V obytném interiéru si nejvíce ceníme estetických a užitných vlastností dřevěných podlah. Do domovů vnášejí teplo, krásu a pohodu, tedy vlastnosti, které znovu objevují zejména generace odchované v umakartu, laminu a PVC.
K nejkvalitnějším patří podlahy z masivního dřeva, které zaujmou především širokou škálou dekorů ? od rustikální struktury dřeva až po jemnou, elegantní a luxusní kresbu. Každá z dřevin - modřín, jasan, kanadský javor, dub, buk, bříza, třešeň? nebo některé z exotických druhů - vnášejí do interiéru moderní a výrazný přírodní design v bohaté paletě barev a vzorů a dobře slouží dlouhá léta.
Klasika masivních parket
K setrvale osvědčené klasice patří dřevěné podlahy složené z masivních vlysů o tlouš?ce 22 mm (slangově parket), vyrobené z jednoho kusu materiálu. U takto masivních parketových vlysů je nejvíce ceněna dlouhá životnost měřená na desetiletí a staletí, nebo? povrch z masivního dřeva lze podle potřeby snadno obnovovat. Z odolných a tvrdých dřevin se k jejich výrobě používá dub, buk, jasan a javor, také ale akát, habr a exotické dřeviny (hevea, teak). Vlýsky opatřené perem a drážkou se speciálními lepidly lepí na vyzrálý a suchý podklad, převážně beton. K nejznámějším patří rybinová skladba podlahy, u které se případná vlhkostní dilatace rozloží do obou směrů, a proto tento typ podlahy vykazuje nejméně závad při změnách vlhkosti při běžném provozu. Při pokládání větších ploch řemenovým typem skladby se doporučují ve směru napříč vláken dřeva provádět dilatační spáry, kryté přechodovou lištou.
Velmi dekorativně v interiéru působí mozaikové a intarzované podlahy, které se většinou skládají asi z deseti, ale i více druhů dřeva, do anglického či tabulového vzoru, do stromečku nebo jinak navržené skladby. Ke skladbě mozaiky či intarzií se obvykle používají jednotlivé vlýsky o základním rozměru 150 x 25 mm a tlouš?ce 8 až 14 mm. Pro urychlení pokládky se vlýsky na lícové straně spojují krepovou páskou, která se po nalepení na podklad obrousí. Dále se technologicky postupuje jako u všech ostatních dřevěných podlah.
Jedinečnými vzory zaujmou i kazetové podlahy složené z jednotlivých čtvercových dílů ? kazet ? s již hotovým mozaikovým dekorem. Výrobci je nabízejí již hotové, většinou ve standardních rozměrech 400 x 400 mm a tlouš?ce 14 mm. Lze si je rovněž nechat vyrobit na zakázku podle vlastního návrhu v kombinaci vybraných druhů dřevin.
Vrstvené masivní podlahy
Dřevo, jak víme, je při kolísání teplot a vlhkosti náchylné k tvarovým změnám. To vedlo ke vzniku vícevrstvých lamel, které poskytují užitný a estetický komfort klasické dřevěné podlahy, přitom jsou rozměrově stálé a lze je aplikovat na teplovodní podlahové topení. Tři vrstvy dřeva otočené vzájemně o 90 stupňů od osy vláken výrazně snižují ?pohyb? dřevěné lamely a zvyšují tak její tvarovou stabilitu.
Horní vrstvu podlahového dílce tvoří dřevo z ušlechtilých dřevin z nichž k nejvhodnějším patří dub, buk, jasan, javor, ořech a další. Vrchní pohledové dýhy jsou u masivních podlah nabízeny v tlouš?kách od 3 až 12 mm, ale i více. Tlouš?ka masivu určuje počet možných přebroušení při renovaci a tím i životnost podlahy. Pečlivým výběrem lamel a vhodným typem skladby lze vytvořit velmi kvalitní, harmonicky působící celky. Nejrozšířenějším typem podlahy je řemenový třílamelový vzor nebo dvojlamelový vzor, kde jsou použité lamely širší a kresba dřeva je zřetelnější. Opravdovou lahůdkou pro milovníky dřeva jsou selská prkna, kde je horní nášlapná vrstva je z jednoho kusu dřeva, například o délce 1200 až 2400 mm a šířce 140 až 205 mm. Vzhledem ke složitosti výroby a výběru materiálu patří selská prkna do kategorie nejdražších podlah.
Středová vrstva, zvaná též jádro, se vyrábí většinou ze smrkového nebo borového dřeva, z různě širokých latěk. La?ky se k sobě nelepí, jsou pouze volně vyskládány. Mezera mezi jednotlivými díly by neměla být větší než 5 mm. Na začátku a na konci každého jádra je destička z tvrdšího materiálu, která slouží k vyřezání pera a drážky na kratší hraně dílce. Radiální řez a orientace použitého materiálu zajiš?ují velkou stálost při změně vlhkosti. Hotová lamela s tímto jádrem má konstrukční výšku od 13 do 18 mm. Levnější alternativou je použití překližkové desky nebo HDF. Vznikne tak opět sendvičová konstrukce parkety, která je vysoká od 7 do 12 mm. Použitím jiného materiálu, na kterém nejsou přísně směrově orientovaná vlákna, získá parketa odlišné vlastnosti a je mnohem náchylnější na změnu vlhkosti prostředí, ve kterém se nachází, a také její reakce na okolí je výraznější.
Spodní protitahová vrstva slouží k zajištění stability hotového produktu. Smrková nebo borová poddýžka o síle 2 mm uzavírá křížovou stavbu hotového dílce a zároveň slouží jako protitah k horní vrstvě. Osa vláken je orientována stejným směrem jako u horní vrstvy.
Podlaha z obří trávy
K novým trendům patří podlahy z bambusu, které se vyráběj jako třívrstvé, dvouvrstvé a masivní. Použití tohoto přírodního materiálu je šetrné k životnímu prostředí. Oproti klasickým dřevinám, na jejichž výrobu je třeba těžby stromů, které rostou desítky let, patří k ekologickým díky rychlému růstu. Kromě toho bambusové podlahy vynikají mnohem větší tvrdostí, až dvojnásobnou než podlahy dubové, tudíž jsou vysoce odolné vůči mechanickému opotřebení a změnám teploty a vlhkosti. Základní barevnost těchto podlah je přírodní, kávového odstínu se dosahuje speciální technologií. Charakter a zbarvení je závislé také na druhu, oblasti, vzrůstu, půdě, období sklizně či stáří rostliny
Jak se třívrstvé parkety pokládají?
Podlahy z vrstvených parket se pokládají na způsob tzv. plovoucí podlahy, což znamená, že podlahová deska složená z jednotlivých lamel není pevně spojena s podkladní vrstvou, ani ukotvena do svislých obvodových stěn, ale volně ?plave? neboli dilatuje. Díky dokonalé technologii spoje na pero a drážku, který může být lepený nebo rozebíratelný, parkety umožňují jednoduchou a velmi rychlou pokládku.
Obdobou plovoucí podlahy je masivní palubová podlaha, kdy se palubové desky, respektive podlahové palubky o síle obvykle 27 mm ukládají na podkladové hranoly nebo trámky, takzvané polštáře, ke kterým se skrytě do péra přibíjejí šikmo kolářskými hřebíky.
Pozor na vlhkost
Všechny typy dřevěných masivních podlah ? vícevrstvé, mozaikové i vlysové - nelze v novostavbách pokládat těsně po dokončení betonáží, omítek a maleb, kdy se z podlah, stropů i zdiva ještě odpařuje značné množství vody. Vždy se vyplatí počkat, až se vlhkost konstrukcí i vnitřního prostředí stabilizuje. Nejvyšší povolená vlhkost betonové podkladové vrstvy je 2,5 procenta. V místnostech je vhodné udržovat optimální teplotu 20 stupňů a relativní vlhkost vzduchu 50 až 60 procent. Toto prostředí prospívá nejen dřevěné podlaze, ale i masivnímu nábytku, obrazům a v neposlední v řadě i nám samotným.
Povrch s trvalou elegancí
Ve většině případů je povrch parkety ošetřen více vrstvami akrylátového nebo jiného bezrozpouštědlového laku, který je vytvrzován UV zářením. Moderní laky umožňují optimální kombinaci pevnosti v oděru, zvýrazní optické vlastnosti dřeva a zaručí, že hotová podlaha nebude vypadat uměle. Další alternativou je ošetření parket voskovým olejem, který neobsahuje žádná rozpouštědla. Jedná se o stoprocentní přírodní produkt složený převážně z rostlinných složek, jako jsou lněný a sójový olej. Z vosků se využívá včelí a karnaubský. Olej vniká do dřeva, krystalizuje v jeho pórech, zatímco vosk se vytvrzuje na povrchu a vytváří tak voduodpuzující vrstvu. Aplikované nátěry se po zaschnutí vyleští. Podlahy ošetřené uvedenými postupy vynikají eleganci, odolností vůči poškození bez použití jakýchkoliv chemických složek a snadno se ošetřují.