V souvislosti se zaváděním nových energeticky úsporných technologií a postupným využíváním alternativních zdrojů energií došlo i u nás ke sjednocení názorů na pojem nízkoenergetické domy.
Jsou za ně pokládány domy určené k běžnému užívání, které mají velmi nízkou spotřebu energie na vytápění, ohřev užitkové vody a provoz domácích spotřebičů. Za dům s nízkou spotřebou energie se považuje takový obytný objekt, jehož měrná spotřeba energie na vytápění, ohřev užitkové vody a provoz domácích spotřebičů je menší než 80kWh/m2 za rok, při čemž roční spotřeba energie na vytápění je nižší než 50kWh/m2 vytápěné podlahové plochy. Tato plocha je přitom definována různě. Například v ČR a ?výcarsku se započítává i plocha, kterou zabírají stěny, v Německu se započítává pouze čistá plocha místností. Spotřeba energie na vytápění se chápe jako množství energie v palivu, které je nutno do budovy přivést pro pokrytí tepelných ztrát prostupem konstrukcemi a větráním.
Zdařilá realizace energeticky úsporného domu Siesta ve Varnsdorfu (provedení Polymur s.r.o.). Montovaná dřevostavba, sendvičové panely, K-Kontrol.
Historie, definice a pojmy
Za předchůdce nízkoenergetických domů jsou považovány solární domy, kterým většinou konstrukčně i technologicky dominovaly tzv. Trombeho stěny. Když pak před třiceti lety vstoupil ve ?védsku v platnost předpis stanovující hodnotu součinitele prostupu tepla ?U? (W/m2.K) v konstrukcích, byl základ pro klasifikaci energetické náročnosti stavebních objektů na světě. Ukázalo se, že v zásadě není důležité z jakého materiálu je dům postaven, ale jaké fyzikálně mechanické vlastnosti má zvolený stavební materiál a jakých parametrů dosahuje konstrukce z něj postavená, a ve výsledku pak i celá stavba.
Jaké jsou tedy klasifikační rozdíly mezi domem energeticky úsporným, nízkoenergetickým a pasivním? Za energeticky úsporný se pokládá objekt s horním limitem spotřeby 70 kWh/m2/rok (v rozpětí 50?70kWh/m2/rok), do kategorie nízkoenergetické domy se zařazují objekty se spotřebou nižší než 50kWh/m2/rok (v rozpětí 15?50 kWh/m2/rok). Objekty, které potřebují méně energie než 15 kWh/m2 za rok (v rozpětí 5?15 kWh/m2/rok) se klasifikují jako domy pasivní. V oblasti experimentální pak ještě mohou existovat domy s téměř nulovou spotřebou do 5kWh/m2/rok označované také jako nulové (kvazinulové, ultra pasivní).
Nízkoenergetický RD NED (sdružení EPS ČR). Pilotní projekt - stavebnicová koncepce. zděná konsrukce, pláš? se zateplovacím systémem, alternativní zdroje energie, rekuperační jednotka. Dům je hodnocen jako velkmi úsporný.
Praktické postřehy a realizace
Po letech získávání informací, zkušeností a seznamování se s energeticky málo náročnými domy, řešenými i jinak novátorsky hlavně u našich sousedů ? v Rakousku, Německu a také ve ?výcarsku, došlo na realizace obdobných obytných domů se srovnatelnými parametry i u nás. A to nejen díky rozšíření nabídky v podnikatelsky zajímavém segmentu výstavby a stavebnictví, ale také pro neustálý růst cen energií potřebných pro vytápění objektů v zimě a pro ochlazování ? klimatizaci v letním období.
Na jednotlivé konstrukce nízkoenergetických domů jsou při výstavbě kladeny (oproti běžným domům) zvýšené požadavky na tepelné izolace. Při jejich návrhu se přitom vychází ze stejných zásad a doporučení jaké platí pro návrhy obytných staveb obecně (charakter pozemku, umístění a orientace domu, inženýrské sítě atp.) U novostavby má smysl stavět ji jako pasivní, nebo alespoň tak, aby dům bylo možné na pasivní do budoucna povýšit. Náklady spojené s postavením pasivního domu jsou již dnes totožné s cenou běžného domu. Záleží ale na lokalitě, ve které dům bude stát. Nelze totiž předem srovnávat pasivní dům realizovaný v teplejších oblastech, s domem postaveným např. v horských a podhorských regionech, protože objekt postavený v nížině s konstrukcemi s horší hodnotou součinitele prostupu tepla ?U?, dosáhne výpočtově stejných parametrů specifické spotřeby.
Jeden z realizovaných DR v systému Thermhaus - masivní obvodové zdivo, rekuperace tepla
Za jednu z prvních ?vlaštovek? je možné považovat známý experimentální nízkoenergetický dům s propracovaným teplovzdušným vytápěcím a větracím systémem s rekuperací tepla z odpadního vzduchu (měrná spotřeba 18kWh/m2) a realizovaný v roce 2001 v Koberovech u Turnova. Jiným z energeticky pasivních domů s obdobnou koncepcí a se stejnou stavební částí (dřevostavba na bázi plošné prefabrikace) vznikl v Rychnově u Jablonce nad Nisou. I když se jedná o energeticky pasivní dům, pro vytápění a větrání byl použit cirkulační systém teplovzdušného vytápění s integrovaným větráním a rekuperací odpadního tepla s účinností asi 90 %. Dnes již platí, že bez řízené výměny vzduchu a rekuperace tepla nelze nízkoenergetický dům (NED) navrhnout. Totéž platí o dostatečném zateplení jako prostředku k masivnímu snížení energetické náročnosti objektu a v ?povinném vybavení? takového domu by neměl chybět ani solární systém nebo tepelné čerpadlo.
Nízkoenergetických domů v posledních letech u nás přibylo a jejich výstavba přestává být něčím neobvyklým. Pro ilustraci jsme vybrali vedle pilotního projektu také několik realizací rodinných domů z poslední doby v různých typů, stylů a provedení se společným jmenovatelem ? úsporou energií.
/keš/
Nízkoenergetický RD v Kouřimi (Polymur s.r.o.)