Dost pravdy je na tvrzení, že střecha dělá dům. Zásadní otázkou je ale výběr vhodné střešní krytiny. Ne každá se pro váš dům hodí a pro laika může být takový výběr ?dost tvrdý chlebíček?.
Dobrá střešní krytina musí být především kvalitní, tedy funkční, s dlouhou životností a odolností vůči přírodním vlivům. Každému je také jasné, že jiná střešní krytina se hodí na šikmé střechy a jiná na střechy ploché. Svou roli také hraje statika budovy, a to zejména v případě, kdy má být nová krytina těžší než původní. Pokud jste například měli původní cihlovou střechu a chcete na novou použít betonové tašky, je dobré vyhledat statika a prokonzultovat tuto otázku s ním. Posuzuje se zejména stav pozednice, vaznic a krovů.
Dále je při výběru střešní krytiny dobré brát v úvahu oblast, kde se objekt nachází. V horských oblastech, kde je střecha vystavena silným povětrnostním vlivům a sněhovým kalamitám, se používají krytiny s nízkou nasákavostí a silnou odolností. V místech, kde je dům v blízkosti stromů nebo louky a hrozí mechovatění a usazování nečistot, je dobré použít krytinu s hladkým povrchem. V případě, že v budoucnu uvažujete o půdní vestavbě, nesmíte zapomenout na kvalitní hydroizolaci, která se pokládá zároveň krytinou. Pozdější instalace hydroizolační folie je pracnější i finančně náročnější.
Hliněná klasika
Nejdelší tradici u nás mají pálené tašky, které se vyrábějí z výhradně přírodních materiálů, tedy hlíny, jílů a vody za působení ohně. Neobsahují žádné škodliviny či přísady. Při výrobě se používají ekologické postupy (včetně paliv), které neškodí ovzduší. Pálený střep má vysoký tepelný odpor, vynikající akumulační vlastnosti a příznivý součinitel prostupu vodních par - taška tzv. ?dýchá?. Proto při použití na střeše vytváří příjemné mikroklima bez tvorby plísní a mikrobů, zvláště při současném využívání podkroví.
Tvárnost hlíny umožňuje vyrábět velmi širokou různorodou škálu modelů různých tvarů a ozdobných doplňků, kterými je možné vytvořit z každé střechy jedinečný originál. Přímo výpalem hlíny se získává přírodní cihlová červeň, která není (na rozdíl od jiných druhů výrobků) ničím přibarvována - tzv. režná taška. Nanášením jílových kalů s různým obsahem kysličníků kovů a křemičitých přísad na vysušenou tašku a následným výpalem vzniká široká škála barevných možností - engob a glazur. Toto zušlechtění povrchu přírodní cestou (natavení přírodních materiálů na cihelný střep) je staletími prověřené. Barvy jsou neměnné, trvalé a dlouhodobě odolávají působení přírodních vlivů. Díky tomu se dá architektonicky sladit každá střecha s daným prostředím.
Levní potomci pálené krytiny
Velmi často používané jsou tašky posuvné s dvojitým drážkováním z boku a vodní drážkou v horní části. Tyto tašky jsou de facto přímými ?potomky? nejstarších střešních tašek a vyrábějí se sice v pozměněné formě, nicméně dodnes. Hodí se i do extrémních klimatických podmínek s velkými teplotními výkyvy. Především pro rekonstrukce historických objektů je určena prejzová krytina. Ta se skládá ze dvou částí, spodního háku (korýtka) a vrchní prejzy (kůrka). Tato krytina se klade do malty, je velmi těžká a samotná pokládka je poměrně pracná a časově náročná. Rozměry střešních tašek se v závislosti na typu pohybují v rozmezí 180-250 x 380-460 mm, 1 m2 obsahuje asi 15 kusů tašek (respektive cca 38 kusů v případě bobrovek) a váží přibližně 30-50 kg. Za bezpečný sklon tašky se považuje sklon střechy od 25 stupňů podle druhu tašky u prejzové krytiny u bobrovek je to asi 40 stupňů. ?ivotnost krytiny je pak 70-100 let. Stavební systémy obsahují i velmi důležité doplňkové prvky jako jsou ukončovací tašky, hřebenáče, půlhřebenáče, prostupové tašky, odvětrávací tašky a podobně. Hlavní nevýhodou pálené krytiny je její cena (250-500 Kč za metr čtvereční, prejzová krytina až 1000-1200 Kč), poměrně vysoká hmotnost a oproti betonovým taškách menší rozměry prvků, čímž se prodlužuje doba nutná k položení. Taška z pálené hlíny, jejíž povrch je glazurovaný, váži o něco méně než betonová taška (3 kg), na 1 m2 je třeba přibližně 14 kusů, takže výsledná hmotnost na metr čtvereční není moc rozdílná.
Betonová krytina
Tradiční pálené krytině vyrostl v posledních letech silný konkurent v podobě betonové tašky. Materiál a barva ovšem nejsou jedinými aspekty rozhodujícími o výběru vhodné krytiny. Kámen byl již od pradávna důležitým a pevným stavebním prvkem, který vydrží několik desetiletí. Je odolný vůči povětrnostním vlivům, které neovlivní jeho optickou atraktivitu. První automatická linka na výrobu střešních tašek byla uvedena do provozu v Anglii v polovině 30. let 20. století. Při první výrobě betonových tašek se poprvé pozitivně projevila nízká energetická náročnost výroby, protože beton může na vzduchu ztvrdnout ?sám od sebe?. Betonová střešní krytina je velmi oblíbená zejména pro svou cenovou dostupnost. Na trhu se většinou prodávají čtyři základní barevné odstíny ? cihlová, višňová nebo červenohnědá, tmavohnědá a černá. Betonová taška je většinou opatřena dvojitým (v poslední době pětivrstvým) akrylátovým nástřikem. Narozdíl od pálených tašek ale časem vlivem počasí může dojít ke změně barvy střešní krytiny. Zajímavé je, že betonovou taškou je například i bobrovka, jejíž hmotnost je nižší (2,5 kg), ale na 1 m2 jej jich potřeba asi 35. Soudobá betonová krytina vykazuje především velkou pevnost a odolnost proti mechanickému poškození včetně krupobití, stálost tvaru, mrazuvzdornost, takže je vhodná do všech klimatických oblastí. Také cena je poměrně příznivá, 250-350 Kč/m2, bobrovky cca 500 Kč/m2. Hlavní nevýhodou je pak zmiňovaná barevná nestálost a v některých případech vysoká hmotnost prvků.
Standardní betonová taška má rozměry 420x330 mm, hmotnost jedné tašky je cca 4,5 kg a na 1 m2 je třeba 10 kusů tašek. Existují ale i tašky velkoformátové s rozměry 480x365 mm, kterých je třeba jen průměrně 7,5 kusu na metr čtvereční. To je také jedna z hlavních výhod oproti pálené střešní krytině, větší stavební kusy snižují pracnost při pokládce a šetří čas. Tašky se ukládají volně na latě, přičemž za bezpečný sklon střechy se u velkoformátových tašek považuje již 12 stupňů, u klasických tašek pak minimálně 16, lépe 20 stupňů.
Ta taška mě přežije
?ivotnost tašek je odhadována asi na 100 let, přičemž výrobci poskytují záruku 15, ale častěji až 30 let. Mezi nejoblíbenější patří taška alpská se symetrickým středním obloukem, moravská taška s asymetrickou vlnou nebo masivnější taška římská. Kromě toho lze také pořídit v betonovém provedení bobrovku (v tomto profilu je ovšem betonová krytina nejtěžší ze střešních krytin vůbec). ?havou novinkou na našem trhu je betonová taška s rovným hladkým povrchem. Její uvedení na trh přivítali hlavně projektanti, nebo? se musí často podřizovat územnímu regulativu a navrhovat šikmé střechy a klasické ?vlnkované? střešní tašky nekorespondují s jednoduchým vzhledem moderních staveb. Naproti tomu zmiňovaná novinka svojí hladkou linií jen podtrhuje prvky moderní architektury a bude určitě zajímavé sledovat, jak se na trhu prosadí a zda zláká stavebníky od tradičních tvarů střešních tašek. Obdobně jako u systému pálených tašek je možno dokoupit zvláštní tašky pro řešení úžlabí, okrajů, hřebene a dalších detailů. Výrobci a prodejci jak pálených, tak betonových tašek navíc poskytují podklady pro projektování, kde stavebník nalezne přesné návody na rozvržení latí, stanovení potřebných doplňkových opatření, propočet jednotlivých prvků střešního systému. Realizace střešního pláště by však měla být úkolem pro odbornou realizační firmu, berme tedy tento údaj čistě jako informační. Čáru přes rozpočet (lépe řečeno přes projekt) nám může udělat nízká únosnost krovu či celé stavební konstrukce a v neposlední řadě také stavební úřad.
Na sklonu a těsnosti záleží
A? už se rozhodneme pro střechu z pálených nebo betonových tašek, je nutné vybírat jednotlivé prvky střešní krytiny z jednoho stavebního systému, protože jedině tak může vzniknout kvalitní a komplexní zastřešení objektu. Výběr jednotlivých typů střešních tašek určuje podklad, na který jsou tašky kladeny, hovoříme o těsném a vodotěsném podstřeší. Čím je střešní konstrukce těsnější, tím menší je nutný minimální sklon střechy pro umístění střešních tašek. Určitá opatření ale platí i v opačném případě. U zvláš? velkých sklonů střechy, okolo 60 stupňů a více, se například betonové tašky připevňují příchytkami a vruty. Takové konstrukční detaily jsou ale spíše prací projektanta a později pro realizační firmu, na stavebníkovi je hlavně výběr materiálu a barvy.
Návrat do přírody
Přírodní břidlice byla pro své jedinečné vlastnosti po celá minulá staletí používána jako klasická střešní krytina, díky které střechy hradů, klášterů i měš?anských domů získávaly kromě mimořádné trvanlivosti i neopakovatelně jedinečný vzhled. Kvalitní přírodní břidlice umožňuje svými vynikajícími fyzikálními a chemickými vlastnosti a nepřebernou škálou barevných odstínů i reliéfu štěpných ploch vytvořit pokaždé nové a přesto tradiční začlenění stavby do okolní krajiny. Břidlice je dovážena ze španělských dolů, tamní břidlice patří mezi nejkvalitnější. Dodává se v metrových šířkách a až šestimetrových délkách, což usnadňuje a urychluje pokládku.
Věčný a vděčný eternit
Vláknocement je ideálním stavebním materiálem pro ochranu vnějšího pláště budov podle vynálezu z roku 1900 Ludwika Hatscheka, rodáka z Olomouce. Vláknocementová krytina je z hlediska materiálu obdobou azbestocementové krytiny známé pod názvem ?eternit?. Vyniká zejména nízkou hmotností, odolností povětrnostním podmínkám a vysokou variabilitou rozměrů, barev a povrchových úprav.
Na tradici klasického šindele navazuje moderní střešní krytina zvaná asfaltový šindel. Je oblíbený pro svou variabilitu a celkový vzhled. Oproti klasické tašce je lehčí, natlouká se ovšem na zadeskovanou střechu, a tak je rozdíl v hmotnosti minimální.
Střecha lehká jako plech
Plechové střešní krytiny se díky své nízké hmotnosti používají právě u budov, kde statika nedovolí např. betonovou tašku. Plechová střešní krytina je vyrobena z pozinkované oceli s povrchovou úpravou polyesterem nebo plastisolem a svým vzhledem imituje klasickou tašku. Aby mohla správně fungovat, je třeba zajistit správnou funkci střešní skladby.
Plechové taškové tabule jsou celistvé, přináší to mnoho výhod, ale na druhou stranu jsou obtížněji prostupné vodním parám z prostor pod střechou. Proto by použití správné difuzní fólie pod plechovou krytinou mělo být pravidlem.
Dalším předpokladem pro správné fungování střechy je větrání prostor pod krytinou. Nasávání vzduchu se doporučuje provést okapovou hranou a odtah par umožnit větraným hřebenem střechy. Pokud je plocha střechy rozsáhlá a není jisté, zda ji bude možno dostatečně větrat pouze hřebenem a okapem, je na místě použití prvků větrání v ploše krytiny.
Zdeněk Lodyha