Stále častěji se v dnešních kuchyních setkáváme nejen s keramickými obklady, ale také dlažbou.
Je vyzkoušená během tisíciletí. Materiál je to vskutku trvanlivý ? keramické obklady jsou pevné, variabilní, snadno se čistí a působí příjemným dojmem nejen na pohled.
Tento prastarý stavební materiál se dnes vyrábí pomocí nejmodernější techniky. (Výchozími materiály jsou jílovitá hlína, křemen, živec a vápenec nebo šamot.)
Keramické obklady a dlažby mohou být pórovinové, kameninové glazované a kameninové neglazované. Jednotlivé skupiny se od sebe liší fyzikálními vlastnostmi, a tím i způsobem použití.
Trojí ?keramika?
Pórovinové dlaždice dobře absorbují vodu a mají tvrdou povrchovou glazuru, odolnou při přímém působení čisticích prostředků, některých slabších kyselin, louhů a ultrafialovému záření.
Glazované kameninové dlaždice odpuzují vodu a jsou odolné vůči mechanickým a chemickým vlivům, takže mohou být používány v interiéru i pod širým nebem. Glazura usnadňuje čištění, snižuje však odolnost proti otěru povrchu. Proto jsou glazované dlaždice vhodné pro obkládání stěn a pro pokládání na podlahu pouze s malým až středním mechanickým namáháním (ložnice, obývací pokoje, koupelny).
Neglazované kameninové dlaždice jsou mimořádně odolné vůči mechanickému namáhání. Povrchové plochy mohou být hladké a rovné, hrubě, nebo jemně strukturované, opatřené protiskluzovým drsným profilem, nebo broušené a leštěné. (Neglazovaná kamenina se hodí k obkládání stěn i krytí podlahy v obytných prostorách i pro venkovní účely.)
Tvarové variace
V současné době existují obklady a dlažby nejrozmanitějších rozměrů a tvarů ? čtvercové, obdélníkové, šestistranné či osmistranné, trojúhelníkové, kosoúhlé i kruhové... Výrobci většinou nabízejí ucelené kolekce (obklad/dlažba) s výběrem z několika formátů, doplněných podle typu listelami, lemovacími dlaždicemi, sokly, lištami, tvarovkami, schodovkami nebo samostatnými dlaždicemi s dekorem.
Mozaikové obklady už si také vydobyly své místo v kuchyni. Jsou z různých materiálů ? keramické, z glazované terakoty, mramoru, skleněné. Také rozměry a design jsou velmi rozmanité.
Co rozhoduje
Důležité je vědět, jak dlaždice ovlivňují místnost. O konečném dojmu rozhodují barva, dekor, struktura povrchu, formát, způsob pokládky a spáry.
Světlé barvy dodávají místnosti větší, odlehčený vzhled, barvy méně jasné místnost vizuálně zmenšují. Sokly, lišty nebo dekorační listely tmavých barev tento dojem ještě umocňují.
Výběr z řady formátů umožňuje jejich vzájemnou kombinaci a dlažbu lze také uspořádat směrově neutrálně nebo určitým směrem. (Například obdélníkové dlaždice určují směr svou delší stranou, čtvercové působí směrově neutrálně.) Spáry tento dojem buď zesilují, nebo zeslabují.
Voda a vlhkost
Dlažby a obklady jsou samy o sobě vodovzdorné, ovšem vyvozovat z toho, že jimi položené plochy jsou vodotěsné, je mylné. Jsou více či méně nasákavé. A nesmíme zapomínat, že spáry vodotěsné nejsou, (ani když se používá vodotěsná spárovací malta); i problém vlhkosti je řešitelný dostatečnou vodotěsnou izolací ? pružnými lepidly, tekutými těsnícími fóliemi, emulzemi, impregnací.
Čistota
Nejvhodnějším prostředkem pro údržbu dlažby je teplá voda se saponátem a savý hadr či houbička. Při údržbě se vyhýbáme kyselinám a velmi silným čisticím prostředkům (dlaždice jim sice odolají, některé druhy spár však nikoli). Budete to mít snazší, když před vlastním mytím dlažbu zametete nebo vysajete. Při mechanickém čištění je nutné vyloučit silné abrazivní prostředky (drátěnky a písky), které jsou nebezpečné zejména pro leštěnou dlažbu.
Znečištěná hmota ve spárách se také většinou nemusí vyměňovat. Lze ji jemně očistit kartáčkem, (nejlépe starým kartáčkem na zuby) a teplou vodou s rozpuštěným mycím prostředkem.
Tak a? se vám pěkně šlape!
text ? Jaromíra Sitařová
foto ? archiv Rako, CHKZ, HOB,
Keratrade (Ceramiche Ricchetti)