Stavební spoření i po snížení státní podpory dává zajímavé výnosy. Nabídka úvěrů zůstává standardní.
Již druhým rokem platí pro stavební spoření nové podmínky. Stát přispívá 15 procenty z ročně naspořené částky, maximálně však do výše 3000 korun. Za to požaduje povinné spoření minimálně po dobu šesti let. Stavební spořitelny k tomu většinou připisují svým spořícím klientů ještě každoroční úrok ve výši 2 procent. U Hypo stavební spořitelny je možné při splnění určitých podmínek získat úročení 3 procenta ročně a u Wüstenrot 2,5 procent.
Poplatky v době spoření jsou u jednotlivých spořitelen přibližně 250 až 300 korun ročně. Připomeňme, že výnos ze stavebního spoření je osvobozen od daně z přijmu. Za těchto podmínek je stavební spoření nejvýhodnějším spořícím produktem na finančním trhu, protože umožňuje dosáhnout průměrného ročního výnosu kolem 7,5 až 7,8 procent. Při jednorázovém ročním vkladu to může být ještě o něco víc. Stavební spoření je vhodné zejména pro ukládání měsíčních částek okolo 1670 korun, nebo ročního vkladu do 20000 korun.
I když stavební spoření je určeno především k pořízení vlastního bydlení nebo zlepšení bytových podmínek, dají se úspory po šesti letech vyzvednout a použít na cokoli bez jakéhokoli omezení.
Spořit u stavební spořitelny může být výhodné i bez státní podpory. Úroky připisované spořitelnami jsou v současné době totiž vyšší, než kolik je možné získat na většině termínových vkladů nabízených bankami. Kdo by chtěl využít stavební spoření bez státní podpory, měl by volit spořitelnu, která mu dá vyšší úrok (HYPO stavební spořitelna nebo Wüstenrot). Vyplatí se ukládat spíše vyšší částky a nejlépe jednorázově na celý rok dopředu, aby byl úrokový výnos co nejvyšší.
Jistý úvěr
Stavební spořitelny však neslouží jen k výhodnému spoření. Snaží se svých klientům poskytovat co nejvíce úvěrů, aby splnily účel, pro který je stát podporuje. Řádný úvěr ze stavebního spoření je jak známo možné získat při naspoření 40 až 50 procent cílové částky.
Při splnění této podmínky spořitelny nabízejí úrokové sazby od 3 do 5 procenta ročně. Tato úroková sazba může směle konkurovat úrokům z hypotečních úvěrů. Navíc je zafixovaná na celou dobu splácení a klient si nemusí lámat hlavu s tím, jak se za pár let úroky změní.
Úvěr ze stavebního spoření má proti hypotečnímu úvěru tu výhodu, že není spojen s vysokými poplatky za projednání a schválení půjčky. I provozní poplatky za úvěrový účet jsou zatím nižší než u hypotečních bank.
Netrpělivým klientům slouží překlenovací úvěry. Jejich úrokové sazby jsou o něco vyšší, než u řádných úvěrů i než u hypoték. V současné době se pohybuje od 3,6 do 7,4 procenta. Přesto jsou právě překlenovací úvěry hojně využívány. Vyplatí se zejména u částek do 200 tisíc korun. Tak nízký úvěr totiž většina hypotečních bank neposkytuje. Navíc pro tyto úvěry stavební spořitelny většinou nepožadují ručení nemovitostí, ale stačí jen jeden či dva ručitelé. Odpadá tedy odhad nemovitosti a zápis zástavního práva do katastru.
Úvěry ze stavebního spoření jsou výhodné pro financování oprav, rekonstrukcí nebo dostaveb. Výborně se hodí k vyplacení družstevního podílu nebo k privatizaci bytu. Mohu však stejně dobře posloužit jako doplněk hypotečního úvěru při financování nákupu nemovitosti.
Novinky v pojištění
Co se vyplatí vědět, než si letos půjdete pojistit domácnost nebo rodinný dům?
Od počátku letošního roku začaly platit dva nové zákony, které se dotýkají pojištění domácnosti a stavby, například rodinného domu. Studovat paragrafy se nikomu příliš nechce. Proto jsme pro vás připravili stručný přehled novinek.
Od nového roku začal platit nový zákon o pojistné smlouvě.Hned na počátku bychom však chtěli upozornit, že zákon o pojistné smlouvě se vztahuje jen na smlouvy uzavřené až v roce 2005. Starší smlouvy se stále budou řídit občanským zákoníkem. Kdo by chtěl svou smlouvu upravit podle nových pravidel, může to bez problémů udělat ve své pojiš?ovně.
Co máte právo vědět předem
Od nového roku má každý zájemce o uzavření pojistné smlouvy právo dostat předem všechny podstatné informace. Musí se dozvědět u jakého právního subjektu, tedy u jaké pojiš?ovny, bude pojištěn a kde má oficiální sídlo. Souvisí to s tím, že po vstupu České republiky na jednotný pojiš?ovací trh Evropské unie má každý občan právo uzavřít pojistnou smlouvu s kteroukoli pojiš?ovnou působící ve státech Evropské unie.
Dále máte právo předem vědět, jaká bude platnost vaší smlouvy, jak vysoké bude pojistné, jak se bude vypočítávat. Měli byste být seznámeni s tím, jakým způsobem může pojistná smlouva
zaniknout a kde si můžete stěžovat, pokud pojiš?ovna nesplní své zákonné povinnosti. V případě pojištění bytu nebo stavby (tedy i rodinného domu) pojiš?ovny často přiznávají různé bonusy, například za bezeškodní průběh. V tom případě byste měli být informováni kdy se bonus přiznává, jak je vysoký a jak se vypočítává.
Jistější je to s protokolem
Ale co by vám bylo platné právo na informace, kdyby zákon nezajistil jeho splnění.
Pokud byste dodatečně zjistili, že jste dostali neúplné nebo chybné informace, máte právo do dvou měsíců od smlouvy odstoupit. Postavili jste si například domek v oblasti, která se nachází v povodňovém pásmu. Při sjednávání smlouvy tuto skutečnost uvedete, ale ten, kdo s vámi smlouvu sjednává, vás neupozorní na to, že na vyšší riziko povodně je třeba si připlatit. Podepíšete smlouvu, zaplatíte pojistné a teprve dodatečně zjistíte, že základní pojistné se na povodeň nevztahuje.
Máte tedy možnost od smlouvy odstoupit a kdyby vám mezitím vznikly nějaké náklady, musela by vám je pojiš?ovna uhradit.
Na první pohled to vypadá pro klienty pojiš?oven dobře, ale je tu jeden háček. Uplatnění práva odstoupit od smlouvy je podmíněno písemným důkazem, že jste nebyli správně informováni. Pracovníci na přepážkách pojiš?oven asi na vaše otázky nebudou písemně odpovídat. Daleko větší šanci máte v případě, že budete uzavírat smlouvu s pojiš?ovacím zprostředkovatelem. Ten totiž musí vést o sjednávání pojistné smlouvy protokol. V něm by mělo být zaznamenáno, jaké informace jste uvedli, co jste požadovali a jaké pojištění a proč vám zprostředkovatel doporučil.
Nový jazyk pojiš?oven
Pro pojištění domácnosti nebo stavby vám napříště pojiš?ovna bude nabízettak zvané škodové pojištění. Tento nový termín znamená, že smyslem pojištění je nahradit škodu vzniklou v důsledku pojistné události. ?koda bude uhrazena v rozsahu určeném pojistnou smlouvou podle odhadu likvidátora.
Druhým typem pojištění je obnosové. Jeho smyslem není uhradit škodu, ale vyplatit při pojistné události předem smluvně sjednanou částku. Rozdíl je tedy v tom, že u škodového pojištění dostanete celou pojistnou částku jen v případě totální škody, zatímco u obnosového ji dostanete vždycky.
Nový zákon sjednotil definice některých pojmů, které dříve pojiš?ovny interpretovaly rozdílně. Je v něm například jednotně stanoveno, co se rozumí pod novou a časovou cenou, co je pojistné nebezpečí, pojistné riziko a pojistná
události.
Výhody pro poučené
Zajímavou novinkou je od letošního roku možnost uplatit tak zvané zachraňovací náklady, a to i nad rámec pojistné smlouvy. Jde o náklady, které jste vynaložili z vlastní kapsy, abyste zabránili škodě nebo omezili její rozsah. Typickým příkladem může třeba být povodeň. Pokud v neblahém tušení nakoupíte pytle a písek a postavíte kolem rodinného domu protipovodňovou bariéru, můžete po povodni zpětně požádat pojiš?ovnu o proplacení vynaložených nákladů. Musíte však alespoň nějak doložit, že jste skutečně zábranu postavili, například účtenkami, fotografií nebo svědectvím sousedů.
Další zajímavou novinkou je stanovení lhůty pro šetření pojistné události. Dříve neměly pojiš?ovny určeno, jak dlouho mohou pojistnou událost řešit. Z vlastní zkušenosti to znají ti, kteří byli zasaženi velkými povodněmi uplynulých let. Pracovníci pojiš?oven i najatí likvidátoři nestačili všechny škody rychle evidovat a počítat. Výplata náhrad se protahovala na řadu měsíců.
U smluv uzavřených v letošním roce bude platit, že pojiš?ovna musí šetření pojistné události skončit do tří měsíců od oznámení. Do 15 dnů poté musí vyplatit pojistné plnění. Výjimku zákon povoluje jen ve výjimečných případech, kdy z nějakého důvodu není možné šetření dokončit. Může se to stát například tehdy, když má likvidátor podezření na pojistný podvod, ale nedaří se mu ho dokázat. V případě, že se šetření protáhne přes tři měsíce, je vám pojiš?ovna povinna sdělit důvody zdržení výplaty pojistného plnění a musí vyplatit přiměřenou zálohu.
Od letošního roku to budou mít horší neplatiči. Pojiš?ovna s nimi totiž může skoncovat rychleji než dříve. Má sice povinnost doručit dlužníkovi jednu upomínku s termínem vyrovnání dluhu a upozorněním, že nezaplacení pojistného znamená ukončení smlouvy. Pokud však nepořádník nebude reagovat, nemusí se s ním dál bavit a může smlouvu ukončit.
Zákon však dává možnost v určitých případech pojištění přerušit, což dříve nebylo možné. Pokud nebudete mít peníze, můžete do dvou měsíců od termínu splatnosti pojistného požádat o přerušení. Smlouva bude dál v platnosti, ale pojiš?ovna vám samozřejmě neuhradí škodu vzniklou v době přerušení. Ale pozor, můžete přerušit pojištění domácnosti nebo stavby, ale nedá se přerušit povinné ručení nebo životní pojištění.
Slovníček základních pojmů:
? Pojistné nebezpečí je možná příčina vzniku pojistné události.
? Pojistné riziko je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.
? Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, s níž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.
? Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události vzniknout.
? Časová cena je cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí. Stanoví se z nové ceny s přihlédnutím k přiměřenému opotřebení nebo jinému znehodnocení, ke kterému došlo opravou, modernizací nebo jiným způsobem.
? Nová cena je taková, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit stejnou nebo srovnatelnou věc.