Objekty nízkoenergetické a pasivní se odlišují jen svou roční spotřebou energie, jinak jde o stavby realizované progresivními způsoby za použití materiálů a technologií takových vlastností, které podporují co nejkvalitnější parametry a co nejnižší provozní náklady hotového díla.
Pasivní domy jsou budovy zajiš?ující příjemné vnitřní prostředí v létě i v zimě bez použití klasického vytápěcího systému. Proti stávajícím budovám, které jsou spíše tepelnými zářiči, spotřebují o 85?90 % méně energie a na rozdíl od novostaveb, které splňují současné národní normy a předpisy, činí tato úspora až tři čtvrtiny. Vysoký stupeň zateplení pasivních domů s sebou přináší výtečnou tepelnou pohodu. Větrací systém neustále zajiš?uje čistý čerstvý vzduch v celém domě, aniž vzniká průvan. Díky vzduchotěsné obálce budovy bez tepelných mostů a díky neustálému větrání zůstávají konstrukce suché a bezporuchové. Vše dohromady zvyšuje kvalitu bydlení a hodnotu nemovitosti.
Za jedny z prvních ?vlaštovek? na našem území je možné považovat známý experimentální dům v Koberovech u Turnova a energeticky pasivní dřevostavbu postavenou v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Existuje řada dalších realizací podobných domů. To ale pro budoucnost nestačí. V sou-
časnosti vývoj v této oblasti probíhá nejrychleji v Německu a Rakousku, kde mají obdobné klimatické podmínky a také velmi podobné stavební tradice.
Osvěta a úspory energií
Povědomí o existenci principů pasivních domů mezi odbornou i laickou veřejností je třeba systematicky rozšiřovat a vyvolat zájem o tento způsob obytné výstavby mezi potenciálními investory. Současně ale musí dojít ke zkvalitnění a zvýšení odborného zázemí pro realizaci pasivních staveb rozšiřováním informací a znalostí mezi všemi, kteří se na výstavbě od samého začátku podílejí. Hlavním cílem
občanského sdružení Centrum pasivního domu (CPD), které vzniklo v květnu letošního roku, je snížení poptávky po energii v domácnostech v souladu s udržitelnou výstavbou. Spolu s profesně propracovanou osvětovou činností zabývající se všemi aspekty energeticky nízkonákladové výstavby obytných domů chce nové seskupení CPD, které je jako jediný český účastník zapojeno v projektu EU ?Promotion of European Passive Houses?, přispět k většímu množství nově postavených pasivních domů a tím ke snížení spotřeby energií vůbec v souladu s ekologickými principy a ochranou životního prostředí.
Aktivní Evropská komise
Kampaň za úsporu energií a posílení povědomí veřejnosti o udržitelné energetice, alternativních a obnovitelných energetických zdrojích zahájila v červenci Evropská komise. Akce má přispět ke zvýšení energetických úspor o 20 % do roku 2020 a také ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové produkci energie ze současných šesti na 12 % do roku 2010.
Komise doufá, že kampaň povede k šetrnějšímu nakládání s energií a že k pokrytí energetických potřeb budou sloužit především alternativní a obnovitelné zdroje. Prostřednictvím spolupráce se soukromým sektorem by se v příštích letech měly v zemích EU postavit nové větrné elektrárny s kapacitou 15 tisíc megawattů, 450 elektráren a tepláren na biomasu a nainstalovat 35 milionů metrů čtverečních slunečních kolektorů. Zvýšit by se měla také výroba biopaliv ? trojnásobně jako náhražky za naftu a dokonce pětinásobně jako náhražky za benzin. Kampaň osloví i konečné spotřebitele, což v praxi znamená například využívání spotřebičů s nízkou spotřebou energie nebo používání recyklovatelných surovin a jejich třídění pro další zpracování. Velký potenciál pro snižování spotřeby energie je podle dřívějších prohlášení představitelů Evropské komise především u budov, a to především starších bytových rodinných domů. Ví se, že jen samotným zateplením domu
lze snížit náklady na vytápění domu až o polovinu. Zároveň by ale spotřebitelé, ale nejen oni, měli sledovat i energetickou náročnost výrobků a materiálů a jejich tzv. životní cyklus. Existují metody, kterými je možné spolehlivě určit, kolik energie se spotřebuje na výrobu a v závěru životního cyklu i na recyklaci konkrétního výrobku a jaké emise se při tom vypustí do ovzduší.
Například v porovnání s dalšími izolačními materiály z hlediska vlivu na životní prostředí jeden kilogram kamenné vlny (základ izolace Rockwool) spotřebuje na svůj výrobní a recyklační cyklus asi 18 MJ energie, u skelného vlákna je to 27 až 32 MJ, u celulózy 20 MJ,polystyren spotřebuje 80 až 115 MJ/kg a polyuretan zhruba 95 až 115 MJ/kg? Doufejme, že vynaložené prostředky na tuto kampaň najdou svůj cíl.
Text: (keš)
Foto: archiv