeba pravidelné obnovování listů. Zhnědlé a uschlé větvičky jehličnanů se k životu vrací velmi těžko nebo vůbec, ale regenerace po značném poškození listů škůdci nebo třeba krupobitím trvá poměrně krátkou dobu, nejpozději v jarním období narostou listy nové a plně funkční. Další výhodou zejména vysokých živých plotů z opadavých listnáčů je způsob a doba stínění. V letních dnech dávají tyto rostliny poměrně hustý stín, v zimě naopak. Když jsou sporé sluneční paprsky spíše vzácné, dovolují slunci alespoň skromný pobyt na zahradě.
Kdo seje buky
Samotnou výsadbu můžeme provést dvěma způsoby. Rostliny můžeme vysazovat tradičním způsobem do jamek, ale mnohem účinnější, i když pracovně náročnější je provést výsadbu do předem připravených rýh. Do těchto rigolů ještě před výsadbou přimícháme dobrou kompostovou půdu nebo zahradnický substrát. Ideální je na místě budoucího plotu vyhloubit příkop 50 x 50 cm. Vyrytou zeminu prokypříme a smícháme s dobře rozloženým kompostem nebo chlévskou mrvou, přidáme plné hnojivo s dlouhodobým účinkem a touto směsí příkop opět zasypeme. Za pár týdnů zemina dostatečně slehne a bude připravena pro výsadbu. Po výsadbě listnáče (buk až v dalších letech) zakrátíme o třetinu až polovinu a řádně zavlažíme. V dalších letech dbáme zkracováním konců větviček o řádné rozkošatění až do konečné velikosti.Velmi prospěšné je přidat do pěstebního substrátu některé z pomalu rozpustných zásobních hnojiv, které v začátku růstu zásobují rostliny nezbytnými živinami. Do živého plotu kupujte jen kvalitní sazenice. Rostlinami předpěstovanými v kontejnerech méně riskujete poškození kořenové soustavy při výsadbě.
Teprve začátek
Výsadbou však všechno snažení teprve začíná. Klíč k úspěchu se jmenuje intenzivní péče. Nejsložitější otázkou bývá řez. Protože při práci snadno ztratíte přehled o tvaru a výšce plotu, je lepší si pro orientaci předem natáhnout provázek nebo postavit konstrukci z latí. Ideální tvar živého plotu má dole širší základnu a nahoru se zužuje. Zajiš?uje tak rychlý odtok vody z vrcholové části plotu a dolní větve mají navíc zajištěný dostatečný přísun světla. V posledních letech se mimo jiné díky ručním elektrickým lištám nesmírně ulehčilo a zrychlilo stříhání živých plotů, což jistě ulehčí i vaše rozhodování o vlastním živém plotu. Pokud si ho pořídíte, určitě nebudete litovat a brzy oceníte i všechny přednosti z toho plynoucí.
Čarování s nůžkami
Obecně existují dva nejvhodnější termíny: předjaří (březen - před rašením) a pozdní léto (srpen - po hlavním růstu). Listnaté druhy je nejlépe stříhat v obou termínech, v březnu hlouběji na požadovanou velikost, v létě jen lehce zkrátit letorosty. Jehličnaté dřeviny stačí řezat jen v předjaří před rašením a kromě tisu se vyhýbáme hlubokému zásahu do staršího dřeva (především například u smrků), nebo? schopnost regenerace z těchto částí je oproti listnáčům a tisu mnohem menší. Kvůli dobrému osvětlení ve spodní části je u většiny vhodný konický tvar plotu.Tvarované živé ploty vyžadují pravidelné a poměrně časté stříhání. To podporuje nové rašení a pravidelné zahuš?ování rostlin. Tento koloběh však vyžaduje i intenzivní hnojení, které jedině umožní bohatý a zdravý růst. Mnoho lidí se diví, že péče o živý listnatý i jehličnatý plot neznamená jen pravidelný zástřih, ale hlavně pravidelné jarní mulčování a přihnojování. Nůžky ve správných rukou a pravidelný přísun živin, to jsou dvě základní cesty jak dosáhnout krásně hustého a traktivně vyhlížejícího živého plotu. Není to ale všechno tak složité, jak se to možná na první pohled může zdát.
Vladimír Iliev