Norské rodinné domy Borovice a smrk s hustými letokruhy, těžené v norských pomalu rostoucích lesích, jsou výtečným stavebním materiálem s výbor-nými tepelnými vlastnosti a stavby z nich postavené spolehlivě odolávají prudkým teplotním výkyvům a nepřízni počasí.
Konstrukce norského dřevěného domu není stavěna jako akumulační ? dům se sice velmi rychle vyhřeje, ale také poměrně rychle chladne. Proto veškeré příslušenství v domě i v jeho okolí musí být přísně funkční a účelné. Průměrná čtyřčlenná rodina staví dům o velikosti okolo 120 m2 zastavěné plochy na pozemku do 800 m2. Není to jen proto, že stavba domu a pořízení parcely jsou nákladná záležitost, na kterou si Norové sjednávají většinou hypotéky, ale je to i tím, že jsou povahově skromní a také nemají ve zvyku dávat najevo stav svého konta prostřednictvím hmotných statků. I velmi dobře situovaní lidé v Norsku bydlí v domech, které se nijak výrazně neodlišují svou velikostí a vzhledem od běžné výstavby. Zato najdete řadu příkladů, jak se při stavbě domu zachází s přírodními materiály a s okolím staveniště. Tady se stavebník ani architekt nerozpakují dát na odiv, čím je matička příroda obdařila právě v místě stavby. Když například bagr při hloubení základů narazí na obrovský balvan, je očištěn, náležitě ošetřen a s velkým respektem zakomponován do stavby domu.
Barevný dům ? bytelná konstrukce
Vzhledem k častým prudkým poryvům větru musí být konstrukce stavby natolik pevná, aby dům nejen vydržel, nevrzal, ale ani jím neprotahovalo. Na základovou armovanou betonovou desku se upevní kovové úchyty, do kterých se zakotví borovicové nebo smrkové trámy o profilu zhruba 15 × 15 cm, ošetřené speciální tepelnou a tlakovou penetrací proti vlhkosti, plísním a drobným škůdcům. Po postavení dřevěného skeletu ? kostry domu, se do stěnového rastru ze svislých prken (á 50 cm), opatřených z jedné strany parozábranou, vtlačí balíky s izolační sklovitou nebo křemičitou vatou. Majitel domu si pak sám rozhodne, zda bude uvnitř domu vonět dřevo z palubek, nebo dá přednost sádrokartonovým deskám na stěnové opláštění. Zvnějšku je typický norský dům pobit vodorovnými prkny o tlouš?ce 15 mm a šířce 150 mm, která se překrývají, a protože jsou hoblována jen velmi nahrubo, vytvářejí na fasádě pohledově zajímavý plastický stínový efekt. Důvod pro hrubý povrch prken je ale jiný ? norsky praktický a účelný ? takové ?primitivně? opracované prkno má delší životnost a snáze se zbavuje vody. Pokud jde o izolace, musí být kvalitní a spolehlivá, proto jsou norské dřevěné domy stavěny tak, aby strop i střecha byly opatřeny masivní izolací o tlouš?ce minimálně 30 cm.
Okna z borovicového dřeva jsou opatřena trojskly a kromě mikroventilace nabízejí mnoho způsobů otevírání či jen přivírání. Podlahu, jak jinak, tvoří plovoucí podlaha, a? již laminovaná, nebo tvořena díly s několikamilimetrovou vrstvou dřeva, nalakovanou kvalitním bezbarvým lakem. Na střechu, která musí snést zatížení až 300 kg/m2 (pro porovnání stavby v Tatrách mají max. předepsané zatížení 150 kg/m2), se pokládá klasická taška nebo šindel. K tradičním střešním materiálům patří i norská štípaná břidlice, se kterou se setkáte povětšinou v četných norských skanzenech. K rázovitým stavbám norského venkova patří ty se zelenou střechou pokrytou speciálními bezúdržbovými travinami, které působí jako významný izolant střechy, a svým exteriérem zteplují studenou okolní krajinu. Stejně efektní a fascinující na pohled je barevnost dřevěných domů, které činí rázovitou norskou krajinu velmi pestrou a malebnou. Obzvláš? v kombinaci se svěží barvou lesů nebo sklaních masivů pokrytých věčným ledem vypadají červené, modré, žluté, zelené i bílé domy velmi impozantně a nezapomenutelně.
Na návštěvě domu a jeho okolí
Malá exkurze do typického norského domu začíná vstupem do malého zádveří, pak návštěvník projde chodbou do hlavního, centrálního prostoru v domě ? do kuchyně spojené s jídelnou, na kterou navazuje obývací pokoj s velkým proskleným oknem. V přízemí se nachází ještě toaleta se sprchou a pracovna, po-případě hostinský pokoj. Po schodech do podkroví (patra) se vstupuje do malé předsíňky, z níž vedou troje dveře ? do ložnice rodičů a dětského pokoje, za třetími je koupelna s WC. Norské domy nejsou stavěny jako dvougenerační ? děti jsou od útlého věku vedeny k samostatnosti a po opuštění domova se už do něj nevracejí. Při odchodu na vysokou školu získávají výhodnou půjčku u banky a svá studia si hradí z těchto peněz, které následně po dostudování bance splácejí. Většinu návštěvníků, neznalých místních poměrů, zarazí při pohledu na norský domek absence jakýchkoliv záclon a obrovské množství nejrůznějších svítících lampiček a světel uvnitř.
Je to tím, že příchodem podzimu se den natolik zkrátí, že se rozsvícením světel nahrazuje nepřítomnost slunce. Naopak v létě, kdy světlo nezachází, je potřeba těžkých závěsů, aby vyvolaly iluzi tmy, a pokud chcete spát, musíte okna pečlivě závěsem zatáhnout.
Na rozdíl od našich zvyklostí se v Norsku parcely neoddělují betonovou podezdívkou a kovovým či dřevěným plotem, ale jen iluzorní představa o hranici pozemku se vytváří vysazováním listnatých nebo jehličnatých rychle rostoucích stromků, vzájemně do sebe prorůstajících. Všude okolo domu, mimo dlážděné cestičky, je vysazená tráva, která díky častým deš?ům vypadá stále svěží zelená a měkounce mechovitá. Protože norská zima převládá po většinu dní v roce, staví se v blízkosti domu dřevěná garáž nebo jen přístřešek, aby ranní odjezd nebyl ztížen zdlouhavým odmetáním vysoké vrstvy sněhu. I proto je každá garáž nebo přístřešek vybaven zásuvkou pro napájení ohřevu vody v automobilu a také interiéru vozu. Zapínaní se děje pomocí tzv. časového spínače. To souvisí s celkovým řešením vytápění norských domů.
Jak a čím se topí
Díky elektrické energii, kterou Norsko vcelku lacině získává z divokých řek protékajících napříč celým Norskem, se v 90 % rodinných domů, škol a institucí zajiš?uje vytápění pomocí přímotopných panelů a elektrického kabelového podlahového topení. Jedná se ale o vytápění řízené centrálně z jednoho místa v domě, které teplotu v jednotlivých místnostech reguluje přesně podle naprogramované situace ? od pouhého temperování v době nepřítomnosti až po vytopení místnosti na příjemnou teplotu odpovídající potřebám obyvatel domu. Elektrické topné kabely vyhřívají dlažbu v chodbách a koupelnách a jejich výkon je také tlumen v nočních hodinách. V žádném domě ale nemůže chybět lokální zdroj na pevné palivo ?litinová krbová kamna nebo litinová krbová vložka domácí, norské výroby, vytvářející přívětivou atmosféru hořícího ohně za dlouhých zimních večerů, ale je to také záložní zdroj tepla pro případ výpadku elektrického proudu. Vzhledem k tomu, že jsou Norové od přírody velmi otužilí a sportovně založeni, topí v domě velmi úsporně a v ložnicích například jenom
zcela výjimečně. Plynové vytápění se v Norsku nepoužívá, nebo? v zimních měsících, kdy je země promrzlá do velkých hloubek, hrozí nebezpečí výbuchu z poškozeného vedení.
Na dálkové vytápění jsou připojena nová nákupní střediska a některé instituce, kam se horká voda přivádí z centrálních výtopen, a to jen ve větších městech.
?ivotní styl
Samostatnou kapitolu tvoří dřevěné chaty, rozseté po celém Norsku, kterým se tady říká ?hytte?. Jsou to pravé nefalšované sruby, stavěné v duchu starých tradic ze silných hoblovaných smrkových nebo borovicových trámů. A podobně jako u nás chataři a chalupáři, tráví v nich Norové volné chvíle, oni (možná na rozdíl od našeho stylu) víc v přírodě dlouhými procházkami, túrami na lyžích a samozřejmě rybařením, protože se jejich chaty nacházejí hlavně v blízkosti jezer nebo divokých řek. O teplo v nich se starají jen krbová kamna, protože většinou nejsou elektrifikovány. Společným znakem norských domů i chat je stožár s vlající státní vlajkou v červenomodrých barvách.
?Každý, kdo navštíví tuto krásnou zemi na samém severu Evropy, jistě mi dá za pravdu, že je to mimořádná země s mimořádnými lidmi ? přátelskými, tolerantními, odolnými a velmi pracovitými. Měl jsem to štěstí a možnost jako československý hokejový reprezentant tam nejen hrát, ale i čtyři roky v té úžasné zemi i bydlet. Doporučuji všem, navštivte Norsko a nechte se inspirovat jak žít v přírodě, vážit si jí a umět jí naslouchat,? vyznal se svého okouzlení zemí fjordů Stanislav Hajdušek, dnes reprezentant pražské společnosti Pragonor.
Foto: Pragonor, s. r. o.
Text: Keš