Venku pršelo a bylo vůbec nevlídno. Zmáčený deštník a boty jsem odložila hned za vstupními dveřmi v malé předsíni, vklouzla do připravených pantoflí pro návštěvy a s libostí jsem nasála vůni čerstvého dřeva. Mladý pan domácí právě dokončil lavičku z latěk. Sice je původním povoláním inženýr ekonom, ale rád bere do rukou i jiné nástroje, než plnící pero či počítačovou myš. Jeho mladá paní už mezitím chystala do konvice čaj a přidala na stolek sušenky. Nabídli mi posezení ?po turecku? u nízkého stolku na rozměrném polštáři. Z velké voliérové klece si mě prohlížel bílý kakadu. Zpočátku nedůvěřivě a zticha, postupně se ale rozpovídal i on. Dožadoval se svého práva proletět se, a také osobně se seznámit. Má dva roky a jmenuje se Donald. V kuchyňském koutu mě upozornil na krásnou lahvičku s malinovým octem a ďobl si do ?svého? jablka. V modravé kuchyni je moc rád. Nedivím se mu?
Pokud jde o koupelnu, nejdéle domácím trvalo sehnat ten správný pomerančový odstín kachlíků. Trpělivost se jim vyplatila, malá koupelna bez přímého venkovního osvětlení z oken jen září. Velké zrcadlo vyplnilo niku ve zdi, osvětleno je dvěma jakoby stropními světly. Vedle se v pohodě vejde zúžená verze automatické pračky. Protější stěnu zdobí sada křehkých obrázků.
Starší dům má oddělené WC s rohovým umyvadýlkem. Všechny doplňky jsou z lesklého chrómu (včetně věšáku na koupací ručníky na zdi nad vanou). Drobné toaletní maličkosti schovávají do kapsiček froté závěsu.
text ? Jaromíra Sitařová
foto ? Jaroslav Hejzlar