Zahrady jsou plnohodnotnou součástí domu. S trendem ?zobytňování? zejména jeho přilehlých ploch úzce souvisí vybudování zpevněných ploch a cest, které tvoří funkční páteř zahrady. Navazují na komunikační osy vycházející z obydlí a postupně se rozvětvují k jednotlivým místům našeho zájmu.
Dlažební materiály nejen cesty a plochy zpevňují, ale rovněž dotvářejí rámec zahrady a opticky dokreslují její jednotlivé kompozice a detaily. Proto při rozhodování, který materiál použít, je nutno zvážit i v jaké míře. Velká zadlážděná plocha většinou vzhled okolí rodinného domu zhutňuje a dodává mu masivní, betonovou tvář.
Tvarovky, kam se podíváš
Zámková dlažba, zejména z tvarovek na bázi betonu a umělého pískovce, se v posledních letech stává velkým hitem. Plně nahradí přírodní kámen, je cenově dostupná pro každého a díky své variabilitě umožňuje stavět rychle a jednoduše. Dalším neméně důležitý aspektem, který podpoří pěkný vzhled a funkčnost dlážděného povrchu, je dodržení správného způsobu pokládky.
Kvalita ?visí? na podkladu
Podle toho, jak dlažbu položíme, takový bude výsledný efekt, nebo? dlažbu nedělá jen dlažba. Je třeba postupovat podle platných a osvědčených zásad, k nimž patří především dokonalá příprava plochy, na kterou chceme dlažbu položit. Sebekvalitnější dlažba nemůže suplovat jakékoliv nedostatky a nekvalitu v podkladních vrstvách. Největší důraz je proto kladen na technologicky správné a kvalitní hutnění podkladních vrstev po jednotlivých vrstvách, případně po jejich částech o tlouš?ce 10 až 15 mm. Předejdeme tak nebezpečí propadání dlažby v pozdější době. Podkladní vrstvy hutníme ve spádu budoucí zpevněné plochy.
Aby se dlažba neuštípla
Dlažbu pokládáme vždy směrem proti spádu dlážděné plochy. Přísun kamenů
a jejich pokládka se provádí z již položené dlažby. Vždy je nutno dbát na rovinatost spár. Mezi jednotlivými kameny je nutno podle normy zachovat spáry minimálně 3 až 5 mm široké. Následným dostatečným zapískováním se eliminuje možnost poškození dlažby během dvojího hutnění dlážděné plochy, kterým se dlažební kameny zpevní a srovnají do roviny. Pokud spáry nedostatečně zasypeme pískem, jednotlivé kameny se uvolňují a pohybem může dojít k vyštípnutí hmoty v jejich horní části.
Aby se dlažba nešpinila
Jestliže u cest z betonových výrobků dojde ke špinění a změnám barevného odstínu, pak je třeba zdůraznit, že beton není glazovanou hmotou a má vždy určitou (i když malou) nasákavost. Je proto velmi důležité minimalizovat vtékání deš?ové vody s prachovými mikročásticemi z okolí na jejich povrch, což se nejčastěji stává u dlážděných ploch bez obrubníků s povrchem v úrovni a nebo pod úrovní okolního terénu. Při dešti pak voda zanáší jemné jílové částice z okolí na povrch dlaždic a ty vnikají do povrchu betonu. Takto ušpiněné dlaždice lze očistit tlakovou vodou, ale ušpinění se po krátké době opět opakuje. Mnoho uživatelů dlaždic se mylně domnívá, že ušpinění dlaždic pochází z hmoty betonu, ovšem to je technicky naprosto nesmyslné, protože z hmoty betonu se nemohou dostat na povrch dlaždic žádné pevné částice. Na povrch betonu se může dostat pouze roztok solí, které jsou ve vodě rozpustné.
Aby dlažba nevykvetla
Dalším častým důvodem změny odstínu dlaždic je nepřetržitá tvorba vápenných výkvětů, které na povrchu tvoří šedobílý povlak. Ve většině případů je příčinou nepropustný podklad, například betonová deska, který nepropouští vodu a je příčinou hromadění vody v loži betonových dlaždic. Aby se vápenné výkvěty netvořily, je nutno spodní stavbu dodatečně vyspádovat.Tato oprava ale v podstatě reprezentuje kompletní přestavbu celého dlážděného povrchu. Pouhá výměna dlaždic v tomto případě není schopna situaci vyřešit. Jediným částečným řešením je použití dlažby s impregnovaným povrchem speciálními polymery.
Nepropustnou podkladovou vrstvu pod betonovou dlažbu se v zahradě neporučuje používat, nebo? téměř vždy přináší určitá rizika poruch, a pokud ano, pak pouze s náležitým sklonem a s dostatečným odvodněním v nejnižším místě. Doporučuje se použití propustných vrstev ze zhutněného stěrku nebo štěrkopísku, které mají dostatečnou únosnost, přitom dlažba zůstává v suchu.
Klinkery
? návrat do starých časů
Návratem do starých času jsou tradiční klinkery, což jsou mrazuvzdorné cihly ? zvonivky. Svým vzhledem oživí každou zahradu a výrazně se podílí na vytvoření příjemné atmosféry. Sestavy malých plošek cihel vnášejí do zahrady výraznou strukturu a vzorování. Zahradní prostor výrazně doplňují, aniž by nepříjemně opticky vystupovali a potlačovali účinek okolních výsadeb. Klinery v tradiční červené, ale v mnoha nových barevných variantách jsou dnes na trhu pod názvem Terca a Klinker (vyrábí Wienerberger cihlářský průmysl). Jedná se o ekologicky nezávadnou, pevnou, kyselinovzdornou cihelnou dlažbu, která dobře odolává povětrnostním vlivům a je nenáročná na údržbu.
Oba typy dlažby se vypalují se ze speciální hlíny při vysoké teplotě asi 1100°C až do bodu slinutí. Rozmanitost v barevných odstínech a zabarvení vzniká vyhořením materiálů obsažených v hlíně, což dlažbě dodává přirozený, patinovaný vzhled. Na větší plochy se doporučuje používat materiál z více palet najednou, čímž se zaručí rovnoměrný barevný vzhled a předejde se tak vzniku nežádoucích barevných rozhraní mezi možnými odstíny stejné barvy.
Dlažbou lze dotvářet plochy jak v exteriéru, tak v interiéru. Nabízí zajímavé možnosti při ztvárnění zahrad, cihelné dlažba v kombinaci s jinými materiály umožňuje opticky oddělovat jednotlivé plochy a vytvářet tak zajímavé vizuální efekty. Přirozené barvy dlažeb mohou zároveň harmonicky dotvářet vzhled stavby s plochami zeleně.
Klinkery ? zahradní, nebo zátěžové?
Keramická dlažba Klinker se vyrábí ve dvou základních provedeních.
Zahradní dlažba o rozměrech 140 x 260 x 50 mm je určena pro plochy zatěžované pouze příležitostně, jako jsou příjezdy ke garážím, terasy, atria, zahradní cesty, schodiště apod. S ohledem na rozměry se zahradní dlažba klade především v běhounové vazbě.
Dlažba zátěžová (120 x 245 x 65 mm) je ideální pro vydláždění všech druhů ploch náměstí, návsi, pěší zóny, opěrné zídky apod. Podle způsobu použití a nároků na užitné vlastnosti dlažby je možné volit mezi hladkým a drsným povrchem.Oba druhy Klinkerů jsou dodávány ve třech odstínech červené barvy - světlé, tmavé a melír. Cena za metr čtvereční dlažby Klinker zahradní se pohybuje od 754 do 952 korun, metr čtvereční Klinker dlažby zátěžové vyjde na 928 až 1235 Kč.
Terca - barevná a stylová
Keramické dlažby Terca nabízejí oproti Klinkerům pestřejší škálu barevných tónů, naturální podobu a nové formáty. Co do barevnosti lze Tercu pořídit v tónech od červenohnědé až po žlutou a okrovou. Její rustikální design a ruční způsob výroby ji předurčují především k dokomponování ploch sousedících s domy s lícovým zdivem stejného designu. Tercu však lze využít i v interiérech.
Dlažby se vyrábějí pouze s drsným povrchem a doporučuje se je pokládat se spárami většími než 5 mm. Kromě klasického obdélníkového formátu (206 x 99 x 50 mm) se nabízí ve velmi atraktivních čtvercových velikostech 110 x 110 x 58 mm, 100 x 100 x 55 mm a 200 x 200 x 55 mm, což umožňuje zajímavější možnosti vyskládání.
Cena těchto dlažeb se pohybuje od 960 korun do 1152 Kč za metr čtvereční.
Dlažby se ukládají do pískového či maltového lože, u venkovních ploch se upřednostňuje spíše pískový podklad. Pro zaručený vzhled a kvalitní výsledek je nutné používat výhradně písky, případně malty bez vápenných a jiných výkvětotvorných příměsí. Tercu i Klinkery lze pro vytvoření oblouků či atypických způsobů vyskládání také řezat, takže fantazii a vlastním nápadům se meze nekladou.
Text: hel
Foto: BayWa, Hagemeister, Line-Exclusive