Přednosti a nedostatky navzájem si konkurující trojice ? dřeva, plastu, hliníku ? používaných na výrobu okenních profilů, lze jen obtížně definovat. Jednoznačně rozhodují o vlastnostech oken a jejich konečném vzhledu, vždy ale záleží na konkrétním způsobu použití. Jak se v současné době ukazuje, budoucnost spěje ke kombinacím materiálů, díky kterým okenní profil získá úctyhodné tepelně-
izolační parametry a dlouhou životnost.
Okenní profil v kombinaci materiálů dřevo?hliník si zachovává přírodní vlastnosti dřevěného rámu a životnost kovu. Efekt spočívá v tom, že dřevěnou konstrukci z vnější strany zcela zakrývají speciální předsazené hliníkové profily, chránící dřevo před nepřízní počasí. Na konstrukci rámu nesmí docházet ke vzájemnému kontaktu dřeva s hliníkem, nebo? každý materiál má jinou teplotní délkovou roztažnost a přímé spojení by negativně ovlivnilo pevnost a tuhost dřevěné konstrukce.
Rovněž mezera mezi oběma materiály umožňuje dřevu dýchat, nemohou se tak vytvářet kapsy vlhkosti, v nichž kondenzuje voda a poškozuje dřevěný materiál.Existují i kombinace plastu a hliníku, tedy materiálů, které nejméně podléhají stárnutí a tvarovým změnám. Jejich výhody především spočívají v dlouhodobé barevné a tvarové stálosti hliníkového profilu, který je zcela odolný vůči ÚV záření a vytváří vhodnou dvojici s levnějším plastem, který je v prostředí interiéru méně namáhán a dobře se udržuje.
Koncepce kombinování materiálů je ve světě i u nás velmi propagována, bohužel cena oken, která je například v porovnání s dřevěnými Eurookny asi o 30 až 50 % vyšší, zřejmě bude překážkou masovějšímu rozšíření. Proto se hledají další cesty, například kombinace dřevo-plast, které by měly být cenově dostupnější. Levnější variantou jsou i plastové okenní profily vyplněné PUR pěnou, které z hlediska tepelně izolačních vlastností patří k dokonalejším.
/kli/